Asociace insolvenčních správců (ASIS) kritizuje chystanou vyhlášku Ministerstva spravedlnosti, která má omezit množství provozoven zakládaných insolvenčními správci. ASIS ve svém stanovisku zaslaném ministerstvu ještě před vypořádáním připomínek tvrdí, že je vyhláška protiústavní a že ve svém důsledku bude nevýhodná jak pro insolvenční správce, tak pro jejich klienty.
Ministerstvo tvrdí, že provozovny jsou v řadě případů pouze fiktivní a slouží jen k maximalizaci počtu přidělených případů a zisku na úkor kvality. Opírá se přitom o výsledky dohledové činnosti, kdy zjistilo zásadní porušování zákona, spočívající ve zřizování fiktivních provozoven s cílem maximalizovat nápad nových insolvenčních věcí, zejména těch, v nichž byl zjištěn úpadek a povoleno oddlužení, na úkor svědomitého výkonu jejich funkce.
Ministerstvo proto navrhuje, aby byl insolvenční správce povinen v každé své provozovně v úředních hodinách zajišťovat činnosti stanovené insolvenčním zákonem. Dále má vyhláška stanovit, aby byl insolvenční správce nebo jeho ohlášený společník povinen být osobně přítomen a zajišťoval činnosti související s insolvenčním řízením alespoň v provozovně umístěné v obvodu soudu rozhodného pro určení.
Vyhláška by prý vedla k rozporu s judikaturou
ASIS ale s vyhláškou zásadně nesouhlasí. „Takto provedená změna by byla nejen v rozporu s ústavním pořádkem České republiky, neboť nelze uložit povinnost nad rámec zákona bez výslovného zmocnění podzákonným předpisem, ale nemá oporu v platném insolvenčním právu a není odůvodněna potřebou praxe,“ píše v dopise z 8. prosince předseda ASIS Daniel Ševčík ministryni Heleně Válkové a I. náměstkovi Robertu Pelikánovi.
Novela by podle Ševčíka přinesla rozpor s již existující judikaturou vrchních soudů a její doprovodný text se nezakládá na skutečně zjištěných nedostatcích v činnosti insolvenčních správců, ale na nepodložených spekulacích, pročež nemá ani kvalitu, ani věcné důvody, které by mohly cokoli pozitivního přinést.
Jak dále Ševčík argumentuje, návrh nerespektuje výklad zákona o insolvenčních správcích zaujatý Občanskoprávním a obchodním kolegiem Nejvyššího soudu ČR. Toto kolegium totiž interpretovalo příslušná ustanovení zákona o insolvenčních správcích tak, že skutečný výkon činnosti insolvenčního správce v jeho sídle a provozovně není podmíněn faktickou přítomností insolvenčního správce.
Správci: Ministerská čísla nic nepotvrzuje
ASIS rovněž protestuje proti obecným a nekonkrétním tvrzením o snížení kvality výkonu funkce insolvenčního správce a vzniku škod na straně dlužníků a věřitelů, která ale nejsou doložena žádnými konkrétními daty. Odvolává se přitom na údaje insolvenčního rejstříku, z nichž nevyplývá zvýšení počtu zproštění insolvenčních správců funkce. Upozorňuje rovněž na praktickou nesmyslnost návrhu, kdy nutnost zřizování provozoven už nyní znamená pro insolvenční správce větší časové zatížení. „Není zřejmé, čím přesně má navrhovaná změna přispět ke zvýšení kvality výkonu funkce insolvenčního správce, když realita jednotlivých insolvenčních řízení nic takového nevyžaduje“ konstatuje Ševčík.
Ten zároveň upozorňuje na další paradox. Ačkoli je připravovaná vyhláška ze strany ministerstva odůvodňována ekonomickými dopady, tedy šetřením nákladů za probíhající insolvenční řízení, ve skutečnosti náklady spíše porostou, protože ze mzdových nákladů je nejvyšší právě odměna insolvenčního správce. „Realizace návrhu bude znamenat faktické zvýšení nákladů insolvenčních správců, jakož i věřitelů. Jeho „přínosem“ pak bude odchod nejschopnějších osob z trhu správců, resp. odrazení jiných schopných osob od vstupu na tento trh. V důsledku tohoto nevyhnutelně dojde k celkovému snížení kvality výkonu funkce insolvenčního správce, což bude mimo jiné znamenat zhoršení pozice insolvenčních věřitelů v insolvenčním procesu,“ varuje předseda ASIS ve svém odmítavém stanovisku.
Dušan Šrámek
