Ministerstvo spravedlnosti odeslalo do vlády Východiska a principy nového trestního řádu, což je obsáhlý materiál, ze kterého bude komise vedená prof. Pavlem Šámalem tvořit paragrafové znění. Vláda by svým souhlasem měla aktualizovat schválené věcné záměry z let 2004 a 2008, od kterých se nynější materiál přece jen poněkud odchyluje.
„My ten materiál předkládáme pro informaci do vlády, protože sice vychází ze schválených věcných záměrů, ale modifikuje je. Chci si být jistá, že paragrafové znění, které se píše, bude potom přijato s kladnou odezvou,“ řekla k tomu před nedávnem České justici ministryně spravedlnosti Helena Válková.
Česká justice se některým novinkám v budoucím trestním řádu podrobněji věnovala. Psali jsme například o plánovaných změnách v mimořádných opravných prostředcích. Další změny by mohly přijít v zavedení institutu soudce pro přípravné řízení, v zákonných limitech pro délku vazby nebo v okruhu trestných činů, kde lze uzavřít dohodu o vině a trestu.
Předprocesní soudce
Podobně jako na Slovensku dává Šámalova komise ke zvážení institucionalizování soudce pro přípravné řízení, neboli tzv. předprocesního soudce. Ten by měl rozhodovat o některých zásazích do základních práv a svobod a o stížnostech proti některým rozhodnutím státního zástupce v přípravném řízení, eventuálně v jiných případech stanovených zákonem, například v rámci zjednodušeného řízení v návaznosti na zkrácené přípravné řízení. Soudce by měl působit jako určitý orgán soudní kontroly v přípravném řízení.
„Konstituování předprocesního soudce, jako širší soudní kontroly nad přípravným řízením, však předpokládá zásadní reformu systému soudů v České republice, a to zřejmě v návaznosti na správní členění České republiky, neboť v současnosti existují i velmi malé soudy, u kterých by vytvoření samostatných předprocesních soudců znamenalo bez provedení uvedené reformy navýšení počtu soudců nejméně o jednoho soudce,“ upozorňuje materiál, který už byl schválen v široké komisi odborníků, kde jsou zastoupeny všechny strany, jichž se trestní řízení v Česku dotýká.
Komise navrhuje, aby byl v rámci přípravy trestního řádu tento institut prodiskutov´án, s jeho zavedením ale navrhuje vyčkat až do provedení justiční reformy. „Ta se sice předpokládá, ale nebude zřejmě provedena do doby předpokládaného přijetí nového trestního řádu,“ konstatuje Šámalova komise.
Délka vazby podle závažnosti skutku
Změny by měly nastat i v nejvyšší přípustná délce vazby. Ta by se měla odvíjet od závažnosti činu, pro který je obviněný stíhán, navrhuje komise. Ke zvážení ovšem dává i další snížení limitů maximálního trvání celkové doby vazby, což je v souladu s jedním z hlavních principů nového trestního řádu, kterým je zrychlení trestního řízení v ČR.
Dohoda o vině a trestu pro téměř všechny činy
„Dohodu o vině a trestu je třeba rozšířit v zásadě na všechny trestné činy, tedy i na zvlášť závažné zločiny (byť s určitými konkrétními výjimkami) a umožnit její uzavření i v průběhu hlavního líčení,“ navrhuje Šámalova komise. I zde je patrná inspirace Slovenskem, kde je dohoda v důsledku podobného ustanovení využívána v mnohem širší míře.
Úpravu schválení dohody o vině a trestu soudem je ovšem třeba spojit s novelizací trestního zákoníku, kde by mělo být uzákoněno obligatorní snížení horní hranice trestní sazby o jednu třetinu. Má to i výjimky: Ke snížení horní hranice by nedošlo u pachatele, který znovu spáchal zvlášť závažný zločin, ač již byl pro takový nebo jiný zvlášť závažný zločin potrestán. V takovém případě by se neužilo ani ustanovení o mimořádném zvýšení trestu odnětí svobody a o zvýšení horní hranice trestu odnětí svobody při ukládání trestu pachateli trestného činu spáchaného ve prospěch organizované zločinecké skupiny.
Robert Malecký
