Nad Českem jich létají tisíce, možná desetitisíce. A pokud se potvrdí prognózy, které před pár dny zazněly na veletrhu CES 2015 v Las Vegas, bude dron s malou kamerou letos pod vánočním stromkem patřit k hitům.
Třeba na pořizování selfies nad vlastní zahradou. Kromě toho, že s dronem lze ale snadno narazit na letecké předpisy, ozývají se i ochránci soukromí. Je proto možné, že se kvůli nim bude měnit legislativa, jejich rozmach je totiž tak masivní, jako byl před nějakými dvaceti lety nástup internetu.
Schovejte ten dron, nebo ho zabavím
Příběh z terénu: Když se loni počátkem dubna v Chomutově konala rekonstrukce vraždy severočeského politického šíbra Romana Housky, pokusil se jeden z přítomných televizních štábů překonat policejní pásky pomocí dronu s HD kamerou. Neuspěl. Zabránil mu v tom trestní náměstek krajského policejního ředitele Bohumil Kotas, který štábu pohrozil, že pokud dron vypustí, okamžitě ho z moci úřední zabaví.
To, co na první pohled vypadá jako nervozita policejního činovníka nad snahou obejít „opatření“, má ve skutečnosti jasnou oporu v zákoně. Bez povolení Úřadu pro civilní letectví není možné drony pro tzv. letecké práce využívat, a pořizování leteckých záběrů pro televizní zpravodajství mezi letecké práce jednoznačně patří.
Mohlo by vás zajímat
Z hlediska leteckých předpisů je právní situace kolem dronů víceméně jasná. Bez úředního povolení je možné létat s dronem do 20 kilogramů, pokud ho neztratíte z dohledu, nevletí například do oblak, a pokud získané záběry nevyužíváte komerčně.
V opačném případě potřebujete licenci, a těch Úřad pro civilní letectví podle svého mluvčího Petra Navrátila udělil zatím jen devět. A zájem mají pochopitelně právě televizní společnosti, pro jejichž zpravodajství jsou letecké záběry atraktivním artiklem. Televize také na nedávném semináři sondovaly, zda jsou odpovědné za přestoupení zákona v případě, že záběry nakoupí od subjektu, který potřebné povolení nemá. „Zejména se ptali na to, pokud jim někdo záběry nabídne a oni je použijí ve vysílání, zda se dopustí přestupku. Nedopustí. Dopustí se ho ten, kdo záběry za úplatu nabízí a nemá od nás povolení,“ vysvětluje Petr Navrátil.
„Hobby“ aktivity mohou být daleko za hranou
Pokud vyloučíme komerční aktivity, pořád zbývá poměrně široká škála „hobby“ aktivit, které drony umožňují a které jsou zároveň zcela zjevně v rozporu s právem na ochranu soukromí. A nemusí jít o náhodně pořízené záběry outdoor sexu, ať už skutečné, nebo nahrané (viz foto). Nebo hit internetu, kterým se staly údajné záběry průzkumného dronu v Sýrii, které měly zachytit bojovníka Islámského státu při pohlavním styku s oslem.
Z hlediska ochrany soukromí nejsou záběry pořízené z dronu příliš odlišné od těch, které pořídí stacionární kamera. A případy, kdy člověk například šmíruje sousedky cíleně, stojí mimo zákon zcela určitě. „Pro účely bezpečnosti a monitorování prostoru mohou soukromé osoby z hlediska zákona o ochraně osobních údajů jakékoliv modely – v případě, že dochází k pořizování záznamů – používat v zásadě pouze na vlastních pozemcích a majetku, nikoliv na veřejných prostranstvích – obdobně jako v případě bezpečnostních kamer a tzv. kamerových pastí,“ říká mluvčí Úřadu pro ochranu osobních údajů David Pavlát.
S takto úzkým vymezením ale nesouhlasí předseda sněmovního podvýboru pro ochranu soukromí Radim Holeček. „Osobně se neztotožňuji s názorem, že dron je pouze jedním z možných nosičů záznamových zařízení, kamer, fotoaparátů a podobně, a že tedy není nutné brát na jeho provoz z hlediska ochrany soukromí zvláštní zřetel,“ říká Holeček.
Ten téma dronů vnesl na jednání sněmovního podvýboru, které se konalo letos 6. ledna. Závěrem jsou některá legislativní doporučení, například aby prodejci dronů museli na konflikt s ochranou soukromí zákazníky rovnou upozorňovat. „Z bouřlivého rozvoje v oblasti bezpilotních leteckých prostředků dle mého názoru jednoznačně vyplývá, že do budoucna bude nutné právní předpisy precizovat, což dokládá i stanovisko Evropské komise ,“ upozorňuje Holeček.
Evropská komise chce sjednotit národní legislativy
K dronům se EK vyjádřila loni v dubnu ve svém dokumentu číslo 122. Odhaduje v něm, že trh civilních dronů může dosáhnout během deseti let objemu zhruba 10 procent veškerého leteckého průmyslu. To by znamenalo 15 miliard eur ročně. Dnes podle EK ve světě existuje více než 1700 typů dronů vyráběných oficiálními výrobci, z toho je třetina z Evropy. „V současnosti globálně dominují ve výrobě dronů USA a Izrael, ale především pro zbrojní systémy. Ostatní mimoevropské země (Brazilie, Čína, Indie a Rusko) vykazují silný konkurenční potenciál,“ konstatuje stanovisko EK.
Národní legislativy jsou ve vztahu k civilním dronům nejednotné nebo žádné, EK by proto ráda vydala sjednocující direktivu. V ní by kromě bezpečnostních pravidel měla být jasně definována i ochrana soukromí. „Sběr dat dálkově řízeným letadlem musí být v souladu s pravidly zabezpečení dat a jejich následné zpracování kontrolováno příslušným dozorovým orgánem pro ochranu osobních dat. Komise bude hodnotit zda jsou pravidla pro ochranu dat získaných dálkově řízenými letadly plněna a podle potřeby navrhne změny pravidel nebo, tam kde to bude nezbytné, zvláštní opatření,“ plánuje komise.
Robert Malecký
(Psáno pro HlídacíPes.org v rámci projektu Svobody v ohrožení.)
