Ombudsmanka možná dostane víc pravomocí, návrh projedná vláda

S návrhem na rušení sporných zákonů či jejich částí se na Ústavní soud zřejmě bude moci nově obracet i ombudsmanka. Bude nejspíš moci podávat také veřejné žaloby kvůli diskriminaci. Počítá s tím návrh novely o veřejném ochránci práv, který by měla v pondělí projednávat vláda. Se změnou zákona přišel ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD). Úpravu zmiňuje kabinet ve svém programovém prohlášení.

Veřejný ochránce práv nyní nemůže Ústavní soud žádat o posouzení a případné zrušení sporných zákonů či jejich paragrafů. Podle podkladů pro vládu přitom právě ombudsman při prošetřování podnětů od lidí pravidelně naráží na problematická ustanovení, která mohou být v rozporu s ústavním pořádkem. Na Ústavní soud se nyní může obracet přímo jen prezident, nejméně 41 poslanců či 17 senátorů. Za určitých podmínek pak k němu může jít vláda, kraje nebo člověk, kterého se problém týká. Dienstbier už dřív ČTK řekl, že by nová pravomoc pro ombudsmana či ombudsmanku posílila ochranu lidských práv, ne vždy je prý politická vůle rozpory legislativy řešit.

Ombudsmanka či ombudsman by nově mohli také podávat veřejné žaloby kvůli diskriminaci. Nyní se může na soud obracet jen oběť. Vyřešení jejího případu soudní cestou podle zdůvodnění v návrhu ale nezaručuje, že se diskriminační jednání odstraní plošně. Zákaz nerovného přístupu k jedné osobě totiž nezakazuje pokračovat v takovém zacházení s dalšími lidmi. „Ve věcech diskriminace je veřejná žaloba vhodným nástrojem, jak ukončit jednání dotýkající se často práv velice širokého okruhu osob,“ uvedli autoři návrhu.

Ombudsman či ombudsmanka by měli podle návrhu také monitorovat plnění úmluvy o právech zdravotně postižených. Po rozšíření pravomocí by kancelář veřejného ochránce měla přijmout deset zaměstnanců. Na vybavení jejich pracoviště a na výpočetní techniku by byl potřeba milion korun, na provoz a platy by ročně putovalo 6,25 milionu korun. Vzniknout by měl i poradní sbor, který by se na problematiku zaměřoval. Měl by mít maximálně 15 členů, scházet se mají čtyřikrát za rok. Roční fungování této rady by vyšlo na 653.000 korun. Celkem by tak za první rok výdaje dosáhly zhruba 7,91 milionu a v dalších letech by činily o milion méně, uvádějí autoři návrhu.

Podle vládního legislativního plánu měly být změny účinné od roku 2016. V textu novely je ale termín účinnosti od druhého měsíce po vyhlášení ve sbírce zákonů. Pravomoci by tak ombudsmanka mohla získat dřív. Plnění úmluvy o právech postižených by pak měla podle návrhu monitorovat od července příštího roku.