Dlouho očekávané rozhodnutí v případu Krejzová a Dubská v. Česká republika vynese ve čtvrtek 11. prosince 2014 na veřejném slyšení od 10,00 hodin ve Štrasburku Evropský soud pro lidská práva. Rozsudek se týká tématu, které rozděluje českou veřejnost, totiž zda má stát garantovat ženám právo rodit doma s asistentkou nebo domácí porody zakázat. Obě ženy podaly k Soudu stížnost kvůli znemožnění domácích porodů pouze s pomocí porodní asistentky, jak v ČR podle zákona platí od roku 2012.

Šárka Dubská a Alexandra Krejzová žijí v Jilemnici a v Praze a obě si přály porodit doma. České zákony ovšem zakazují asistovat zdravotnickým profesionálům u domácích porodů. Paní Dubská se rozhodla porodit své druhé dítě doma už v roce 2010 na základě špatné zkušenosti s porodem v ústavu v roce 2007, kdy byla nucena strpět různé medicínské zásahy proti své vůli a bylo jí nařízeno setrvat v nemocnici déle, než si přála. Na její žádosti se jí dostalo odpovědi, že česká legislativa neumožňuje úhradu nákladů domácího porodu z veřejného pojištění a že porodním asistentkám je dovoleno asistovat u porodu pouze v zařízení s technickým vybavením, které vyžaduje zákon. Paní Dubská nakonec porodila své druhé dítě doma sama v roce 2011. V únoru 2012 Ústavní soud zamítl její stížnost na to, že jí byla odepřena možnost přivést dítě na svět doma pouze s porodní asistentkou.

Paní Krejzová porodila své první dvě děti v roce 2008 a v roce 2010 doma s pomocí asistentek, které jí pomáhaly, aniž by měly povolení od státu. V době, kdy podávala stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva, čekala třetí dítě, avšak nebyla schopna najít porodní asistentku, neboť podle nové legislativy z roku, která vešla v účinnost 1. dubna 2012, asistentky riskují tvrdou pokutu za poskytnutí služby bez povolení od státu. Skončila porodem v květnu 2012 v nemocnici vzdálené 140 kilometrů od Prahy, protože tato nemocnice měla pověst ústavu respektujícího přání matek během porodu.

Paní Dubská a paní Krejzová podaly na Českou republiku stížnost u Evropského soudu pro lidská práva 4. května 2011 a 7. května 2012 pro porušení článku 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Obě si stěžují, že Česká republika neumožňuje domácí porody s pomocí asistentky.

Mohlo by vás zajímat

Zákon o zdravotních službách v České republice účinný od 1. 4. 2012 umožňuje uložení pokuty až do výše 1.000.000 Kč zdravotníkovi, který poskytuje zdravotní péči bez povolení, což se dotýká porodních asistentek, kterým krajské úřady sice oprávnění k výkonu jejich profese udělují, ale zároveň jim v nich omezují rozsah jejich kompetencí tak, aby nemohly poskytovat péči u porodu mimo nemocnici. Formulace v zákoně, že asistentka může asistovat pouze v zařízení s technickým vybavením, navíc znamená, že asistentka by měla k rodičce přijet například s polní nemocnicí. Nalézt asistentku pro porod doma se tak stalo takřka nemožným.

Na úplném zákazu domácích porodů začal letos pracovat poslanec za ODS porodník Bohuslav Svoboda, který zastává názor, že mimo zákon by měl být postaven porod bez účasti lékaře s chirurgickým vybavením. Jako jedno z řešení pro ženy, které nechtějí rodit v ústavu, navrhuje porodní dům. Podle jeho informace ze dvou tisíc asistentek pouze dvacet asistuje u porodu doma, který on sám podle svých slov nazývá kuriozitou.

Naopak přirozeně rodících žen se v reakci na návrhy ODS zastala analytička a ekonomka Markéta Šichtařová, když parodovala praktiky zakazování a srovnala statistiky zranění při domácích porodech a při porodech v ústavu a vyvodila z toho, že je „statisticky doloženo, že medicínský, tedy ‚pokrokový‘ porod, vede k většímu množství poranění a srovnatelné perinatální úmrtnosti než porod přirozený, tedy ‚nepokrokový‘, za což si vysloužila popularitu, ale také nálepku obhájkyně pověr a demagoga.

Podle vyjádření advokáta Richarda Hořejšího, který podával stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva nikoli stát, ale pouze rodič zná zájem svého dítěte. „Ne stát, ale rodič zná nejlépe zájmy svého dítěte. On je za dítě právně, civilně i trestně odpovědný,“ uvedl letos na podzim v názorovém souboji s Bohuslavem Svobodou.
Irena Válová