77. brigáda vyráží. Na Topface se lépe neseznamovat. První bitcoinový soud v Česku. Sleduje už opravdu kdekdo. Prokleté daňové e-přiznání.
Velká Británie zahájila činnost vojenské jednotky na kybernetické frontě
Armáda jejího veličenstva Alžběty Druhé se oficiálně rozrostla o zcela novou jednotku. 77. brigáda “facebookových válečníků” bude bojovat v šedé zóně kybernetické války.
Facebook Warriors, jak už se příslušníkům sedmasedmdesáté brigády říká, by měli vést komplexní informační a subverzní akce. Rekrutují celkem patnáct set odborníků, kteří vytvoří základ pro jednotku, která by se měla umět na výši vypořádávat s výzvami novodobých konfliktů a válečného úsilí.
Mezi zbraně sedmasedmdesáté bridády budou patřit kampaně na sociálních sítích s prioritním zaměřením na kampaně na Twitteru a Facebooku (velmi pravděpodobně se ale zaměří třeba na ruskoujazyčnou sociální síť Vkontakte), šíření dezinformací či naopak odhalování pravdy na válečných územích, incidenty s falešným vztyčováním vlajky – tedy oklámání adresátů, co se původce operací týče a špionážní činnost. A právě v operacích pod falešnou vlajkou by mohla být potíž. Od dob Norimberského procesu se totiž na tuto činnost mezinárodní právo nedívá právě přívětivě. Přesně vzato za ni hrozí trest smrti.
Ruská seznamka vykoupila od hackera data, která jí ukradl
Ruská seznamka Topface, která tvrdí, že má 92 miliónů uživatelů, se stala cílem útoku, při kterém bylo zcizeno dvacet miliónů uživatelských emailů. Společnost data vykoupila zpět za příslib jejich dalšího zneužití, celou akci mediálně pojala jako odměnu za nalezení zranitelnosti a infiltrátora údajně najala coby bezpečnostního konzultanta.
Petrohradská služba Topface hackerovi raději zaplatila blíže neurčené výkupné. Předtím ho sama vystopovala, když se snažil ukradenou databázi prodat. Podmínky platby zahrnovaly fakt, že data nebyla a nebudou postoupena nikomu dalšímu. V rámci vztahů s veřejností Topface celou událost pojala jako vyplacení odměny za nalezení zranitelnosti. Nezveřejnila zranitelnost samu a útočníka údajně najala coby konzultanta zabezpečení systému.
Celá událost samozřejmě vyvolává mnoho pochybností – ať už výběr informací vybraných k zveřejnění, velmi aktivní přístup Topface a zaplacení výpalného za dané údaje, nebo deklarované najmutí člověka, který společnost právě obral.
První český soudní spor o bitcoiny skončil
Skončil první soudní proces, který u nás řešil případ podvodu s kryptoměnou Bitcoin. Soud rozhodl, že známá postava českého internetu, František Fuka, který byl v této kauze žalovanou stranou, je nevinný.
První český soudní spor o bitcoiny skončil. Mohl za to někdo jiný. Foto: Pixabay
Případ podvodu se týkal prodeje 0.127 BT, které měl údajně František Fuka prodat zájemci za 2.200,- Kč. Ve chvíli, kdy žalovanému přišly peníze na účet, odeslal sice objednané Bitcoiny kupujícímu, ale ty, nejen že žalujícímu nepřišly, ale ten si je u pana Fuky ani neobjednával. Žalující tvrdí, že si za částku 2.200,-Kč objednával léky, které mu ovšem nebyly nikdy doručeny.
František Fuka se u soudu hájil tím, že se oba stali terčem Man-in-the-middle podvodu, kdy se doprostřed celé transakce postavil neznámý podvodník, který jednal na jednu stranu jako prodejce léků a na stranu druhou jako kupující bitcoinů. Po té, co kupující zaplatil léky na Fukův bankovní účet, odeslal Fuka Bitcoiny podvodníkovi, kterého není možné vypátrat.
Soud rozhodl, že podvedeny byly v této kauze obě strany, a že František Fuka musí žalujícímu vrátit pouze svou provizi ve výši 471,- Kč. Obě strany si pak musí uhradit svou část soudních výloh.
Velkoplošné sledování začali pěstovat i protidrogoví agenti
Americký úřad pro boj s drogami DEA sleduje pohyb miliónů aut obyvatel napříč celými státy. Podle Amerického svazu pro občanské svobody tak činí prostřednictvím snímání poznávacích značek.
Sbírat data o lidech mohou v podstatě libovolně sbírat i protidrogoví agenti. Foto: DEA
Výkonné složky státní moci sice podle souhrnného materiálu webu Soom běžně sledují občany, kteří jsou předmětem vyšetřování, ovšem DEA (Drug Enforcement Administration) tak činí v měřítku, jež vzbuzuje obavy právě ze stran zastánců občanských práv a svobod. ACLU (American Civil Liberties Union) se k těmto zjištěním dostala prostřednictvím studia dokumentů DEA, uvolněných v rámci práva na informaci.
To jen poukazuje na to, že další bezpečnostní agentura se snaží potají znásobit své síly s pomocí nových technologií. Přesto, že získané materiály byly neúplné a silně redigované, dokazují, že daný program je iniciativou DEA a má potenciál sledovat pohyb všech občanů napříč státy. Federální vláda v rámci své jurisdikce a díky svým prostředkům disponuje mocí vytvořit centrální databázi všech řidičů a jejich pohybu. A právě o to usiluje DEA, doplňuje Stanley.
Za zvláště nebezpečné považuje ACLU spojení této databáze s dalšími daty typu telefonních záznamů a jejich metadat, databáze federální policie US Marshalls Service a dalších. Podle ACLU tyto neschválené postupy získávání informací jen zhoršují obavy, že občané budou již dopředu označeni za kriminálníky bez řádného právního procesu.
Sledování automobilů bylo dle oficiálního vyjádření zavedeno v roce 2008 nejdříve poblíž mexických hranic kvůli sledování pašeráctví drog. DEA ho ovšem posléze potichu rozšířila napříč Spojenými státy. Sledování se podle Soom postupně stává dohledovým prostředkem čím dál tím méně důležitých bezpečnostních agentur, které si je v rámci státní aparatury protlačí.
Nejhorší právní novinkou jsou povinná elektronická podání
Drobní podnikatelé vybrali za nejhorší legislativní novinku povinnost pro majitele zpřístupněných datových schránek podávat přiznání a další vybraná podání elektronicky. Kdo z nich tak neučiní, dostane automaticky pokutu ve výši dva tisíce korun.
Jako druhou nejhorší novinku vybrali podnikatelé novelu zákona o elektronických komunikacích, která dala mobilním operátorům možnost omezit práva podnikatelů. Nově už například pro podnikatele nemusí platit maximální výše sankce za předčasné ukončení smlouvy, která dříve činila jednu pětinu měsíčního paušálu či minimálního plnění za každý zbývající měsíc. Tato maximální hranice platí ze zákona již jen pro spotřebitele.Třetí místo obsadily dvě změny, které za nejhorší označilo shodně 11 % respondentů. Jedná se o zvýšení minimální mzdy, která pro letošek vzrostla o 700 korun na 9200 korun, a novou povinnost pro stravovací zařízení.
Anketu uskutečnil server Podnikatel.cz. V předchozích ročnících “zvítězily” vždy změny v oblasti DPH.
Ondřej Fér
