Povinnost informovat v pravomocně skončených věcech se v rámci státního zastupitelství a většiny soudů týkala v roce 2013 celkem dvě stě čtyřiceti případů, z toho bylo informováno 85 osob. Foto: MSp

O platech soudců bude dnes jednat 40 zástupců justice a politiků

O dalším postupu státu ohledně doplacení platů soudcům a státním zástupcům budou dnes na ministerstvu spravedlnosti jednat zhruba čtyři desítky představitelů justice a politiků. Mezi pozvanými jsou i všichni předsedové krajských a vrchních soudů a státních zastupitelství. Za vládní koalici by měli dorazit ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD), ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) či ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (ANO).

Cestu ke zvýšení a zároveň zpětnému doplacení platů soudců a státních zástupců otevřelo lednové rozhodnutí Nejvyššího soudu, podle nějž ministerstvo práce nepoužívá při stanovování platů správný statistický údaj. Ministerstvo spravedlnosti zatím odhadlo částku, kterou by mělo doplatit, na téměř 1,7 miliardy korun, ministerstvo financí pak na 2,5 miliardy. Podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) by to státní rozpočet mohlo zatížit až pěti miliardami korun. Vláda přerušila jednání o rozhodnutí do pondělí a koalice se rozhodla záležitost v pátek prodiskutovat s představiteli justice.

Na jednání s politiky se chystají justiční špičky – šéfové Nejvyššího a Nejvyššího správního soudu Pavel Šámal a Josef Baxa či nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Mluvčí úřadu vlády Martin Ayrer uvedl, že premiér Sobotka se diskuse nezúčastní. Přítomen podle dosavadních informací nebude ani předseda Okresního soudu Brno-venkov Petr Jirsa, kterého chce vláda požádat o podání ústavní stížnosti na výrok Nejvyššího soudu.

Rozhodnutí Nejvyššího soudu se totiž týká žaloby, kterou podala soudkyně soudu Brno-venkov, a Sobotka tvrdí, že existuje rozpor mezi tímto výrokem a dřívějším nálezem Ústavního soudu. Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský však dnes upozornil, že vůbec není jisté, zda by se soud potenciální Jirsovou stížností věcně zabýval. Nejprve by musel zkoumat, zda je stát zastoupený Okresním soudem Brno-venkov vůbec příslušný k podání stížnosti.

Páteční odpolední jednání politiků s představiteli justice naruší již dříve naplánovanou celodenní schůzku ministryně spravedlnosti Heleny Válkové (ANO) a jejích legislativců se státními zástupci. I toto setkání je přitom pro justici velmi významné: jeho tématem je vypořádávání námitek žalobců proti kritizované podobě ministerského návrhu zákona o státním zastupitelství. Vedle ministryně se má schůzky zúčastnit i nejvyšší státní zástupce.

Soudci, kterých jsou v Česku zhruba 3000, v posledních letech podávali kvůli úpravě svých platů žaloby v mnoha vlnách. Protestovali například proti zmrazení platů, fixně stanovené platové základně nebo proti snižování výpočtového koeficientu. K problematice se opakovaně vyjádřil Ústavní soud, který zdůrazňoval, že příjmy v justici představují jednu ze záruk nezávislosti soudní moci. Ve svém posledním nálezu se ale vyslovil proti zpětnému doplacení částek, které soudci nedostali kvůli tomu, že jim zákon místo trojnásobku přiznával jen 2,75násobek průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře. Znamenalo by to prý významný zásah do státního rozpočtu a vedlo by to k růstu napětí mezi společností a soudci. Apeloval také na velkorysost soudců jakožto společenské elity.

-čtk-