Ministerstvo spravedlnosti chystá výrazné omezení možnosti, aby si insolvenční správci zakládali neomezené množství provozoven. Tvrdí, že jsou v řadě případů pouze fiktivní a slouží jen k maximalizaci počtu přidělených případů a zisku na úkor kvality. Příslušnou vyhlášku, za kterou stojí náměstek Robert Pelikán, už ministerstvo odeslalo do připomínkového řízení.
Novela zákona o úpadku a způsobech jeho řešení, tzv. insolvenčního zákona, která správcům umožnila vykonávat činnost také v provozovnách, nabyla účinnosti 1. ledna 2014. Ministerstvo spravedlnosti ovšem při své dohledové činnosti zjistilo zásadní porušování zákona, spočívající ve zřizování fiktivních provozoven s cílem maximalizovat nápad nových insolvenčních věcí, zejména těch, v nichž byl zjištěn úpadek a povoleno oddlužení, na úkor svědomitého výkonu jejich funkce.
Smyslem nové právní úpravy provozoven bylo přiblížit výkon činnosti insolvenčního správce dlužníkům, úspora nákladů obou stran a rovnoměrné rozložení insolvenčních správců v tom kterém obvodu podle požadavku trhu. Jenže podle ministerstva se tento záměr nepodařilo naplnit. „Dochází k masivnímu nárůstu počtu provozoven za účelem maximalizace nápadu insolvenčních věcí, ovšem za současného snížení kvality výkonu činnosti insolvenčních správců,“ uvádí ministerstvo v důvodové zprávě.
Během roku 2014 bylo zřízeno přes 3 000 provozoven, přičemž na některé insolvenční správce jich připadá více než 60. Ministerstvo varuje, že dochází k extrémním rozdílům v počtu přidělovaných věcí jednotlivým insolvenčním správcům. „Není neobvyklé, že insolvenčnímu správci s malým počtem provozoven není například až po dobu téměř dvou měsíců přidělen žádný případ,“ upozorňuje ve zprávě Pelikán.
V praxi prý nutnost zřizování provozoven znamená pro insolvenční správce větší časové zatížení, například v důsledku cestování mezi provozovnami, a nárůst nákladů, a to na obou stranách. Insolvenční správci s vysokým počtem provozoven proto nejsou podle ministerstva objektivně schopni zabezpečit veškeré činnosti, které musí podle zákona vykonávat.
Ministerstvo v roce 2014 provedlo řadu kontrol insolvenčních správců s alarmujícími výsledky. Velmi často byl za provozovnu označen veřejně nepřístupný průmyslový objekt, restaurace, herna či rodinný dům, jehož obyvatelé o existenci provozovny na dané adrese neměli žádné informace. Tomu ale nejde podle současné právní úpravy zabránit, zejména proto, že zákon ani vyhláška nestanoví povinnost insolvenčního správce být po dobu úředních hodin v provozovně osobě přítomen. Chybí rovněž možnost správce za toto jednání postihovat.
Ministerstvo proto navrhuje, aby byl insolvenční správce povinen v každé své provozovně v úředních hodinách zajišťovat činnosti stanovené insolvenčním zákonem. Dále má vyhláška stanovit, aby byl insolvenční správce nebo jeho ohlášený společník povinen být osobně přítomen a zajišťoval činnosti související s insolvenčním řízením alespoň v provozovně umístěné v obvodu soudu rozhodného pro určení.
Robert Malecký
