Česká republika úplně neodmítá představu vzniku Úřadu evropského veřejného žalobce, vidí v něm ale řadu rizik. Po čtvrtečním jednání ministrů spravedlnosti zemí EU to v Bruselu uvedla ministryně spravedlnosti Helena Válková.
Zvažovaná instituce by měla pomoci v boji proti podvodům a zneužívání evropských financí. Česko má rezervovaný postoj dlouhodobě, už loni se odmítavě vyjádřil například Senát.
„Je třeba efektivněji chránit zájmy EU. Právě proto vedeme plodnou diskusi o zřízení úřadu jako strategickém cíli,“ připouští Válková. Potřeba je podle ní zamezit zneužívání evropských peněz. Jinak je na místě efektivní trestní stíhání, které bude mít šanci skončit odsouzením viníka, řekla.
České straně ale vadí řada konkrétních bodů, kde nesouhlasí či si své stanovisko ještě ujasňuje. „Nemyslím si, že je čas na to říci: Ano, jednoznačně musíme v co nejkratší době zřídit úřad veřejného žalobce,“ podotkla ministryně.
Eurokomisařka pro spravedlnost Věra Jourová, která na jednání ministrů zastupovala Evropskou komisi, dala před časem při slyšení v europarlamentu najevo, že vznik úřadu by si představovala k roku 2016. Podle tohoto říjnového vyjádření české komisařky by měla zamýšlená instituce zásadní význam pro vyšetřování podvodů, své zdroje by měla získávat od Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) a využívat administrativní podporu evropské jednotky pro justiční spolupráci Eurojust.
Praha je podle ministryně toho názoru, že je třeba zajistit především efektivní národní vyšetřování. „Spíš posílit specializaci státních zastupitelství a orgánů činných v trestním řízení, než zřizovat nějaké další instituce,“ vysvětlila. Evropský žalobce by v případě vzniku měl především dohlížet na práci národních vyšetřovatelů, aby nebylo možné „zametat pod koberec“ některé kauzy.
„V tomto směru shoda mezi členskými zeměmi nepanuje,“ připustila. Mezi otevřené otázky patří třeba také způsob výběru případných evropských žalobců či jejich funkční období. Žalobců by mělo být na evropské úrovni zřejmě stejně jako členských zemí, Česká republika se nebrání představě, že by každý stát EU navrhoval tři kandidáty pro výběr prováděný podobně, jako tomu je u nominací na evropské soudce. Praha také případně preferuje devítileté funkční období.
-čtk-
