Pokud vláda soudcům a státním zástupcům kývne na zpětné vyplacení nároků vycházejících z platové základny, oni se vzdají žalob k nárokům vycházejících z tzv. násobků. Takovou garanci mají v pátek odpoledne přinést na ministerstvo spravedlnosti předsedové krajských, vrchních a vysokých soudů a vedoucí státní zástupci. Háček této konstrukce spočívá v tom, že šéfové soudů takovou garanci poskytnout nemohou.
Otevřeně to říká například předseda Krajského soudu v Brně Milan Bořek, do jehož obvodu spadá i ohnisko celého současného sporu, který vznikl kolem žaloby podané soudkyní Okresního soudu Brno-venkov. „Pokud má být hlavním předmětem pátečního setkání vyřešení této otázky, pak bude vyřešena v tom smyslu, že v žádném případě garantovat stažení žalob a nepodání dalších schopni nejsme,“ řekl Bořek České justici. Dodal, že jde o individuální nároky jednotlivých soudců.
Rozsudek Nejvyššího soudu, který celou nynější situaci rozpoutal, už byl zveřejněn na internetových stránkách soudu a nejdete ho zde.
Předseda brněnského krajského soudu rovněž upřesnil čísla, která na středeční tiskové konferenci po jednání vlády uvedl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Ten mluvil o 1300 podaných žalobách, o dalších 900 předžalobních výzev toto číslo v rozhovoru pro Českou justici navýšila ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO).
„Budeme se informovat o tom, jaká je aktuální situace a kolik žalob je v běhu. Ty žaloby, o kterých pan premiér informoval, jsou opravdu staré, byly podány v letech 2011 až 2014 a týkají se trojnásobku platové základny. V těchto případech řízení běží nebo je přerušeno a čekalo se na rozhodnutí Ústavního soudu. Detailní informace o stavu těch řízení ale nemáme a těžko si je můžeme obstarat,“ uvedl Milan Bořek.
O garancích jako cestě k odblokování situace mluví ministryně spravedlnosti Válková a se stejným očekáváním ve středu přerušila přes víkend projednávání tohoto bodu i vláda. „Jsem pro to, aby bylo usnesení přijato co nejdříve, ale na druhé straně abychom postupovali s péčí řádného hospodáře. To znamená snažit se o zajištění garancí, že soudci a státní zástupci nebudou potom žalovat stát ještě o další nároky, tedy o násobky platů. To je ona druhá věc ve hře. Jedna je zvýšení platové základny, a to směrem dozadu, druhá jsou násobky koeficientem tři,“ uvedla Válková.
Celkově jde zhruba o částku 1,2 miliardy, co se týče zpětného vyplacení platové základny za roky 2012 – 2014. V případě, že by šlo i o násobky, bylo by to kolem 4 miliard.
Podle informací České justice o průběhu středečního jednání kabinetu se ministryni Válkové podařilo část ministrů přesvědčit, že riziko „nulového postupu“ je příliš veliké a hrozí, že by soudci byli se svými nároky úspěšní. Proti je ale zatím ministr financí Andrej Babiš (ANO), který je veden snahou ušetřit státní kasu a také nedůvěrou vůči soudcovskému stavu. Ta je podle zdroje České justice způsobena vleklými soudními spory jeho firem, doslova měl říct, že on se soudí deset let a ničeho se nedomohl.
Robert Malecký