Krajský soud v Ostravě nerespektuje tzv. „rotační kolečko“ při výběru insolvenčních správců. Podle Asociace insolvenčních správců (ASIS) tím porušuje zákon. Princip rotace byl zaveden do zákona letošním rokem, aby se zabránilo možnému korupčnímu propojení některých soudců a insolvenčních správců. Z analýzy, kterou si nechal ASIS zpracovat navíc vyplývá, že někteří insolvenční správci jsou na severní Moravě zvýhodňováni před jinými. Celkový počet výjimek, které ASIS považuje za odporující zákonu, se týkal téměř čtvrtiny všech tamějších insolvencí.
Právě propojenost soudce a insolvenčního správce byla opakovaně zmiňována jak protikorupčními iniciativami, tak ve zprávách BIS jako jedno z možných korupčních rizik v souvislosti s insolvenčními podvody. Proto novela zákona zavedla rotační princip, kdy všichni zapsaní správci mají být postupně ustanovováni podle přesně stanovených pravidel. Ta stanoví paragraf 25 insolvenčního zákona. Toto ustanovení stanoví, že insolvenčního správce pro insolvenční řízení ustanovuje insolvenční soud a nejde – li o případ reorganizace povolené podle § 148 odst. 2 insolvenčního zákona (závaznost určení osoby insolvenčního správce v předloženém reorganizačním plánu), pak insolvenční soud ustanoví insolvenčním správcem osobu, kterou určí předseda insolvenčního soudu podle pořadí určeného dnem zápisu jejího sídla nebo provozovny do příslušné části seznamu insolvenčních správců vedené pro obvod příslušného soudu. Ustanovení § 25 odst. 5 insolvenčního zákona připouští výjimku pro případy, kdy nelze ustanovit osobu insolvenčního správce shora uvedeným postupem, nebo je-li to nezbytné se zřetelem k dosavadnímu stavu insolvenčního řízení, k osobě dlužníka a k jeho majetkovým poměrům, jakož i k odborné způsobilosti insolvenčního správce, jeho dosavadní činnosti a k jeho zatížení. Pouze v těchto případech může předseda insolvenčního soudu určit insolvenčního správce mimo stanovené pořadí; takový postup vždy odůvodní.
Konec pravidla čtyři a dost
Důvodová zpráva k přijatému ustanovení uvádí, že tato pravidla zamezí, na rozdíl od nominačního systému, kdy o výběru správce rozhodovali předsedové soudů volnou úvahou, budování nevhodných vztahů mezi oběma subjekty. „Problém je ale v tom, že ačkoli všechny ostatní krajské soudy toto pravidlo respektují, ostravský soud jako jediný toto zákonné ustanovení nerespektuje, a stále ustanovuje pouze vybrané insolvenční správce, zejména z daného regionu, “ kritizuje praxi ostravského soudu předseda Rady expertů ASIS Michal Žižlavský. A nejde o žádné drobné. Jenom do začátku července, kdy ASIS tyto údaje zjišťovala, šlo o téměř čtyři sta případů. Od 16. 6. do 31. 11 k nim přibylo dalších šest set insolvencí, při nichž jako důvod zproštění KS uvádí „rovnoměrné zatížení insolvenčních správců.“ Takové zdůvodnění ovšem zákon nezná. Žižlavský, který se sám s diskriminačním postupem soudu setkal jako jeden z prvních takto postižených insolvenčních správců, hovoří i o právní kreativitě ostravského soudu. Podle něj je zajímavé je sledovat, jak se celý postup ostravského soudu vyvíjí v čase. Původní spočíval v zavedení pravidla „čtyři a dost“. Soud sice nejprve ustanovil do řízení správce podle zákonem stanoveného pořadí, vzápětí jej však zprostil funkce pro údajné „závažné porušení povinností“, pokud měl více než čtyři provozovny. Zákon ale přitom počet provozoven neomezuje. (Otázkou provozoven se zabývá i vyhláška MS, o níž již ČJ, a o námitkách ASIS vůči jejímu znění, podrobně referovala.) Pravidlo „čtyři a dost“ skončilo poté, co je Vrchní soud v Olomouci označil za nezákonné, přičemž toto rozhodnutí je dokonce vybráno jako sjednocující judikát do sbírky soudních rozhodnutí.
Současné postup ostravského krajského soudu, kterým obchází zmíněné nezákonné rozhodování, spočívá v tom, že ustanovuje správce mimo zákonné pořadí způsobem, proti kterému se nelze odvolat, neboť rozhodnutí nezdůvodňuje, a je tak soudně nepřezkoumatelné. „Vylučuje z rotace mimoostravské správce s více provozovnami, aniž o tom již vydává rozhodnutí. Výjimky ze zákonného pravidla individuálně neodůvodňuje, ale používá floskuli o „zajištění rovnoměrného zatížení insolvenčních správců“. Vžil se pro to termín „Lex Krhut“ podle místopředsedy ostravského soudu, zodpovědného za tuto oblast,“ vysvětluje Žižlavský.
Důvody pro výše uvedený postup není vedení ostravského soudu schopno fundovaně vysvětlit. Na dotaz ČJ předsedkyni KS v Ostravě Ivě Hrdinové „proč KS Ostrava nerespektuje tzv. rotační kolečko upravené v par. 25 insolvenčního zákona?“ tiskový mluvčí Dalibor Zecha pouze lakonicky sdělil, že „předsedkyně Krajského soudu v Ostravě při vydávání opatření o určení osoby insolvenčního správce plně respektuje a postupuje podle ustanovení § 25 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení.“ Z právní analýzy, kterou ke způsobu ustanovování insolvenčních správců u ostravského soudu provedla Asociace insolvenčních správců začátkem roku, vyplývá, že paušální znění „zajištění rovnoměrného zatížení insolvenčních správců“ se může týkat pouze zákonem stanovené výjimky týkající se „zatížení zákonem ustanoveného insolvenčního správce.“ ASIS na základě toho provedla statistickou analýzu, aby zjistila, jak procedura ustanovování insolvenčních správců u Krajského soudu v Ostravě a Krajského soudu v Ostravě – pobočka Olomouc vypadá v praxi – zda použití výjimek skutečně vedlo k rovnoměrnému zatížení insolvenčních správců, a zda jejich aplikací nedochází ze strany soudu ke svévolné diskriminaci některých insolvenčních správců vůči jiným. Ze statistiky vyplývá, že četnost použití výjimek dosahuje 23,84%, tj. téměř jedné čtvrtiny všech případů, což podle ASIS vybočuje z legislativního záměru výjimky jako zcela ojedinělého a zvlášť odůvodnitelného nástroje zásahu do zákonného rotačního principu.
Plýtvání prostředky justice
Zajímavé údaje přináší analýza rovněž z pohledu naplnění deklarovaného cíle. Přestože nadprůměrného počtu případů dosáhlo celkem 73 insolvenčních správců, vyloučeno z rotačního principu na základě výjimek a tudíž vyloučeno z ustanovování zákonným způsobem bylo toliko 60 insolvenčních správců. „Těchto 60 insolvenčních správců tak bylo diskriminačním způsobem poškozeno vůči zbývajícím 73 insolvenčním správcům s nadprůměrným počtem případů,“ konstatuje analýza. Ale nejenom to. „Přesto, že 60 insolvenčních správců bylo vyloučeno ze zákonného rotačního principu na základě výjimek a tudíž vyloučeno z ustanovování zákonným způsobem, jiných 42 insolvenčních správců, majících vyšší než průměrný počet případů takto vyloučeno nebylo. Shora uvedených 60 insolvenčních správců tak bylo diskriminačním způsobem poškozeno vůči 42 insolvenčním správcům, majícím vyšší než průměrný počet případů a přesto ustanovovaných v rámci rotačního principu,“ uvádí se dále v analýze ASIS. I další statistické údaje z praxe KS Ostrava zpochybňují tvrzení o „rovnoměrném zatížení insolvenčních správců“. Zjednodušeně řečeno – některým insolvenčním správcům, kteří mají nadprůměrný počet případů, jsou na základě výjimky přidělovány další, jiným, kteří mají podprůměrný, jsou naopak ještě odebírány. Vrcholem je, že v případě deseti insolvenčních správců dochází k tomu, že nejsou ustanovování zákonným způsobem aplikací výjimek a na druhé straně jsou v jiných případech ustanovováni namísto zákonem určeného insolvenčního správce. Jinými slovy – případ, který jim byl určen zákonným rozvrhem práce jim byl odebrán a na druhé straně jim byly přiděleny případy, které byly zákonným rozvrhem práce určeny jinému insolvenčnímu správci. „Je zřejmé, že způsob plošné a masivní aplikace toliko paušálně odůvodněných výjimek, tak jak jej praktikuje Krajský soud v Ostravě, nevede k deklarovanému cíli zajištění rovnoměrného zatížení insolvenčních správců.
Je naopak zcela zřejmé, že tento systém v praxi založil diskriminační přístup hned k několika skupinám insolvenčních správců a vedl k vytvoření úzké privilegované skupiny 72 insolvenčních správců,“ konstatuje analýza ASIS. Důsledkem zmíněného postupu je, že ve sledovaném období bylo vydáno celkem 596 nadbytečných opatření, tj. rozhodnutí soudu sui generis, se kterými byla spojena další významná agenda. Tímto způsobem došlo k nedůvodnému zatížení justičního aparátu a systému, tj. k plýtvání rozpočtovými prostředky justice. Dále pak byla zablokována potřebná kapacita pracovních sil u Krajského soudu v Ostravě, který se dlouhodobě řadí k soudům s delší dobou projednávání různých soudních agend, než je tomu u ostatních soudů v České republice. „Lze tedy uzavřít, že bylo dosaženo celé řady negativních efektů, avšak určitě ne zajištění rovnoměrného zatížení insolvenčních správců.“
Ne všichni insolvenční správci však se stanoviskem ASIS souhlasí. Postup KS Ostrava hájí Spolek moravských, jihočeských a východočeských insolvenčních správců, kteří obviňují ASIS ze snahy ovládnout trh i za cenu snížení úrovně insolvenčních řízení. Ohledně postupu soudu došlo dokonce ke sporu ve vedení ČAK, která odmítla k dané věci zaujmout jakékoli stanoviska.
Dušan Šrámek
