Necelé dva týdny po útoku na pařížskou redakci časopisu Charlie Hebdo je stále jasnější, že vypukla válka. Bitva vzplála o to, o kolik ze svých svobod se občané demokracií svými vládami nechají obrat ve jménu boje proti terorismu.

Krátce poté, co ve francouzském hlavním městě utichla střelba, se britský premiér David Cameron sešel s novinářem z listu Independent. Konzervativní ministerský předseda se nechal slyšet, že hodlá udělat všechno pro to, aby se potenciální teroristé už nikdy nemohli domlouvat prostřednictvím šifrované komunikace.

Rozbít kódy je ale těžké. Daleko snazší je prostě zakázat programy a aplikace, které šifrovanou komunikaci umožňují. Jak se v posledních dnech ukázalo, Cameronův plán na vykořenění jakékoliv komunikace, kterou by britské tajné služby nedokázaly číst, byl jen první vlaštovkou (podrobněji o něm Česká justice psala zde).

Patriot Act vzorem pro evropskou legislativu

Největší světová demokracie začala s osekáváním svobod ve jménu boje proti terorismu v roce 2001 po útocích teroristů z al-Kájdy na newyorská dvojčata. Legislativním vyjádřením tohoto procesu se stal Patriot Act, plným jménem Zákon o sjednocování a posilování Ameriky poskytováním vhodných pomůcek potřebných pro stíhání a bránění terorismu, který platí od konce října 2001.

Mohlo by vás zajímat

Americká administrativa na zakládě Patriot Act může nechat FBI a další k tomu zmocněné organizace prohledávat bez vědomí majitele byt nebo dům, tajně instalovat odposlouchávací zařízení na telefon, počítač a sledovat pohyb uživatelů na internetu, tajně vyšetřovat bankovní záznamy, kreditní karty a další finanční záznamy, historii výpůjček knih ve veřejných knihovnách nebo zdravotní záznamy. Ustanovení Patriot Act rozšiřuje a upřesňuje Domestic Security Enhancement Act, jehož platnost byla naposledy prodloužena v roce 2011 a kterému se říká Patriot Act II.

Francie dlouhodobě patřila mezi výrazné kritiky amerických zákonů. Útok na redakci satirického časopisu Charlie Hebdo všechno změnil. Socialistický prezident Francois Hollande se ve vzrušené atmosféře prvních hodin a dnů po útoku nechal slyšet, že jeho země některá ustanovení obou Patriot Actů zařadí do svého právního řádu. Tato úprava doplní stávající legislativu. Francouzské úřady nově mohou zabavit pas lidem vážně podezřelým ze spolupráce s teroristy. Policie rovněž může zabránit lidem s trvalým pobytem ve Francii vrátit ze zpět do země, pokud by jejich přítomnost představovala vážnou bezpečnostní hrozbu. Toto opatření se však nevztahuje na lidi, kteří mají francouzské občanství.

Pro Spojené státy je obrat francouzského názoru na tvrdou bezpečnostní legislativu svého druhu darem z nebes. Po odchodu generace státníků jako byl polský prezident Kwasniewski nebo jeho český protějšek Václav Havel totiž Spojené státy se svým ostrým postojem k potenciálním teroristickým hrozbám začaly být v Evropě osamocené. Nakonec se proti linii prezidenta Bushe obrátili i sami Američané a výsledkem bylo zvolení Baracka Obamy hlavou státu. I ten ale záhy narazil na rozpor mezi politickými proklamacemi a realitou. Odcizení mezi Evropou a Spojenými státy se ještě prohloubilo, když se provalil rozsah špehování, které prováděla americká Národní bezpečnostní agentura.

Ve stínu pařížského krveprolití leccos nasvědčuje tomu, že se teroristům nechtěně povedlo postavit most mezi stanovisky Spojených států a Evropy. Francie je, jak už bylo řečeno, rozhodnutá upravit svou legislativu po americkém vzoru. Zátahy na údajné teroristy v zemích Evropské unie naznačuje, že by odpor vůči začlenění tezí obou Patriot Actů do unijní legislativy nemusel být ani zdaleka tak tuhý, jak by se ještě před útoky v pařížské redakci mohlo zdát.

Na cestě ke kyberpolicejnímu státu?

Ze Spojených států už začaly zaznívat hlasy, obhajující plošný sběr informací po vzoru Národní bezpečnostní agentury (NSA). Masové shromažďování údajů o telefonátech občanů Spojených států i dalších zemí nelze podle komise expertů, kterou americká vláda pověřila revizí metod NSA, nahradit žádnou počítačovou technologií. Lepší programy by však mohly přispět k cílenějšímu zaměření sledování a efektivnější kontrole nakládání s údaji, tvrdí experti.

„Omezení masového sběru dat bude znamenat méně efektivní zpravodajskou činnost, s čímž nemůže technologie nic udělat,“ uvádí se v pětaosmdesátistránkové zprávě, která hromadné sledování telefonních záznamů a e-mailů vyhodnotila jako nejefektivnější způsob, jak se dostat k možným informacím o teroristickém útoku.

Činnost Národní bezpečnostní agentury i přes tuto částečnou rehabilitaci zůstane pod drobnohledem, což sníží její efektivitu. Jak upozornil Thomas Fox-Brewster z americké redakce Forbesu, Obamova administrativa se proto snaží vytvořit paralelní právní základ pro posílení bezpečnosti státu. Nezištnou pomoc tu poskytla Severní Korea, respektive útok jejích hackerů na americké počítače související s uvedením filmu, který podle severokorejského režimu znevažuje hlavu státu Kim Čong-Una. Z bezpečnostního hlediska je totiž hackerský útok hrozivějším rizikem než v podstatě omezená akce, jakou byla ta v redakci Charlie Hebdo.

Obamova administrativa proto přikročila k modernizaci legislativy, která se týká kyberbezpečnosti. Konkrétně se jedná o Computer Fraud and Abuse Act (CFAA), jehož vágní formulace by podle názoru Foxe-Brewstera snadno mohly posloužit jako podklad ke stíhání nevinných osob. Ze synergie obou Patriot Actů a upraveného CFAA vyplývá třeba to, že by se předmětem trestního stíhání mohl stát jen fakt, že se uživatel připojí k serveru, který tajné služby považují za potenciálně nebezpečný.

„Stačí, abyste kliknuli na link, který bezpečnostní služby považují za podezřelý, a okamžitě se sami stáváte podezřelým se všemi dopady, které z toho vyplývají,“ vysvětlil analytik Errata Security Robert Graham a označil to za potenciální krok ke kybernetickému policejnímu státu.

Vzhledem ke změněnému postoji Evropy k americké tvrdé linii by se nějaká obdoba CFAA snadno mohla stát součástí evropských legislativ. I takové je dědictví útoku na redakci Charlie Hebdo.

Boj proti terorismu pod Řípem a v okolí

„My z našich domácích zdrojů ani od našich partnerských služeb nemáme horkou informaci, že by České republice hrozilo okamžité, bezprostřední nebezpečí. Potencionální riziko samozřejmě trvá,“ shrnul pozici Česka tiskový mluvčí Bezpečnostní informační služby (BIS) Jan Šubert. BIS podle něj dělá maximum, aby měla informace, pokud by do Česka přišel někdo s bojovým výcvikem nebo zkušenostmi v zahraničí. Mohl by podnikat násilné teroristické akce. „Hrozí riziko, že by takový člověk tady mohl podnikat násilné teroristické akce,“ poznamenal Šubert.

Přesto se něco děje. Shodou okolností by se příští týden česká vláda měla zabývat návrhem novely zákona o zpravodajských službách ČR, která by měla umožnit přístup zpravodajských služeb k některým údajům podléhajícím bankovnímu tajemství a databázím telefonních služeb.

„Děje se to v situaci, kdy u nás zcela chybí nejen účinná kontrola zpravodajských služeb prostřednictvím nezávislého kontrolního orgánu (který by mohl i do „živých spisů“), ale i jasné vymezení věcné a teritoriální působnosti jednotlivých služeb, přičemž jejich spolupráce a vzájemná výměna informací je (nejen u nás) spíše zbožným přáním než realitou,“ komentuje to ve svém stanovisku Centrum bezpečnostních studií CEBES  při vysoké škole CEVRO. „Na půdě EU se oživují plány na zavedení jmenných seznamů cestujících v letecké dopravě, aniž by byla dořešená otázka ochrany osobních údajů, čím dál více zemí hovoří o zrušení Schengenu a znovuobnovení vnitřních hranic a kontrol mezi zeměmi EU,“ upozornil dále ředitel centra CEBES Jaroslav Salivar, bývalý náměstek ministra vnitra.

Česká vláda ústy svého předsedy Bohuslava Sobotky také deklarovala vůli navýšit rozpočet BIS. Kontrarozvědka v loňském roce disponovala s rozpočtem ve výši 1,15 miliardy korun. To je méně než před deseti lety a BIS kvůli finanční tísni musela začít propouštět. „Bezpečnostní informační služba byla v minulých letech postižena škrty, to znamená, že došlo ke snížení její kapacity, a je potřeba tyto věci napravit,“ řekl premiér Sobotka.

BIS plánované posílení prostřednictvím svého mluvčího Jana Šuberta uvítala. „Peníze, které získáme, budeme směřovat k lidem, tedy k posílení a rozšíření našich operačních týmů a k nákupu nejmodernější zpravodajské techniky,“ citoval Šuberta web HlídacíPes.

Ondřej Fér