Vedlejším efektem sporu o platy soudců je podle předsedy Ústavního soudu (ÚS) Pavla Rychetského nastolení rovnoprávné komunikace mezi představiteli justice a výkonné moci. Podobná komunikace podle něj dlouho chyběla, dialog se navíc Rychetskému zdá úspěšný.
Šéf Ústavního soudu by podle svých slov byl rád, kdyby se ÚS platovou otázkou už nemusel zabývat. Ve hře totiž stále zůstává možnost, že předseda Okresního soudu Brno-venkov Petr Jirsa podá stížnost proti průlomovému verdiktu Nejvyššího soudu.
„Rozhodně vítám, že se podařilo, řekl bych dokonce po dlouhé době, tím nemyslím dobu týdnů nebo měsíců, navázat velmi rovnoprávnou komunikaci mezi představiteli soudcovského stavu a ministerstvem spravedlnosti a výkonnou mocí na straně druhé,“ řekl Rychetský. Vztahy podle něj dříve nebývaly optimální.
Dohodu o částečném dorovnání platů v minulých týdnech s ministerstvem spravedlnosti vyjednávali předsedové nejvyšších soudů Pavel Šámal a Josef Baxa, kteří následně také apelovali na soudce a státní zástupce, aby dohodu přijali. Oba si pochvalovali konstruktivní jednání ministryně Heleny Válkové (ANO), která ale vzápětí podala demisi.
Dohodu, podle které soudci a státní zástupci zpětně dostanou asi 1,2 miliardy a větší části nároku se vzdají, minulý týden podpořilo shromáždění předsedů soudů, dnes také Soudcovská unie. Ke konkrétním obrysům dohody se Rychetský nechtěl vyjádřit, stále je podle něj ve hře možnost, že ústavní soudci budou muset sporný rozsudek Nejvyššího soudu přezkoumat. Rychetský ale jasně uvedl, že by byl rád, kdyby to dělat nemuseli. Jirsa tento týden řekl, že se ještě nerozhodl, zda stížnost podá.
Nejvyšší soud loni v pilotním případu přiznal soudkyni z Brněnska dorovnání platu jednak kvůli nesprávně stanovené základně, jednak kvůli dlouhodobě sníženému koeficientu. Soudci mají podle dohody zpětně dostat peníze za léta 2012 až 2014, o které přišli kvůli nesprávně stanovené platové základně, nikoli však peníze pozbyté kvůli tomu, že jim zákonodárci dlouhodobě nepřiznávali trojnásobek základny.
Dohodu kritizují někteří politici. Bývalá ministryně spravedlnosti Marie Benešová (ČSSD) uvedla, že se „samozvaní představitelé justice“ rozhodli vydolovat ze státu více než miliardu korun. Také další bývalý ministr, Pavel Blažek z ODS, dohodu označil za výhodnou pro soudce.
-čtk-
