Jak česká média referovala v uplynulém týdnu o dění v české justici? Ve spolupráci se společností HI-LIGHTS Česká-justice.cz přináší pravidelné týdenní shrnutí důležitých událostí. Zároveň jsme pro vás připravili i přehled očekávané agendy následujícího pracovního týdne.

Závěr roku je tradičně časem bilancování. Nevyhnula se tomu ani tuzemská média, která se opakovaně ohlížela za skončeným rokem 2014, a to i v oblasti justice. Zároveň přinášela i výhled do následujícího roku. Pozornosti se již tradičně dostalo změnám v občanském zákoníku a také některým vybraným rozsudkům. Jak to bude dále s odposlechy a odebíráním DNA? Bude nový rok skutečně znamenat konec boje s korupcí nebo se v některých ze známých kauz konečně dočkáme rozsudků? I na tyto otázky se média snažila v uplynulých dvou týdnech odpovídat.

Ačkoli nebude rok 2015 tak náročný na legislativní změny jako rok minulý, v účinnost vstoupí hned několik klíčových norem. Tou snad nejzásadnější se zdá být zákon o státní službě, jenž po dlouhých patnácti letech a v pozměněné podobě začal platit od prvního ledna. Mezi další legislativní počiny patří novela jednacího řádu PSP ČR, zákon o prokazování původu majetku, který má být hotov v lednu, a zejména doladění zákona o státním zastupitelství, vypočetl minulé úterý v Lidových novinách Kristián Léko.

Bilancováním splněných cílů resortu spravedlnosti a také restů, které zbyly do následujícího roku, se na svých stránkách zabývala ve čtvrtek MF DNES. Mezi hlavní úkoly, které ministryně spravedlnosti Helena Válková při svém nástupu do funkce dostala, nadále patří novela občanského zákoníku, zákon o státním zastupitelství, insolvenční zákon nebo exekuční řád. Předložit se podařilo pouze novelu kárného řízení exekutorů a tak dluhy na straně ministerstva převažují, shrnul počínání resortu v uplynulém roce redaktor deníku Jakub Pokorný. Dění na ministerstvu spravedlnosti shrnul také Robert Malecký pro server Česká justice, přičemž jej charakterizuje jako „rok střetů“ – ať již uvnitř ministerstva nebo navenek. Z jiného úhlu se na uplynulý rok podíval ve svém článku na tomtéž serveru Ondřej Fér, který jej vnímal především optikou velkého množství referend, která dopadla neúspěchem.

Rozhovor s Lenkou Bradáčovou byl publikován předminulou sobotu na serveru iDNES.cz. Vrchní státní zástupkyně v něm obhajovala zdlouhavost některých kauz, které má její zastupitelství na starosti. „V českých poměrech jsou některé věci bohužel nemožné. Představa, že by měly být kauzy za dva roky objasněny, vyšetřeny a pravomocně odsouzeny je naivní a potvrzuje se to v praxi každý den,“ zdůraznila Bradáčová a připomněla, že první polovině příštího roku se před soudy dostane hned několik zásadních případů. Část interview byla věnována i kritice chystaného zákona o státním zastupitelství. „Pokud se nechce [ministryně spravedlnosti Helena Válková] vázat už schváleným věcným záměrem, což je zcela legitimní, tak by pro takovou normu měl vzniknout nový věcný záměr. Ten by ale měl projít opět diskuzí a legislativním procesem,“ řekla Bradáčová.

Ústavní právník a pedagog Jan Kysela se pustil do hodnocení amnestií českých prezidentů. V rozhovoru pro silvestrovské vydání Lidových novin rozlišil především dvě nejrozsáhlejší amnestie v novodobé historii českého státu. V případě Václava Havla šlo podle Kysely o „symbolický rozchod s minulostí založenou na rozsáhlé trestní represi spojené s ideokracií“, kdežto Klausův generální pardon znamenal velké podlomení důvěry ve veřejné instituce. Kysela taktéž označil úmysl současné hlavy státu se milostmi vůbec nezabývat za špatné nakládání s pravomocemi.

Tématem byla nikoli poprvé i novela občanského zákoníku. Z pera Petra Novotného, advokáta kanceláře Rödl & Partner, vzešla kritika unáhlenosti a nepřipravenosti ministerstva spravedlnosti, které změnu soukromoprávního kodexu již mnoho měsíců připravuje. „Očekával bych, že novela bude reakcí na to, jak je zákon aplikován a interpretován v praxi. Vysvětlení ministerstva, že není možné čekat na to, jak se s novým kodexem vypořádají soudy, neboť by to trvalo několik let, pro mě není argument,“ uvedl Novotný pro poslední vydání týdeníku Euro v roce 2014. ČRo se pak v první den roku 2015 ve svém vysílání zaměřil na tzv. malou novelu NOZ, která čítá celkem 12 úprav a míří nyní do vlády a parlamentu. Změny se dotknou např. duševně nemocných lidí či svěřeneckých fondů.

U konce je podle šéfredaktora Hospodářských novin Jindřicha Šídla čtyři roky trvající období boje s korupcí. Jeho počátek datuje Šídlo na počátek roku 2011, kdy byl do funkce nejvyššího státního zástupce vybrán do té doby neznámý právník Pavel Zeman. Nicméně současný vývoj ohledně (ne)schvalování zákona o státním zastupitelství vede autora ke skepsi a spekuluje i nad odchodem Pavla Zemana z funkce. „Je to slušná ironie osudu, ale Zeman spolu s pražskou vrchní návladní Lenkou Bradáčovou už nikdy nebudou mít takovou politickou podporu jako za vlády ODS a ministra Pospíšila,“ napsal v závěru svého komentáře Šídlo.

Důležité rozhodnutí Vrchního soudu v Praze, které bude mít dopad na existenci Národní databáze DNA, avizoval na serveru Česká justice Robert Malecký. Ten svůj článek, původně napsaný pro server HlídacíPes.org, otevřel připomenutím kauzy bývalého vězně Jana Pivody, který před dvěma roky dosáhl u Městského soudu v Praze rozsudku, který znamenal, že jeho vzorek DNA musí být z databáze ministerstva vnitra vymazán. Ministerstvo tak však neučinilo a nepostoupilo dále ani v přípravě zákona o DNA. Příští měsíc se tak podle Maleckého nebude hrát již pouze o Pivodův případ, ale i legálnost celé databáze DNA.

Napříč médii včetně Hospodářských novin, MF DNES či deníku Právo se v úterý 30. 12. objevila zpráva o zastavení trestního stíhání bývalého předsedy Krajského soudu v Brně Jaromíra Pořízka. Jeho obvinění bylo spojeno s předražením výstavby nového justičního paláce v Brně. Proti rozhodnutí ostravského krajského soudu může ještě státní zástupce podat stížnost.

Lidové noviny v úterý taktéž psaly o Jaromíru Pořízkovi, a to v článku poukazujícím na nevhodné řešení situace okolo soudních budov. Vynucené stěhování části Obvodního soudu pro Prahu 5, nedostatečné prostory a poloha Okresního soudu pro Prahu západ nebo problémy spojené s výstavbou nových justičních areálů v Brně a Ústí nad Labem jsou podle redaktora Martina Shabu důsledkem chybějící koncepce.

Případ bývalé krajské státní zástupkyně Marie Polákové, která chtěla pomocí nahrávky telefonního hovoru zbavit funkce svého podřízeného, rozebral na svých stránkách ve čtvrtek 29. 12. deník Právo. Připomněl, že Nejvyšší správní soud v roce 2011 shledal postup Polákové nezákonným a případ se díky stížnosti žalobkyně dostal až k Ústavnímu soudu. Ten dal Nejvyššímu správnímu soudu zapravdu. Z rozsudku tak vyplývá, že odposlechů nelze použít v dokazování mimo trestní řízení.

O odposlechy šlo částečně i v neméně zajímavém nálezu Ústavního soudu z poloviny prosince, ke kterému se den před Vánocemi vrátily Hospodářské noviny. ÚS v něm dal zapravdu zaměstnanci, který si na svou obranu nahrál osobní rozhovor s nadřízeným a rozhodl tak, že ochrana slabší strany v pracovněprávních sporech bude mít napříště navrch nad ochranou soukromí osob. Bývalému zaměstnanci se navíc otevřela cesta k doplacení mzdy od neoprávněné výpovědi až doposud.

O pozdvižení mezi právníky se postaral Nejvyšší soud, který těsně před koncem roku podal výklad hojně diskutovaného paragrafu nového občanského zákoníku o notářském ověření plných mocí. Jaroslav Kramer z Lidových novin se ve čtvrtečním příspěvku snažil objektivně poskytnout prostor k vysvětlení výkladu soudců a na druhé straně hlasité kritice, která zazněla především z úst Bohumila Havla, hlavního autora zákona o obchodních korporacích. „Nejedná se o banální interpretační problém, opravu technické chyby či vyjasnění nepřesností. Vždyť Nejvyšší soud význam paragrafu zcela otočil, prolomil jeho původní význam,“ reagoval na rozsudek pro server Česká justice náměstek ministryně spravedlnosti Robert Pelikán, kterému tolik nevadí důsledek rozsudku (neboť podobnou úpravu navrhovalo ministerstvo v novele NOZ), jako spíše fakt, že Nejvyšší soud rozkolísává právní jistoty.

Mezinárodní kancelář PwC Legal se stala první advokátní kanceláří v Česku, která může poskytovat právní poradenství v Číně podle tamního práva. Michael Mullen, řídící partner, ocenil obrovské privilegium, kterého se firmě dostalo. „Je to skvělá zpráva pro naše stávající či potenciální klienty v České republice. Nyní je můžeme v Číně zastupovat napřímo i v otázkách čínského práva,“ uvedl Mullen pro magazín Euro.

Dále se týdeník Euro pokusil o kompletní rekonstrukci případu „nejmenování“ Jana Sváčka místopředsedou Vrchního soudu v Praze. V obsáhlém článku kritizoval Václav Drchal proces výběru soudců v ČR a také nedostatečné oddělování moci výkonné a soudní. Zároveň Drchal poukázal na vliv náměstka ministryně spravedlnosti Roberta Pelikána, který byl od počátku proti Sváčkovu jmenování.

O problematice uzavřenosti justičních profesí psal pro deník Právo v předvánoční sobotu právník a vysokoškolský pedagog Jiří Němec. Po stručném nástinu procesu od zahájení trestního stíhání až k odsouzení obžalovaného se autor pozastavuje nad neodpovědností, ke které může pod domněnkou nedotknutelnosti u některých žalobců a soudců docházet. Příčinou může být podle Němce neprolínání právnických profesí a vznik tzv. „justičních kast“.

Miroslav Zábranský se minulý pátek stal novým náměstkem ministryně spravedlnosti pro úsek ekonomický a vnitřní správy. Mezi jednu z jeho hlavních agend bude patřit i diskutovaná role ministerstva jako investora justičních staveb. Novým úkolům Zábranského a také osobě jeho předchůdce Pavla Kasíka se věnoval server Česká justice.

OČEKÁVANÁ AGENDA:

5.1.2015 10:00	Výboru Senátu pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice pořádá veřejné slyšení s názvem „Petice – H-systém a vystěhování J. Sýkory“. Vystoupí na něm např. senátor Jiří Čunek, který přednese důvody pro podání trestního oznámení v kauze H-systém, či ministryně spravedlnosti Helená Válková, která představí stanovisko svého resortu.
6.1.2015	Schůzi pořádá rozpočtový výbor a dále také volební výbor Poslanecké sněmovny, který se bude mj. zabývat postojem Rady ČRo k pořadu Hovory z Lán. Podvýbor pro lidská práva pak má na programu jednání s ministrem Jiřím Dienstbierem.
7.1.2015 9:00	Ústavně-právní výbor Senátu má na programu své schůze projednávání změn v jednacím řádu Senátu či v zákonu o veřejných zakázkách. O něm se bude o den později diskutovat i na schůzi senátního výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí.
7.1.2015 11:00	Ve středu se sejde vláda, které ministryně spravedlnosti společně s ministrem zahraničí předloží nominaci kandidáta za ČR na funkci generálního advokáta Soudního dvora Evropské unie. Ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu pak předloží vládě mj. návrh skupiny poslanců na změny v exekučním řádu.