Nikdo z účastníků výběrového řízení na náměstka ministra vnitra pro státní službu se neodvolal, prohlásil včera večer ve vysílání ČT ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD). Znamená to, že vláda bude moci vybrat tzv. superúředníka, tedy náměstka ministra vnitra pro státní službu, již dnes nebo v týdnu na mimořádném zasedání.
„Máme od všech účastníků podepsáno, že se vzdávají práva na odvolání,“ uvedl ministr Chovanec. Superúředníkem se stane někdo z této trojice: ředitel kanceláře náměstka ministra vnitra Josef Postránecký, tajemnice třebíčského městského úřadu Simeona Zikmundová a ředitel strukturálních fondů na ministerstvu průmyslu Břetislav Grégr.
Do opakovaného výběrového řízení po prvním neúspěšném se přihlásilo 21 lidí, jedenáct z nich bylo vyřazeno, protože nesplnili požadavky. Deset kandidátů pak postoupilo do druhého kola. Kromě zmíněné trojice šlo o tato jména: JUDr. Ing. Jiří Nováček, Mgr. Jiří Kaucký, JUDr. Kateřina Černá, Ing. Otakar Sladkovský, Mgr. Karel Kortánek, MBA, RNDr. Richard Nouza, CSc., Ing. Petr Burian. Výběrová komise konstatovala, že žádný z uchazečů nebyl neúspěšný, zmíněných sedm lidí se umístilo na čtvrtém až desátém místě.
Výběr superúředníka je ale teprve prvním krokem v personálním obsazování vrcholných služebních míst. Následovat má ve velice rychlém sledu i sada výběrových řízení na místa státních tajemníků na jednotlivých ministerstvech a Úřadu vlády. Dosud není obsazen ani post personalisty státní správy, vláda bude vypisovat nové výběrové řízení.
„Následným personálním krokem v rámci implementace zákona by mělo být vyhlášení a realizace výběrových řízení na služební místa státních tajemníků, která vznikla v ministerstvech a v Úřadu vlády ČR dnem vyhlášení zákona ve Sbírce zákonů, tj. dnem 6. listopadu 2014. Tato služební místa lze obsadit výlučně na základě výběrových řízení,“ konstatuje informační materiál pro dnešní jednání kabinetu.
Výběrová řízení bude organizovat ministerstvo vnitra, státní tajemníky bude na pět let jmenovat superúředník, na jehož jmenování se rovněž čeká. Zpráva rovněž říká, proč je na výběr státních tajemníků kladen velký termínový tlak. „Jmenování státních tajemníků je nezbytným předpokladem pro obsazování volných služebních míst v rámci podřízených služebních úřadů. Úloha státních tajemníků je důležitá i vzhledem k potřebě koordinované přípravy první systemizace, a to i přesto, že ji budou předkládat ministři, neboť následnou druhou systemizaci k 1. lednu 2016 již budou předkládat státní tajemníci v součinnosti s ministry,“ uvádí se ve zprávě. Státní tajemníci by rovněž měli již do konce prvního čtvrtletí 2015 provést služební hodnocení těch státních zaměstnanců, jejichž jsou služebními orgány, a kteří se stali stáními zaměstnanci již 6. listopadu 2014, tedy v době účinnosti zákona o státní službě.
Kromě personálních věcí ve státní správě má ČR ve vztahu k čerpání evropských dotací i problém legislativní. Evropská komise chce od české strany znát časový rozvrh přijímání a platnosti vyhlášek, které budou konkretizovat pravidla zákona o státní službě. Zajímá ji také podoba budoucího odměňování úředníků, na jehož pravidlech se česká ministerstva ale zatím neshodla. Komise stále počítá s tím, že všechny vyhlášky budou přijaty nejpozději k počátku letošního července.
V programovacím období 2014-2020 jde Česku zhruba o 680 miliard korun. Nejvíce může jít na regionální rozvoj, dopravu a podporu podnikání.
Robert Malecký
