Mimořádná bezpečností opatření přijal na dnešek Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. Kvůli veřejnému slyšení v případu Perincek v. Švýcarsko od čtvrt na deset ráno se před soudem očekává shromáždění protestujících. Za Arménii jako třetí stranu hodlá před soudem vystoupit šest advokátů včetně generálního prokurátora Arménie. Jde za desetiletí o zásadní případ týkající se svobody projevu jednotlivce v Evropě, která přijímá stále více zákonů proti verbálním trestným činům.
V mediálním rachotu kolem popírače genocidy Arménů v Turecku Dogu Perinceka zaniká hlas historika, podle něhož může mít Perincek pravdu a v případu jde o nebezpečnou snahu postavit události v Turecku v roce 1915 na roveň holocaustu. „Je to jeden z nejdůležitějších případů ohledně svobody projevu v Evropě za poslední dekády,“ napsal k dnešnímu slyšení už před deseti dny historik z Univerzity v Sorbonně Maxime Gauin, který studuje události v Turecku na počátku 20. století.
Historik Maxim Gauin mimo jiné přivítal, když v roce 2014 izraelský prezident Reven Rivlin zastavil podporu akci „Genocida Arménů“. „Učinil tak mimo jiné z politických důvodů, avšak přinejmenším ve vztahu k historii učinil správně,“ napsal Gauin v reakci na rozhodnutí izraelského prezidenta. „Předně je ve jménu etiky zásadně špatně zdůrazňovat výhradně utrpení a ztráty Arménů na konci Otomanské říše. Během Balkánských válek 1912 – 1913 a po nich v roce 1914 zahynulo 1 450 000 civilistů mezi Turky a muslimy na územích, které zabralo Řecko, Srbsko, Montenegro a Bulharsko: byli zabiti nebo zemřeli v masakrech. Dalších 400 tisíc lidí bylo vyhoštěno do vyhnanství,“ uvádí Gauin. Dávat nucenému vysídlení Arménů z Otomanské říše znak genocidy, je falšování historie, napsal doslova Maxim Gauin.
Genocida (latinsky genocidium) je zločin proti lidskosti definovaný mezinárodním trestním právem jako „úmyslné a systematické zničení, celé nebo části etnické, rasové, náboženské nebo národnostní skupiny, ačkoli co znamená část, je předmětem debaty právníků, uvádí Wikipedia, podle které byl genocidou také holocaust. Podle Maxima Gauina dávat na roveň Perincekovy provokativní výroky na veřejném shromáždění ve Švýcarsku před deseti lety, že interpretace vzájemného vyvražďování v Turecku je mezinárodní lež, na roveň s popíráním holocaustu je nebezpečné. „Zvláště pokud by to bylo zaštítěno židovskými organizacemi, což se naštěstí nestalo,“ dodává Gauin, který se odkazuje k rozsudku Evropského soudu pro lidská práva v Perincekově případu z prosince 2013. „Evropský soud pro lidská práva toto ostatně náležitě rozlišil,“ komentuje historik, který případ Dogu Perinceka sleduje od začátku.
Další mlhou v duchu tohoto „popíračského průmyslu“ je podle Gauina předstírání, že pan Perincek podporuje anti-armenismus stejně jako popírači holocaustu podporují anti-semitismus. „Cokoli si o Perincekovi lze myslet, ale nikdo nemůže opravdu vážně předstírat, že prohlášení ve Švýcarsku nebo kdekoli mají cokoli do činění s rasismem.Ostatně on vždy říká ,imperialistická lež´, nikoli lež šířená Armény,“ uvádí Maxim Gauin, který vysvětluje, že jde o politický projev politika a současně zdůrazňuje, že kdyby byl Turek, nikdy by Dogu Perinceka, který je předsedou Turecké strany práce, nevolil.
„Bez ohledu na to, co si myslíme o politických názorech a jeho interpretaci první světové války, jeho výroky zůstávají v mezích svobody slova a nemají nic společného s anti-židovskou propagandou popíračů holocaustu. Předešlý rozsudek Evropského soudu pro lidská práva je toho důkazem,“ napsal v Times of Izrael před deseti dny Maxim Gauin, který mimo jiné přispívá do European Journal of International Law. Podle jeho slov celý příběh začal, když Švýcarsko v roce 1995 přijalo článek 261 švýcarského trestního zákona, podle kterého jsou zakázány projevy rasismu a popírání nebo ospravedlňování nebo zlehčování genocidy, aniž by bylo v zákoně důkladně odkázáno, co přesně musí být nazýváno genocidou na rozdíl například od mezinárodních tribunálů, k jejichž rozhodnutí odkazuje.
Jak vyplývá ze série článků Maxima Gauina o případu Perincek a událostech v Turecku v době 1. světové války, Dogu Perincek je národovec, bojovník proti imperialismu a starý provokatér, ale nikoli popírač holocaustu – tedy genocidy. V polovině ledna dokázal naplnit stránky řeckých novin, když chtěl v Aténách před parlamentem protestovat – znovu proti imperialistické lži o genocidě Arménů v Turecku. Řekové skupinu ovšem vůbec nenechali vyjít z letiště a nejbližším letadlem ji poslali zpátky do Istanbulu. Perincek byl poté potrestán zákazem vycestování. Kromě vážných souvislostí má tedy případ Perincek ještě jeden rozměr: lze říci, že dnes třiasedmdesátiletý Dogu Perincek je svobodomyslný člověk.
Zatímco zaměstnanci Evropského soudu pro lidská práva byli už včera informováni o mimořádných opatřeních kvůli dnešnímu veřejnému slyšení v případu Perincek v. Švýcarsko, arménská delegace funkcionářů, politiků a právníků dorazila do Štrasburku. Arménii jako třetí stranu případu budou před soudem zastupovat generální prokurátor Gevork Kostanyan, zástupce generálního prokurátora, náměstek arménského ministra spravedlnosti a trojice advokátů z Velké Británie Geoffrey Robertson, Amal Ramzi Clooney a Toby Collins. Všech šest zástupců hodlá před Soudem vystoupit. Zda se jim to podaří, je ovšem na rozhodnutí Soudu.
Irena Válová
