Všudypřítomný strach státu ze soukromých vztahů a majetkových rozhodnutí občanů, které se neodehrávají po přímým vrchnostenským dozorem, zachvátil i tzv. akutní novelu nového občanského zákoníku. Terčem se staly svěřenské fondy, jejichž podstatu autor novely mění a nařizuje novou formu správy majetku registrovat ve veřejném rejstříku.
To však může být legitimním cílem v policejním státě, uvádí v připomínce Úřad pro ochranu osobních údajů. Podle Úřadu vlády jde o faktickou likvidaci svěřenských fondů a podle ministerstva práce a sociálních věcí by optikou novely měly být registrovány všechny soukromé smlouvy.
Svěřenské fondy jsou souborem majetku bez vlastníka, majetek spravuje ve svěřenském fondu svěřenský správce. Zakladatel fondu není nadále vlastníkem majetku nebo jmění, které do fondu vloží smlouvou za konkrétním veřejným nebo soukromým účelem: na podporu školy, výzkumu, nemocnice, na podporu dětí. Nejčastěji je uváděn jako účel studium potomků nebo uchování rodinného majetku. Takto oddělený soukromý majetek spravovaný správcem ve fondu bez přístupu původního vlastníka je pak v budoucnu převeden na třetí osobu.
Ve starých zemích tzv. Západu tento nástroj správy majetku funguje pod názvem trust a od účinnosti nového občanského zákoníku je k dispozici i v České republice, kde již vznikli specializovaní správci svěřenských fondů sdružení v Asociaci na podporu a rozvoj svěřenských fondů. Že jde o standardní instituci správy majetku s dohledatelným původem dle zakladatelské smlouvy o fondu, si však nemyslí české orgány činné v trestním řízení. Z jejich popudu ministerstvo spravedlnosti novelou činí ze svěřenských fondů právnickou osobu zapsanou ve veřejném rejstříku. Jde o faktickou likvidaci fondů, zaznívá v připomínkovém řízení.
„Domníváme se, že navržená úprava přichází s faktickou likvidací svěřenských fondů. Již z důvodové zprávy je zřetelné, že i na dosavadní úpravu nahlíží předkladatel jako na úpravu právnické osoby. Svěřenský fond je koncipován jako zvláštní druh obligace. Anonymita svěřenského fondu, minimálně anonymita zakladatele, je v některých případech jedním z pojmových znaků svěřenského fondu tak jako u každé jiné obligace. Argumenty používané v důvodové zprávě o nefunkčnosti institutu relativní neúčinnosti by pak musely platit pro nefunkčnost tohoto institutu v jakémkoliv obligačním vztahu,“ uvádí v zásadní připomínce Úřad vlády.
Podle Úřadu vlády evidence svěřenského fondu v podobě veřejného rejstříku povede ke komplikovanosti samotného institutu a bude vyloučeno založení svěřenského fondu rodinného typu, v němž bude uloženo pouze malé množství prostředků. S tím se ztotožňuje ministerstvo práce a sociálních věcí, které rovněž poukazuje na to, že novela znemožní rodičům fondem vyčlenit prostředky na budoucnost svého potomka, ačkoli takové jednání je v zahraničí běžné.
Návrh novely předpokládá, že notáři jednají protiprávně
Podle ministerstva práce a sociálních věcí návrh ve věci svěřenských fondů vůbec nerozlišuje účel svěřenského fondu a rozsah majetku do něho vloženého. „V první řadě by měl být registrační princip uplatněn pouze v těch případech, kde tu je kvalifikovaný rozsah svěřovaného majetku (např. 5 mil. Kč), popř. se jedná o majetek určitého druhu (např. obchodní závod). Není naprosto na místě uplatňovat registrační princip na majetek menšího rozsahu, kdy například rodiče vyčlení určité prostředky na úhradu nákladů přípravy na budoucí povolání svého potomka, popř. k zajišťování jiných potřeb dítěte, zejména nezletilého, což je jeden z účelů, který je v zahraničí běžný a který pravidelně zmiňuje i odborná literatura. Není žádný důvod, aby v takových a podobných případech měla být např. veřejnosti známa osoba zakladatele a obmyšleného,“ uvádí v připomínce ministerstvo práce a sociálních věcí, které dále klade otázku: Proč by například spolužáci studenta měli z evidence zjišťovat, zda ve prospěch jejich spolužáka jeho rodiče založili svěřenský fond?
Podle MPSV předkladatel novely dokonce rovnou předpokládá, že notáři jednají protiprávně a protiprávně budou sepisovat zakladatelské listiny fondu: „Rovněž nelze souhlasit s myšlenkou, která je uvedena ve zdůvodnění, totiž, že se otevírá prostor pro možnost antedatace vzniku fondu a hrozí narušení právní jistoty třetích osob, neboť to by znamenalo, že se předpokládá nesprávný až protiprávní postup sepisování veřejných listin notáři. Nelze jistě vyloučit pochybení při výkonu notářské činnosti, pokud ale stát notáři svěřuje působnost vymezenou notářským řádem, je nezbytné takový výkon považovat za správný, není-li prokázán opak.“
Důvod novely svěřenských fondů je legitimní v policejním státě
Novela občanského zákoníku neproporcionálně zasahuje do soukromí, neústrojně připodobňuje svěřenský fond právnické osobě. Navíc usnadnění práce policejních orgánů a státních zástupců jako důvod pro novelu ustanovení o svěřenských fondech je legitimní pouze v policejním státě, uvádí ve svých připomínkách Úřad pro ochranu osobních údajů.
„Je třeba připomenout, že jak anglosaský trust, který je svěřenského fondu vzorem, tak i svěřenský fond samotný, nejsou nějakým druhem právnické osoby, nýbrž věcným právem. Je proto zcela nevhodné, že veřejnoprávní předpisy zacházejí se svěřenským fondem jako s právnickou osobou, místo toho, aby s ním zacházely jako s obligací, což je při absenci dělení vlastnictví na vrchní a užitkové nejbližší právní institut,“ vysvětluje ÚOOÚ v připomínce a poté argumentuje proti důvodům novely.
Podle důvodové zprávy novely „navrhovaná právní úprava má dopad na ochranu soukromí a osobních údajů potud, že se po některých osobách zúčastněných na fungování svěřenských fondů bude napříště vyžadovat zápis vybraných údajů do evidence svěřenských fondů. Případné dopady nicméně ve svém souhrnu nepřekračují mez únosnosti, mají svou obdobu v dopadech, které již nyní pro osoby vyplývají z úpravy zákona o veřejných rejstřících, a jsou odůvodněny legitimními cíli, pro něž je evidence svěřenských fondů navrhována“.
Podle Úřadu pro ochranu osobních údajů je tvrzení, že „případné dopady nicméně ve svém souhrnu nepřekračují mez únosnosti“ apriorní a nezdůvodněné. „Oním legitimním cílem, pro něž je zveřejňování osobních údajů jako výrazný zásah do soukromí subjektů údajů navrhováno, je usnadnění práce OČTŘ. To však může být legitimním cílem v policejním státě, nikoliv v takovém, který bere ochranu soukromí seriosně: Z předmětů věcných práv jsou ve veřejných rejstřících nemovité věci, kde je to tradiční, a automobily, kde je zájem státu mít přehled o vlastnících vyjádřen registračními značkami,“ uvádí zásadní připomínka ÚOOÚ.
S novelou nesouhlasí ani ministerstvo financí
Ani ministerstvo financí, které v současnosti stojí v čele honu na nezdaněné majetky obyvatel, karuselové obchody a praní špinavých peněz, s novelou, co se týče svěřenských fondů nesouhlasí. Považuje ji za faktickou likvidaci svěřenských fondů, i když v první větě připomínky snahu překladatele vítá.
„Ministerstvo financí obecně vítá snahu o změnu právní úpravy svěřenských fondů (dále jen „SF“), která zvýší jejich transparentnost a zamezí zneužívání tohoto institutu k protiprávnímu jednání. Na druhou stranu lze vyjádřit pochybnost nad tím, zda je řešení zvolené v novele ideální. Navázání vzniku SF na zápis do veřejného rejstříku stírá rozdíl mezi právní úpravou SF a nadací, resp. nadačního fondu, jelikož finguje právní osobnost SF, kterou tento fond nemá. Absence právní osobnosti je však jedním z mála znaků, které SF odlišují od nadací. Je proto otázkou, zda by SF po takové úpravě měl v právním řádu ještě místo, zda by byl využíván, respektive, zda by pak nedošlo de facto k likvidaci tohoto institutu,“ uvádí ministerstvo financí, které také svěřenský fond připodobňuje k institutu společného jmění manželů.
„Podle názoru Ministerstva financí je zápis SF do veřejného rejstříku, se kterým je spojen vznik fondu, z výše uvedených důvodů poněkud problematický. Jako vhodnější varianta se jeví řešení, které by evidenci SF přiblížilo evidenci smluv modifikujících zákonný režim společného jmění manželů, kterou vede Notářská komora. SF je institut s obligačně-věcnou povahou, který je zařazen do Hlavy II občanského zákoníku (OZ) – Věcná práva. Jako soubor majetku jej někteří autoři označují za věc, a to za věc hromadnou. Jeho povaha tedy není od společného jmění manželů natolik odlišná. Navíc základ SF tvoří statut, který musí být sepsán formou veřejné listiny (notářského zápisu). Notářská komora by tak mohla statuty SF evidovat,“ uvádí ministerstvo financí ve své připomínce.
Ministr pro legislativu a lidská práva žádá novelu vypustit
Domnívám se, že navržená úprava svěřeneckých fondů je zásadní koncepční změnou této problematiky a jako taková nepatří do tzv. malé (technické) novely, která řeší problémy, jež nesnesou odkladu, píše v zásadní připomínce ministr pro legislativu a lidská práva Jiří Dienstbier. Dále shrnuje všechny výše uvedené připomínky. Podle jeho slov je nutné celou úpravu důsledněji promyslet, a to včetně všech důsledků a souvislostí.
„Požaduji proto úpravu svěřenských fondů z předmětné novely vypustit a ponechat novelizaci této oblasti na hlubší novelu občanského zákoníku, a to po široké diskuzi s dotčenými stranami,“ uvádí ministr.
Zcela zrušit institut svěřenských fondů navrhla podle bývalé náměstkyně ministerstva spravedlnosti Hany Marvanové vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová. Podle Marvanové budou sloužit svěřenské fondy k odklánění nezdaněného majetku a praní špinavých peněz.
Irena Válová
