Návštěvu „shora“ měli na mimořádně svolané páteční poradě státní zástupci Vrchního státního zastupitelství v Olomouci. Náměstek nejvyššího státního zástupce Igor Stříž jim přijel vysvětlit, proč není vhodné, aby podávali žaloby na dorovnání platů podle nedávného rozsudku Nejvyššího soudu. Právě na VSZ v Olomouci je silná skupina státních zástupců, kteří požadují dorovnání platů za poslední tři roky po vzoru soudců, krok náměstka Stříže chápou jako zastrašování.
Zhruba polovina z třiceti olomouckých státních zástupců již svého zaměstnavatele vyzvala, aby jim nesprávně vypočítávané platy za léta 2012 až 2014 dorovnal. O situaci informovali i ministryni spravedlnosti Helenu Válkovou (ANO). Platová základna by se měla zvýšit o 3548 až 4731 korun, u státních zástupců jde o 90 procent platu soudců, ze kterých je jejich mzda odvozena.
Pokud by zaměstnavatel, kterým je VSZ v Olomouci, nevyhověl, připadají v úvahu soudní žaloby. Ty by zabránily promlčení nároku z roku 2012. Tomu chce Nejvyšší státní zastupitelství zabránit, není ale jasné, jaký je jeho vztah k jednotlivým pracovněprávním vztahům v soustavě. Jinými slovy proč se do věci vložil náměstek Igor Stříž, který právě před podáváním žalob přijel v pátek olomoucké státní zástupce důrazně varovat.
Česká justice měla možnost pod podmínkou zachování anonymity s některými státními zástupci z Olomouce hovořit, Střížův krok chápou jako nátlak a zastrašování. „Koukáme na to trochu jak nevěřící Tomášové, že se to vůbec mohlo stát. Ale je to tak,“ potvrdil informaci České justice jeden z nich. Vysvětlil, že pracovněprávní vztah je založen mezi šéfem úřadu, v tomto případě VSZ v Olomouci, a jednotlivými státními zástupci, a v tomto duchu byly také rozeslány jednotlivé výzvy k uhrazení dlužné mzdy. „Nejvyšší státní zastupitelství nebo jeho náměstek do těchto pracovněprávních vztahů nemá vůbec co mluvit,“ dodal zdroj České justice. Podobně vidí situaci i ostatní. „Nenecháme se zastrašit,“ uvedl další z olomouckých státních zástupců.
Česká justice se na důvod Střížovy intervence dotázala mluvčího Nejvyššího státního zastupitelství, odpověď zatím nedostala.
Žádná žaloba zatím podána nebyla. Státní zástupci zatím odeslali pouze výzvy zaměstnavateli, aby jim v souladu s nálezem Nejvyššího soudu dlužné mzdy uhradil. Výzvy se týkají roku 2012, u kterého hrozí, že by při pomalém postupu vlády mohlo dojít k promlčení nároků. Případným podáním žaloby by k promlčení nedošlo. Státní zástupci zdůrazňují, že jde o běžný postup v rámci pracovněprávních vztahů, srovnatelný s kteroukoli jinou firmou, kde by docházelo k nevyplacení části platu. Odmítají být označováni za odbojnou skupinu, která „chce něco bojkotovat nebo bořit“.
Nejvyšší soud loni 29. prosince konstatoval, že ministerstvo práce nepoužívá při stanovování platů soudců a zákonodárců správný statistický údaj. Tyto platy se vypočítávají z průměrné hrubé měsíční mzdy fyzických osob, zatímco podle soudu se měly odvozovat podle jiné položky s názvem „Průměrná hrubá měsíční mzda – přepočtené počty“.
Ministerstvo práce a sociálních věcí doporučilo rozhodnutí NS respektovat a platy soudců i státních zástupců i dalších ústavních činitelů zvýšit pro letošní rok. Platová základna by se měla zvýšit o 3548 až 4731 korun. Soudcům a státním zástupcům by se měly platy navíc dorovnat podle nového výpočtu i za léta 2011 až 2014 s ohledem na tříletou promlčecí lhůtu. Ministerstvo spravedlnosti zvýšení nákladů na platy soudců a žalobců pro letošní rok odhadlo na 1,7 miliardy korun.
Robert Malecký
