Ministerstvo spravedlnosti představilo komplexní balíček změn, které mají „zlidštit“ exekuční řízení. Nejvýraznější novinkou je odebrání kárné pravomoci Nejvyššímu správnímu soudu a její přenesení na ministerstvo. Dílčí změny se pak týkají způsobu provádění exekucí s předností srážek z platu nebo účtu, z mobiliárních exekucí by pak měly být povinně pořizovány videozáznamy.
První náměstek Robert Pelikán dlouhodobě kritizuje kárný senát Nejvyššího správního soudu, že jsou tresty za křiklavé excesy exekutorů postihovány příliš mírně nebo vůbec. Mělo by proto být zavedeno dvojstupňové kárné řízení na ministerstvu spravedlnosti, v němž by se postupovalo podle správního řádu.
Podle návrhu, který je nyní v připomínkovém řízení, bude kárné řízení vedeno v prvním stupni specializovaným útvarem ministerstva, který bude rozhodovat podle příslušných ustanovení exekučního řádu za podpůrného užití správního řádu, o rozkladu pak bude rozhodovat ministr spravedlnosti. Proti pravomocnému rozhodnutí bude možné podat žalobu ve správním soudnictví.
„Zavedením navrhované úpravy dojde k důraznějšímu zajištění práva na spravedlivý proces, kdy bude zaručen přezkum prvostupňového rozhodnutí. Slibujeme si ale i sjednocení rozhodovací činnosti, která je nyní velmi roztříštěná a kárné senáty rozhodují mnohdy diametrálně rozdílně,“ uvedl Pelikán. Dodal, že by tak měla být i eliminována excesivní rozhodnutí kárných senátu a celkově řízení zrychleno. „Současné kárné řízení trvá v průměru téměř 250 dnů, k tomu je ještě potřeba připočíst několik měsíců, které předcházejí podání kárné žaloby,“ řekl Pelikán.
Nejdřív na účet, pokud je to možné
Mohlo by vás zajímat
Dílčí změny se dotknou i samotného exekučního řízení, kde by měla být výslovně zakotvena povinnost zohledňovat primární, a tedy méně invazivní způsoby již při vydávání exekučních příkazů. Konkrétně jde o oprávnění povinného podat ve lhůtě pro plnění na základě výzvy soudního exekutora v případě, kdy je exekučním příkazem postižen účet u peněžního ústavu, na kterém je dostatek peněžních prostředků pro splnění dluhu a vyrovnání snížených nákladů exekuce, soudnímu exekutorovi návrh na to, aby v této lhůtě byla vymáhaná povinnost a snížené náklady exekuce z prostředků na účtu uhrazeny. Na základě tohoto návrhu by soudní exekutor měl povinnost přikázat bance, aby mu příslušnou částku zaslala, a platilo by, že exekuce byla uhrazena ve lhůtě stanovené ve výzvě soudního exekutora. Povinný by tak hradil pouze snížené náklady exekuce.
Dalším návrhem je, aby mohl soudní exekutor postihnout namísto samotné nemovitosti i obvyklé vybavení domácnosti, není-li žádný jiný majetek, ze kterého by mohl být uspokojen dluh. „Tímto chceme reagovat především na provádění exekuce prodejem nemovitosti, kdy je často existence nepoměru mezi výší vymáhané povinnosti a výší ceny zpeněžované nemovitosti,“ říká Robert Pelikán.
Povinný videozáznam z mobiliární exekuce
Změny by se měly dotknout i samotných exekutorů a jejich úřadů. Stát by měl dostat rozšířené možnosti dohledu, například kontroly úřadů by nadále měly být možné i bez předchozího ohlášení. Připravuje se rovněž posílení okresních soudů o vyšší soudní úředníky vykonávající právě dohled nad exekutory.
Úpraven má být i institutu výtky, kterou bude možné udělit i exekutorskému kandidátovi nebo koncipientovi. To v současné době možné není. „Udělení výtky má mít hlavně preventivní charakter. Zároveň ale klademe důraz na odstranění následků jednání, tedy nápravu předchozího stavu, ale i omluvu a satisfakci, říká náměstek Pelikán.
Zatímco dosud je videozáznam z mobiliární exekuce pořizován pouze v případech, kdy o to požádá osoba, která je oprávněna být přítomna při soupisu, nebo je-li to potřebné, nově by to měla být povinnost přímo stanovená exekučním řádem. „Umožníme tak snadnější prokázání možného protiprávního jednání přítomných osob, neboť obrazový záznam je jediný důkazní prostředek s alespoň částečnou vypovídací hodnotou pro dohledový orgán. Tvrzení exekutorů a stěžovatelů jsou vždy zcela protikladná,“ upozorňuje Pelikán.
Robert Malecký