Ani státní bankrot není podle řeckých soudů důvodem k porušení rovnováhy mezi jednotlivými mocemi ve státě prostřednictvím snížení platů soudců. Stejně tak není podle nálezu českého Ústavního soudu důvodem pro krácení platů soudců vysoký deficit a zadlužení České republiky. Stát ale netvoří jen soudci, misi pro stát vykonává i armáda nebo hasiči. Také ti mají právo na patřičný život.
Nejen změnou koncepce stanovení platů ústavních činitelů a soudců, ale také následkem hospodářské krize a krize financování českého státu došlo v České republice ke zmrazení platové základny ústavních činitelů a soudců v letech 2003- 4 a v letech 2008 – 2010, vyplývá z nálezu Ústavního soudu z 10.7.2014. Jde o nález, který byl nyní zohledněn při stanovení základny platů soudce jako trojnásobku platu v nepodnikatelské sféře.
Český Ústavní soud v tomto svém nálezu z loňského roku zásah do platů soudců tvrdě odsoudil jako svévolný: „Zásah do materiálního zabezpečení soudců garantovaného zákonem nesmí být výrazem svévole zákonodárce, nýbrž musí být, vycházeje ze zásady proporcionality, odůvodněn výjimečnými okolnostmi, např. tíživou finanční situací státu, přičemž i za splnění této podmínky musí být zohledněna odlišnost funkce soudců a představitelů moci zákonodárné a výkonné, zvláště pak státní správy; takovýto zásah nesmí zavdat důvod k obavám, nedotýká-li se omezení důstojnosti soudců, případně není-li výrazem ústavně nepřípustného tlaku moci zákonodárné a moci výkonné na moc soudní,“ popsal v nálezu Ústavní soudu, co a jak je nutné zohlednit při stanovení platů soudců.
Podle Ústavního soudu stát uvedené podmínky nesplnil, státní deficit České republiky není nijak mimořádný a politici jsou pokrytci, vyplývá z nálezu: „V posuzovaném případě Ústavní soud neshledal např. deficit veřejných financí v mezinárodním srovnání nikterak mimořádným, dále akcentoval dlouhodobý trend snižování a zmrazování soudcovských platů, což vyhodnotil jako opuštění racionálních relací mezi úrovní platů soudců a platů ve veřejné správě. Taková nivelizace vede k sestupu soudcovského stavu uvnitř středostavovské společenské vrstvy a ke snížení společenské prestiže. Přitom Ústavní soud poukázal na mimořádný růst platů ve veřejné sféře v roce 2010, což považoval za rozporné s deklarovaným cílem nutnosti úspor,“ píše se v nálezu Ústavního soudu z července 2014 doslova. Už v roce 2013 vydalo totožné rozhodnutí krachující Řecko.
V Řecku se čtvrtina platu soudce nesmí zdanit
Už koncem roku 2013 rozhodl řecký Tribunál platů v reakci na všeobecné drastické krácení platů státních zaměstnanců včetně soudů v bankrotujícím Řecku v roce 2012, že krácení výdělku aktivních soudců je neústavní a že 25% čistého výdělku soudců musí zůstat nezdaněných, neboť Ústava vyžaduje paritu mezi třemi mocemi ve státu, a to mocí výkonnou, zákonodárnou a soudní. Vyplývá to z monitoru Evropského monitorovacího centra práce EurWork.
Podle EurWorku členové Tribunálu platů, kterými byli tři soudci, tři akademici a tři právní profesionálové, shledali, že vyvozeno z řecké Ústavy se nezávislost celé justice a soudů skládá z nestrannosti a osobní nezávislosti jednotlivých soudců. Proto musí být dosaženo parity ve výdělcích a tím účinného oddělení jednotlivých mocí ve státě. Výdělky soudců musí být nejen přinejmenším stejné jako výdělky funkcionářů podobného postavení ve zbylých dvou mocích, ale musí rovněž účinně zajišťovat patřičné živobytí.
Po rozhodnutí o aktivních soudcích následovalo rozhodnutí o důchodech penzionovaných soudců, jejichž zkrácení bylo označeno za exces. „Soudní auditorský dvůr Řecka v neveřejném zasedání rozhodl, že krácení důchodů soudců a státních zástupců od 1. srpna 2012 je neústavní a v rozporu s Evropskou úmluvou o lidských právech. V tomto excesu musí být retroaktivně vráceno penzionovaným soudcům nejméně 150 milionů euro, přičemž přesná suma není známa, neboť důchody se různí v závislosti na věku a dosaženém postavení, rodinném statusu nebo pojištění,“ popisuje situace evropský monitor práce.
Řecko zažalovali soudci, armáda, policie a lékaři
Na samém začátku bylo v krachujícím Řecku v roce 2012 bylo ustanovení zákona 4093/2012 a ministerská vyhláška vydaná na jeho základě, která obsahovala mimo jiné krácení platů a důchodů po uniformované služby jako je armáda, policie, hasiči zaměstnanci přístavů a další stejně jako pro soudní úředníky, a to ve výši od 2,5% do 25% se zpětnou účinnosti od srpna 2012. Současně s tím došlo u těchto profesí ke snížení příplatků za odloučení od rodiny, rizikové povolání nebo zvláštní podmínky povolání a ke zrušení automatického zvyšování platů s dopadem na výši důchodů. V sérii řeckých vládních rozhodnutí byly zpětně platby těmto zaměstnancům státu označeny od 1. srpna 2012 jako nedůvodně vyplacené výdělky.
V roce 2014 konstatovalo plénum Ústavního soudu Řecka, že zkrácení platů aktivních i penzionovaných členů vojenských sil uvalené zákonem 4093/2012 a ministerskou vyhláškou bylo neústavní a platy se musí vrátit na úroveň července 2012. Rovněž řecký Kasační soud prohlásil, že zvláštní omezení individuálních práv uniformovaných služeb stejně jako zvláštní pracovní podmínky jsou zvláštním zacházením s touto skupinou lidí a jejich výdělky musí zajistit patřičný život a adekvátnost jejich důležitosti na jejich misi pro stát.
Rozhodnutí bylo učiněno na základě žaloby podané sedmi řeckými svazy zastupujícími námořnictvo, armádu, letectvo a úředníky v penzi.Rozhodnutí bude stát vládu 600 milionů euro na zpětné dorovnání platů, přičemž žaloby dalších profesí ještě nebyli rozhodnuty – jde o lékaře, univerzitní učitele, diplomaty a další osoby, upozornil EurWork.
Jako Česká republika ani Řecko nemá na platy peníze
Řecko ovšem tyto prostředky v rozpočtu nemá a o tuto částku se pouze zvýší deficit. Podle EurWorku existují dvě řešení: Předně redefinovat způsob zpětného vyrovnání, tedy česká cesta, kdy soudcům na základě dohody se státem nebudou vyplaceny všechny peníze, na které mají podle soudních rozhodnutí nárok. Nebo za další zvýšit sektorové daně a daně neprivilegovaným poplatníkům, aby tuto obrovskou částku zaplatili.
Irena Válová
