Zastupitelský klub ODS bude na čtvrtečním zasedání pražského zastupitelstva požadovat od členů rady jasná stanoviska, jak hodlají dál postupovat v případě pozastavených pražských stavebních předpisů. Pokud jasné odpovědi nedostane, začne shánět hlasy na její odvolání. České justici to řekl bývalý primátor Bohuslav Svoboda. Podle něj nese za situaci stejnou odpovědnost současné vedení města i to minulé.
Jakých chyb se vedení hlavního města dopustilo, popisuje ve svém rozhodnutí ministryně pro místní rozvoj Karly Šlechtové (za ANO). „Hlavní město Praha dopisem primátorky Adriany Krnáčové ze dne 15. 12. 2014 zaslalo ministerstvu návrh novely Nařízení zpracovaný v reakci na výzvu ministerstva k nápravě. V dopise bylo uvedeno, že tato novela bude projednána na zasedání Rady hl. města Prahy dne 16. 12. 2014, neprodleně bude rozeslána městským částem Prahy k vyjádření a dne 20. 1. 2015 bude schválena Radou hl. města Prahy,“ píše Šlechtová v rozhodnutí.
Ta dále na konkrétních údajích popisuje kroky, které Rada podnikla. Podle ministryně ale pražská rada místo toho, aby projednala novelu stavebních předpisů, pouze pasivně vzala na vědomí skutečnost zaslané výzvy bez jakéhokoli pokusu o rychlou nápravu. „Z výše uvedeného je zřejmé, že příslušný orgán hl. města Prahy nezjednal a ani nepodnikl významné kroky ke zjednání ve věci nezákonnosti nápravu do 60 dnů od doručení výzvy, ani ke dni vydání rozhodnutí.“
Podle bývalého primátora je evidentní, že za pozastavení stavebních předpisů může i současné vedení, které se i přes dané sliby vyhýbalo účinnému řešení. To může mít pro město netušené důsledky, varuje exprimátor. Přestože byly předpisy v platnosti pouhé tři měsíce, není vyloučeno, že na jejich základě už někdo mohl například začít zpracovávat příslušné projekty. „Obáváme se, zda pozastavení předpisů nebude znamenat další náklady pro město z důvodů možných žalob na nesprávné úřední rozhodnutí, případně další náklady, které z toho poplynou v případě, že se ukáže, že předpisy byly v rozporu se zákonem, a budou tak muset být přepracovány. Budeme chtít v tomto směru od rady příslušný právní posudek,“ říká Svoboda. Dodal zároveň, že právním posudkům zadaným současným i předchozím vedením už ODS nevěří, proto se obrátí sama na právníky, aby měla v rukách oponentní analýzu.
V citovaném rozhodnutí ministryně pro místní rozvoj, které má Česká justice k dispozici, jsou rovněž uvedeny důvody, které nakonec Šlechtovou vedly k tak zásadnímu řešení. Důvodem je nesoulad se stavebním zákonem a rovněž se zákonem o technických požadavcích na výrobky. Předpisy totiž obsahují řadu ustanovení, které porušují stávající hygienické limity pro výstavbu nových bytů, například co se týče světlosti obývacích místností, nebo jejich technických parametrů. A právě konkretizace technických parametrů je důvodem, proč musí být stavební předpisy notifikovány Evropskou komisí.
„Náprava vyžaduje přijetí nového nařízení, kterým se stanoví obecné požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby v hlavním městě Praze k provedení par. 169 stavebního zákona. Návrh tohoto nařízení musí být notifikován v souladu s par. 7 zákona o technických požadavcích na výrobky, který transponuje požadavky směrnice 98/34/ES,“ vysvětlují se v rozhodnutí důvody pro pozastavení předpisů.
Podle Bohuslava Svobody je ministerstvo garantem dodržování zákonů, a má proto plné právo pozastavit platnost jakékoli podzákonné normy, která je s nimi v rozporu. „Na to, že jsou v rozporu, upozorňovalo MMR již více než rok. Nevidím žádný pádný důvod, proč se rada tak usilovně brání notifikaci, která má jenom zabránit tomu, aby později nebyla metropole vystavena sankcím ze strany EU, což by s sebou neslo pro investory i jednotlivé občany další problémy,“ vysvětluje Svoboda. Upozorňuje v této souvislosti i na nesmyslnost případné ústavní stížnosti, o níž radní hovoří. Svoboda ji chápe jen jako zdržovací taktiku, která bude do případného rozhodnutí soudu pouze blokovat rozvoj města.
Pražské stavební předpisy zavádějí i řadu nových termínů, které nejsou ve stávajících normách právně ani technicky definované, což může v budoucnu způsobovat chaos při jejich výkladu. Stejně tak se nařízení hemží různými nejasnými pojmy jako například „zpravidla“. Není přitom zřejmé, jaká pravidla budou platit striktně, a jaká volněji.
Složitost právního předpisu je rovněž důvodem, proč MMR dalo Radě na nápravu lhůtu celých patnáct měsíců. „Nerozumím tomu, když na jedné straně Rada protestuje proti pozastavení stavebních předpisů a chce se bránit ústavní stížností, a na druhé straně náměstek Stropnický tvrdí, že jde jenom o nějaké drobné změny. Proč už je tedy nepřijala v době, kdy k tomu byla vyzvána,“ ptá se bývalý primátor. Praze sice nic nebrání přijmout nové předpisy dříve než za patnáct měsíců, to, že se ale touto cestou Rada nevydala, posiluje podle Svobody podezření, že byla motivována nějakými nejasnými záměry. „A ty nemají nic společného se zájmy obyvatel hlavního města,“ říká Bohuslav Svoboda.
Dušan Šrámek
