Dohodu o částečném dorovnání platů je připravená přijmout naprostá většina soudců a státních zástupců. Reprezentanti justice Josef Baxa a Pavel Šámal to prohlásili po včerejším jednání téměř stovky předsedů soudních funkcionářů. Rovněž většina státních zástupců je ochotna dohodu akceptovat, uvedl náměstek nejvyššího státního zástupce Pavel Pukavec. Soudci, kteří již zaplatili nemalý soudní poplatek, mají dohodu za vydírání, protože by o peníze naopak přišli.
Předsedové soudů ve společném prohlášení zdůraznili, že se soudci vzdávají tří čtvrtin nároků, velkorysým postupem chtějí udělat tlustou čáru za spory o platy a uchovat důvěru veřejnosti v soudní moc. Předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa zdůraznil že žaloby, které soudci na stát podávali, byly ve své době legálním nástrojem individuální ochrany proti protiústavním zásahům.
Podle zákulisních informací, které z místa jednání přinesl zpravodaj ČTK, bylo jednání justičních špiček emotivní a už při příchodu soudců bylo zjevné, že nemají všichni stejný názor. Někteří předsedové uváděli, že dohoda má podporu většiny jejich soudců, zazněly však i kritické hlasy. Podle večerního vyjádření reportéra ČT byli mezi účastníky jednání také soudci, kteří označili navrhovanou dohodu přímo za vydírání. Šlo zejména o ty soudce, kteří stát žalovali a zaplatili již nemalé částky za soudní eventuálně další poplatky. Podle písmena d) prvního bodu pondělního usnesení vlády, které Česká justice zveřejnila se však „soudci a státní zástupci vzdají nároků na úhradu nákladů řízení“.
Podle informací České justice vystoupil proti uzavření dohody mezi vládou a soudci například člen Republikové rady Soudcovské unie soudce Petr Černý z Krajského soudu v Českých Budějovicích, pobočky v Táboře, podle něhož soudci žádají omluvu vlády za dosavadní kráceni oprávněných nároků. Řešila se i možnost, o které psala Česká justice, totiž že vláda nalezne důvod, proč dohodu nedodrží. V rámci této debaty zazněl argument, že dohodu svým vyjádřením veřejně podpořil kandidát na ministra spravedlnosti Robert Pelikán.
Podle předsedy Nejvyššího soudu Pavla Šámala nakonec většina soudců nalezla společnou řeč. Soudci si podle něj váží toho, že s nimi vláda jedná a mají zásadní zájem na tom, aby spory skončily. „I veřejnost by měla pochopit, že jestliže justice bude stabilní, bude plnit svou roli, tak nastane určitý smír ve společnosti,“ uvedl Pavel Šámal. Na dotaz, kolik soudců je připraveno dohodu uzavřít, Pavel Šámal uvedl, že u některých soudů je podpora dohody stoprocentní, někde osmdesátiprocentní nebo devadesátiprocentní. Mnozí se podle něho budou rozhodovat až podle přesného znění dohody, tedy až po jejím úplném dopracování.
„V tuto chvíli neznáme částky a znění dohody. Jak bude narůstat důvěra v dohodu, bude stoupat počet soudců, kteří ji akceptují. Je to spontánně vzniklý proces, který nabral dynamiku. Je to věc vzájemné důvěry a doufáme, že to tak bude politická reprezentace chápat,“ vysvětlil.
Detaily dohody státu se 4 500 soudci a státními zástupci se nyní musí teprve technicky vypracovat a upřesnit, což nebude jednoduchá věc. O tom svědčí také skutečnost, na kterou Českou justici upozornili někteří právníci, totiž, že existují případy již zemřelých soudců, kteří podali žaloby a do jejich nároku nastoupili dědicové. Rovněž je mnoho soudců, kteří poté, co podali žaloby na stát, odešli v mezičase vyřízení do důchodu.
Podle předsedy Nejvyššího správního soudu Josefa Baxy jsou u tohoto soudu připraveni stáhnout žalobu všichni soudci, kteří ji podali. Také přítomný náměstek nejvyššího státního zástupce Pavel Pukavec prohlásil, že naprostá většina státních zástupců dohodu akceptuje.
Nikdo ale soudce ani žalobce nemůže k dohodě nutit, záleží na nich, zda podepíšou, anebo budou pokračovat v individuálních sporech.
Předseda Vrchního soudu v Praze Jaroslav Bureš po jednání uvedl, že je s výsledkem spokojený. „Od počátku jsem věřil, že dohoda je možná, nyní bude na nás, předsedech soudů, abychom to na jednotlivých soudech dokázali uvést v činnost,“ uvedl Bureš. Sám bude mít oproti některým předsedům snazší roli. Na Vrchním soudu v Praze se z 96 soudců soudí o plat pouze šest. Jaroslav Bureš chce svým kolegům vysvětlit, že jediná rozumná cesta je uzavřít dohodu a žaloby vzít zpět. „Předpokládám, že rozum zvítězí,“ uvedl. Podle něj by bylo velmi nešťastné, kdyby se většina představitelů justice svých nároků vzdala a jiným by se doplatek musel vyplácet.
„Já se domnívám, že setkání bylo úspěšné, většina se dohodla na rozumném kompromisu,“ uvedl předseda Okresního soudu v Kladně Romana Lada. Podle něj většina jeho soudců byla pro dohodu, akceptovat ji bude až 90% soudců. „Někteří ještě váhají, zejména ti co podali žaloby za rok 2011,“ uvedl Lada. Dal tak za pravdu předsedkyni Soudcovské unie Daniele Zemanové, která v informaci o jednání s vládou minulý pátek pro soudce napsala, že zástupci justici ministrům „zdůraznili, že v případě proplacení základny i za rok 2011 by byl počet soudců, kteří by byli ochotni uzavřít dohodu o narovnání, podstatně vyšší, avšak prosadit to se ukázalo jako nereálné“.
Podle dohody, kterou v pondělí těsně schválila vláda, mají soudci dostat část platů zpětně, části nároků se vzdají Zpětně mají dostat peníze za léta 2012 až 2014, o které přišli kvůli nesprávně stanovené platové základně, nikoli peníze kvůli tomu, že jim zákonodárci dlouhodobě nepřiznávali trojnásobek základny.
Dohoda je reakcí na rozsudek Nejvyššího soudu, který v jednom případu přiznal soudkyni z Okresního soudu Brno – venkov dorovnání platu jak kvůli nesprávně stanovené základně, tak kvůli sníženému koeficientu. Předseda Okresního soudu Brno-venkov Petr Jirsa by ještě teoreticky mohl podat ústavní stížnost.. Jirsovo dilema se okrajově řešilo i na včerejším jednání, doporučení ale od kolegů nedostal. „Promýšlím svůj postup, na podání stížnosti jsou dva měsíce,“ uvedl.
-čtk-, -ire-
