Britský premiér David Cameron se ve světle útoku na redakci francouzského satirického týdeníku Charlie Hebdo cítí být oprávněn požadovat zákaz všech prostředků šifrované komunikace, které vládní agentury nedokáží rozluštit.
„Chceme v této zemi povolit možnosti komunikace, které nemůžeme číst ani v extrémních případech a s podepsaným úředním povolením?“ položil si konzervativní ministerský předseda otázku a rovnou si na ni odpověděl: „Ne, to nesmíme dovolit.“
Podle Dana Thorp-Lancastera z odborného webu Windowscentral by to znamenalo ohrožení existence aplikací jako je Snapchat nebo WhatsApp. Potenciálně by se Velká Británie mohla dostat do sporu s velkými a mocnými sociálními sítěmi. Například WhatsApp, který má v současnosti přes sedm set milionů uživatelů, patří do portfolia Facebooku. Denně lidé přes WhatsApp pošlou třicet miliard zpráv a zakladatel nejrozšířenější sociální sítě Mark Zuckerberg by patrně jen nepřihlížel tomu, jak britská vláda znehodnocuje jeho miliardovou investici.
Vlastně za to může NSA
V minulosti se britské bezpečnostní složky mohly dostávat k jakékoli komunikaci, ať už šlo o dopisy, telefonní rozhovory, krátké textové zprávy nebo maily. Stačilo si opatřit soudní povolení – a nutno poznamenat, že po 11. září 2001 soudy tato povolení vydávaly více než ochotně.
Komplikace pro tajné služby začaly ve chvíli, kdy se na veřejnost dostaly první informace o masivním šmírováním internetu americkou Národní bezpečnostní agenturou. Řada provozovatelů internetových komunikačních služeb začala doplňovat šifrování tam, kde se ještě v polovině prvního desetiletí našeho století nepoužívalo, ať už při komunikaci koncových uživatelů nebo v rámci celých systémů.
Předzvěstí neschopnosti britských úřadů prolamovat šifrovanou komunikaci byly nepokoje z roku 2011. „Svobodné proudění informací může být použito pro dobro. Může ale být zneužito i pro zlé účely. A když lidé používají sociální média pro násilí, musíme je zastavit. Takže pracujeme s policií, tajnými službami a průmyslem, zda by bylo správné zastavit komunikaci lidí po webu, když víme, že plánují násilí,“ říkal tehdy David Cameron.
Zcela konkrétně ukázal prst britské administrativy na kanadskou společnost Research in Motion, která je výrobcem mobilních telefonů BlackBerry. Komunikace prostřednictvím služby BlackBerry Messenger (BBM) je totiž tak dobře zabezpečená, že ji policie nemůže monitorovat tak, jako by mohla sledovat komunikaci přes sociální sítě nebo klasické krátké textové zprávy.
Před čtyřmi lety pokusy omezit používání šifrované komunikace vyšuměly do ztracena, při první příležitosti je ale Cameron znovu oživil.
Tajné služby si se zákony hlavu nelámou
Konzervativní ministerský předseda podmiňuje zákaz používání vybraných komunikačních služeb soudním rozhodnutím. Jak ale poznamenává odborník na komunikační technologie Daniel Dočekal, „britská tajná služba, stejně jako ta americká, si v otázce šmírování a sledování komunikace s povoleními hlavu moc nedělá a internet šmírovala a nejspíš ještě šmíruje v nebývalé míře“.
Už zmíněný Dan Thorp-Lancaster poznamenává: „Je dobře vědět, jaké představy pan premiér má o nakládání se šifrovanou komunikací. Bylo by ale dobré ptát se, jak by pan Cameron chtěl zastavit užívání třeba aplikace WhatsApp. Žádný soudní příkaz by totiž nevyřešil technologické a také obchodně právní spory, které by takový pokus vyvolal.“
Zkouší to i Sobotkova vláda
Česká vláda se problematikou šifrované komunikace začala koncepčněji zabývat v souvislosti s neschopností vyšetřovatelů prolomit komunikaci některých osob spojovaných s aférou šéfky kabinetu premiéra Petra Nečase Jany Nagyové (dnes Nečasové).
Ministerstvo vnitra se rozhodlo nadále vyloučit situaci, kdy se policisté kvůli technologickému zaostávání nedokáží dostat k šifrované komunikaci vyšetřovaných osob. Proto zadalo požadavek na „vytvoření nástrojů programového a elektronického vybavení pro určení typu šifrované komunikace, její následné dekódování a vyvinutí nových metod a nástrojů pro odhalování a vyšetřování případů kybernetické kriminality a ochrany informačních systémů před kybernetickými hrozbami“.
Odborníci, které v souvislosti s plány Sobotkovy vlády Česká justice oslovila, celý nápad smetli se stolu jako pochybený a předem odsouzený k nezdaru.
„Přemýšlím nad tím, jestli jde jenom o ukázku velké míry neznalosti nebo ještě o způsob, jak vhodně utratit peníze z rozpočtu. Těžko říci, otevřeně celou zakázku považuji za absurdní,“ uvedl například počítačový odborník a konzultant Daniel Dočekal.
David Cameron už se ze svých střetů se šifrovanou komunikací poučil a pokusy o plošné rozšifrovávání kódované komunikace vzdal. Teď se očividně řídí zásadou „prostě to zakážeme“. Dá se ale předpokládat, že oč velkorysejší tento plán je, o to tvrdší bude pro britského ministerského předsedu náraz do zdi s nápisem realita.
Ondřej Fér
