Aféra s platy soudců a státních zástupců nabývá rozměru skandálu, který může mít dopad do politiky a způsobit totální nedůvěru k ústavním činitelům, potvrzuje prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala. Podle něho je nepředstavitelné, že by stát vyplatil každému soudci a státnímu zástupci milión korun. Jde o vážný politický problém a politici musí přestat být zbabělí a neprodleně musí napsat zcela nový zákon, je přesvědčen. Podle někdejšího funkcionáře státního zastupitelství Zdeňka Koudelky může stát stále podat proti části rozhodnutí Nejvyššího soudu o platech soudců ústavní stížnost.
Prezident NKÚ Miloslav Kala se podle svých slov zabývá celou věcí už od srpna loňského roku, kdy Ústavní soud rozhodnutím oddělil platy soudců od platů představitelů státu. Do té doby od roku 2002 obsahoval zákon pro výpočet platů stejnou základnu pro soudce, státní zástupce a ústavní činitele. Podle Miloslava Kaly kdykoli, kdy došlo k nějaké krizi a bylo potřeba „přitáhnout si opasky“, vymohli si soudci lepší postavení, než ostatní, ale nikdy se neobjevilo, že by měli mít zvláštní koeficient pro výpočet platu.
Podle Miloslavy Kaly existuje v demokratickém právním státě rovnováha moci, která má být mimo jiné také vyjádřena platy a postavením. Není možné, aby místopředseda krajského nebo nižšího soudu měl vyšší plat než ministryně spravedlnosti nebo dokonce než prezident, není možné, aby platy soudců neodpovídaly platům lékařů nebo učitelů ve srovnatelném postavení, domnívá se. Poslanecká sněmovna se ale nyní nemůže vrátit na původní základnu a systém, který byl v nějaké rovnováze, se hroutil, vysvětlil prezident NKÚ pro Českou justici.
Celá záležitost se podle něho vyvíjí negativně a Miloslav Kala souhlasí s tím, že věc se stává aférou a nabývá skandálního rozměru. „Byl jsem jeden z mála, kdo upozornil, že rozhodnutí Ústavního soudu obsahuje zpětné dorovnání do trojnásobku a způsobí pro český stát náklady ve výši nejméně pět miliard. Při počtu čtyři a půl tisíce soudců a státních zástupců je to jeden milión korun, který by měl být vyplacen průměrně každému soudci a státnímu zástupci. To vůbec nevím, jak mám komentovat, jak se může takový požadavek objevit,“ řekl doslova pro Českou justici s tím, že nesouhlasí s rovnostářskou společností, avšak je pro společnost rozumnou, která zohlední postavení jak ústavních činitelů tak důchodců. „Je to vážný politický problém, jehož neřešení přinese zcela negativní pohled na všechny ústavní činitele,“ domnívá se.
Podle názoru Miloslava Kaly se ministerstvo práce a sociálních věcí nedopustilo chyby, když pro výpočet platů soudců dvanáct let používalo „nějaký koeficient“. Prezident NKÚ souhlasí se závěrem ministerstva práce a sociálních věcí, že výklad Nejvyššího soudu je účelový. „Respektuji rozhodnutí soudu, ale nesouhlasím s ním. Navíc tzv. přepočtené stavy neodrážejí skutečnost a uvádějí se pouze z důvodů plánování. Není to chyba ministerstva. Ministerstvo mohlo pro výpočet vzít jakékoli jiné číslo, třeba počet holubů na střeše,“ vysvětlil pro Českou justici.
Systém se rozpadl a ocitl v nerovnováze a podle Miloslava Kaly není jiná cesta nápravy, než cesta politická. „Teď už není jiná cesta, než aby politici sebrali odvahu, odhodili zbabělost a populismus a napsali zcela nový zákon, který zohlední i oněch čtrnáct rozhodnutí Ústavního a Nejvyššího soudu,“ uvedl Miloslav Kala pro Českou justici. Co se týče okamžitého řešení situace, potvrdil, že je seznámen s faktem, že se připravuje „dokument o dohodě o narovnání“. Taková dohoda by mohla vyloučit budoucí žaloby. Nikdo ovšem nemůže donutit ani soudce ani politiky, aby dohodu podepsali. „Mohly přijít například žaloby senátorů, jak vyplynulo z jednání senátu, když se zabýval platy soudců,“ upozornil prezident NKÚ na případ, kdy žádný ze senátorů nakonec žalobu nepodal, ač mohl.
Senátoři mohli podat ústavní stížnost, ale nepodali
Kromě současné aféry jako důsledku rozhodnutí Nejvyššího soudu došlo totiž navíc ke zvýšení platů soudců podle některých senátorů v srpnu 2014 neústavním způsobem prostřednictvím tzv. přílepku, tedy legislativní praxí, kterou Ústavní soud zakázal. „Pokud to nezastavíme, tak je třeba si uvědomit, že se možná najde 17 senátorů a senátorek, kteří podají ústavní stížnost, “ řekl tehdy senátor Jan Horník k hlasování o zákonu zvýšení platů soudců, který před Senát přišla obhajovat ministryně Helena Válková. Senátor Čunek naopak navrhoval zákon o platech ústavních soudců schvalovaný „neústavním“ způsobem propustit proto, aby se případná následná ústavní stížnost stala testem. Proti způsobu přijetí zákona o platech soudců tvrdě vystoupil také předseda Senátu Přemysl Sobotka i předseda ústavně-právního výboru Senátu Miroslav Antl, informovala už tehdy Česká justice. Nakonec však žádný ze senátorů neměl odvahu podat stížnost na způsob schvalování zákona o platech soudců včetně soudců ústavních, o které by museli rozhodovat právě soudci Ústavního soudu.
Zdeněk Koudelka: Stát může stále podat ústavní stížnost
Na to, že soudní platová bomba tiká v rozsudku Nejvyššího soudu z 29. 12. 2014 (21Cdo 1440/2014-456), který se týká platu soudců, upozornil už na konci ledna dlouholetý funkcionář státního zastupitelství a nynější advokát Zdeněk Koudelka. Také podle jeho slov podstata problému není v tom, jak se prezentuje, že Ministerstvo práce a sociálních věcí použilo nesprávnou průměrnou mzdu jako základ pro výpočet platu soudců, ale v tom, že Nejvyšší soud rozhodl, že od 1. 1. 2015 účinná platová základna jako trojnásobek průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře má být užita zpětně na výpočet platu soudců v roce 2011 i 2012.
„Závažnost druhé věci dokreslují čísla. Soudkyně Okresního soudu Brno-venkov vysoudila za dva měsíce leden 2011 a leden 2012 dva různé platové doplatky. Za chybný výpočet průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře Ministerstvem práce a sociálních věcí vysoudila částku 10 600 Kč. Ovšem též vysoudila za tyto dva měsíce platový doplatek 35 100 Kč, neboť Nejvyšší soud s odkazem na nálezy Ústavního soudu rozhodl, že již na tyto měsíce má být zpětně užita platová základna ve výši trojnásobku průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře, jež je účinná od 1. 1. 2015,“ uvedl k záležitosti Zdeněk Koudelka, který trvá na tom, že nález Ústavního soudu působí do budoucna, nikoli zpětně.
„Právní zásadou je, že nález Ústavního soudu rušící právní předpis působí do budoucna, ne zpětně. I v případě prohlášení výpočtu důchodů za neústavní 23. 11. 2010 bylo stanoveno, že nelze měnit již přiznané důchody. Vůči důchodcům je to zřejmé. A vůči soudcům ne?,“ táže se Zdeněk Koudelka. Ve věci rozhodoval Městský soud v Brně, Krajský soud v Brně a Nejvyšší soud. Podle jeho slov Městský a Nejvyšší soud jednaly v rozporu s právem v tom, že až do zrušení zákona je tento platný a je nutné podle něj postupovat a že nálezy Ústavního soudu rušící právní předpis nemají zpětnou účinnost. „Oceňuji Krajský soud v Brně, který rozsudkem z 10. 12. 2013 (15Co 103/2013-325) přiznal menší doplatek za chybu ve výpočtu průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře, ale odmítl zpětně přiznat trojnásobek této průměrné mzdy jako platovou základnu soudců. Soudci krajského soudu právo nadřadili nad svou peněženku,“ uvedl Zdeněk Koudelka doslova.
„Při debatě o tomto rozhodnutí Nejvyššího soudu v Otázkách Václava Moravce 25. 1. 2015 na toto nepoukázali přítomní předsedové Ústavního, Nejvyššího a Nejvyššího správního soudu. Přitom uvedený rozsudek, který je zveřejněn na internetu, donesl předseda Nejvyššího soudu sebou. Mlžili tím, že hovořili jen o chybném výpočtu průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře. Vůbec nenašli odvahu komentovat zásadní průlom, kdy Nejvyšší soud podstatně vyšší částku přiznal několikaletou zpětnou aplikací trojnásobku tohoto průměru jako platové základny. Stát může ještě podat proti této části rozsudku Nejvyššího soudu ústavní stížnost. Jinak bude čelit požadavkům na několika miliardové doplatky platů,“ říká Zdeněk Koudelka.
Irena Válová
