Podle předsedy Ústavního soudu (ÚS) Pavla Rychetského vůbec není jisté, zda by se soud stížností kvůli platům v justici vůbec zabýval. Sporná otázka spočívá v tom, zda má stát zastoupený Okresním soudem Brno-venkov takzvanou aktivní legitimaci k podání stížnosti.

Pokud by ÚS stížnost přijal k projednání, výsledek vůbec nelze předjímat. Bude záležet na soudci zpravodaji a konkrétním tříčlenném senátu, který ji dostane na starost, řekl dnes předseda Ústavního soudu.

Rychetský zároveň zdůraznil, že příslušná ministerstva dlouhé roky ví, že zákon umožňuje při stanovení platové základny dvojí výklad. „Celou dobu to mohli kdykoliv opravit kterýmkoliv směrem, aby prostě nebyl možný dvojí výpočet, a nikdy tak neučinili. Věděli to i v těch posledních letech, kdy běžely ty soudní spory, které se k nám nikdy nedostaly. Přesto nic neučinili. Já v této chvíli vůbec nejsem povolán říct, který výpočet je lege artis, který je správný,“ uvedl Rychetský.

Ministerstvo práce a sociálních věcí dlouhodobě používalo výpočet, který operoval se statistickým údajem zahrnujícím i zkrácené úvazky. Nejvyšší soud (NS) ale nedávno rozhodl, že je nutné pracovat s průměrnou nominální mzdou v nepodnikatelské sféře přepočtenou na plné úvazky, což pro soudce znamená plat vyšší o několik tisíc měsíčně. Podle vlády by měl předseda okresního soudu Petr Jirsa podat stížnost, aby záležitost přezkoumal ÚS. Nikdo jiný ji zřejmě podat nemůže. Jirsa se zatím nerozhodl.

Nejvyšší soud v průlomovém rozhodnutí neřešil pouze chybně vypočítanou základnu. Soudkyni, která podala pilotní žalobu, přiznal také dorovnání platu kvůli sníženému koeficientu při výpočtu mzdy, a to i zpětně. Vláda při tom zpětně platy soudcům dorovnávat nechce, vidí v tom rozpor s loňským nálezem ÚS ve věci sníženého koeficientu. Rychetský připustil, že NS v tomto směru „buďto nečetl, anebo nevnímal dostatečně účinnost našeho nálezu ve vztahu k tomuto koeficientu“. Zároveň ale zdůraznil, že se ÚS loňským nálezem nevyslovil proti zpětnému dorovnávání platů v obecné rovině. Pouze využil možnost zrušit protiústavně snížený koeficient až k pozdějšímu datu, konkrétně ke konci roku.

Mohlo by vás zajímat

Pokud Jirsa stížnost podá, bude se ÚS každopádně nejprve zabývat tím, zda ji lze projednat. Otázku, zda český stát má lidská práva a svobody a může je uplatňovat, řeší ÚS opakovaně. Podle ustálené judikatury se stát na ÚS obracet nemůže, pokud v záležitosti rozhodoval jako orgán veřejné moci. Jako účastník civilního sporu, kde není ve vrchnostenském postavení, se ale může dovolávat práva na spravedlivý proces.

„Nedá se vůbec dopředu odhadovat, jak bude případná stížnost posouzena z hlediska přípustnosti,“ konstatoval Rychetský. Případnou stížností se každopádně nebude zabývat plénum, tedy sbor všech soudců, ale jeden ze tříčlenných senátů se zpravodajem, kterého určí počítač.

-čtk-