Téma rovnosti žen a mužů se stane po schválení Vládní strategie pro rovnost žen a můžu na léta 2014 – 2020 soustavně řešeným politickým tématem, uvádí v souvislosti s dokumentem ministr pro lidská práva, legislativu a rovné příležitosti Jiří Dienstbier. Podle spisu čelí české ženy nerovnosti ve vzdělání, v zastoupení, v dopravě, ve zdravotnictví, kultuře, sportu, odměňování, v médiích, v zaměstnávání, v podnikání i doma.
Z připomínkového řízení plyne, že ne všechny resorty vládní strategii pochopily správně, například ministerstvo dopravy žádá informaci, jak pohlaví ovlivňuje liniové stavby, konkrétně dálnice. Ministerstvo průmyslu klade strategii přímý odpor. Vláda na své pondělní schůzi projednání dokumentu odložila.
Vysoký výskyt domácího násilí, vysoká latence sexuálního násilí a obchodu se ženami, sociální vyloučení, vysoké ohrožení chudobou, vysoká nezaměstnanost žen, segregace na trhu práce, nízký počet podnikatelek, sexuální obtěžování na pracovišti, nedostatečné ocenění domácí práce společností, nerovné podmínky v zacházení s chlapci a dívkami v průběhu vzdělávání, sexuální obtěžování ve vzdělávacích zařízeních, nízké povědomí médií o genderových tématech a reprodukce předsudků a stereotypů, nezohlednění potřeb žen v dopravě, kultuře, ve sportu a ve veřejném a virtuálním prostoru. Tak vyjmenovává vládní Strategie oblasti, ve kterých jsou české ženy v drasticky nerovném postavení s muži.
Vláda podle dokumentu učiní vše, aby došlo ke změně ve veřejné správě i v soukromoprávních vztazích. „Vyrovnanější zastoupení žen a mužů v rozhodovacích pozicích ve veřejné i soukromé sféře. Dosažení míry zastoupení žen v rozhodovacích pozicích ve veřejné i soukromé sféře minimálně na úrovni 40 %,“ je podle dokumentu cílem vlády stejně jako zvýšit zaměstnanost žen, která je nyní na úrovni 65%.
Vláda bude postupovat důsledně a nevynechá žádný obor lidského konání, jak vyplývá například z oddílu nazvaného „všední život a životní styl“, kde byly identifikovány problémy jako například nízké povědomí médií o genderových tématech, reprodukce genderových stereotypů v médiích a reklamě, nedostatečný tlak na dodržování principu nediskriminace prostřednictvím k tomu vytvořených orgánů, nezohledňování specifických zkušeností a potřeb žen a mužů v oblasti životního prostředí, nízká podpora sportovních aktivit žen a dívek, prostor pro zohlednění specifických potřeb žen a mužů ve veřejné dopravě, přetrvávající genderové nerovnosti v oblasti kultury a nedostatečné zohlednění genderových specifik veřejného i virtuálního prostoru.
Některé resorty však v připomínkovém řízení zjevně nepochopily materiál správně a opatření navrhly buď zcela zrušit jako zbytečná nebo již uskutečněná či pokládaly otázky na jejich smysl, důvod či obecně srozumitelnost. Mimořádné nepochopení projevil například resort dopravy pod vedením ministra Antonína Prachaře (ANO11).
„Při plánování dopravní infrastruktury zajišťované MD a jeho podřízenými organizacemi není ve fázi plánování potřeba rozlišovat specifické potřeby mužů a žen. Infrastruktura ve vlastnictví státu (spravované MD) je určena převážně pro dálkovou a mezistátní dopravu, při níž se nerozlišují potřeby jednotlivých pohlaví. Letiště, dráhy, silniční a vodní infrastruktura ani při svém plánování a následné výstavbě nerozlišuje ve svých normách a předpisech tyto potřeby. Žádáme, aby byla problematika vztahu rovných příležitostí a přípravy a realizace liniových staveb dopravní infrastruktury konkretizovaná. V případě, že by mělo dojít k určité analýze tohoto vztahu, žádáme o sdělení, čeho by se takováto analýza měla týkat (např. zda dálnice a rychlostní silnice používají více muži než ženy), a k čemu by výsledky takovéto analýzy měly sloužit? K jakým opatřením v praxi? Dle našeho názoru nemají výsledky tohoto typu vliv na přípravu a realizaci liniových staveb dopravní infrastruktury,“ napsalo v připomínkách Ministerstvo dopravy ČR.
Podle ministerstva je v ČR dlouhodobě doprava rozvíjena s ohledem na důsledné prosazování rovných příležitostí žen a mužů. To se týká přístupnosti veřejné dopravy nejen pro rodiče s kočárky, ale také seniorů a osob se sníženou schopností pohybu a orientace. MD usiluje o dostupnost bezbariérové dopravy pro všechny uvedené skupiny obyvatel bez ohledu na jejich pohlaví na základě rovného a nediskriminačního přístup, odmítá ministerstvo podporovat jedno pohlaví na úkor jiného nebo věku či zdravotního stavu lidí.
Také Ministerstvo průmyslu a obchodu pod vedením Jana Mládka (ČSSD) klade vládní Strategii přímý odpor: „Upozorňujeme, že zajištění specifikované podpory žen podnikatelek, včetně podnikatelek v oblasti zemědělství či sociálního podnikání, cílenými programy v rámci dotační politiky by znamenalo vyčlenění určité skupiny příjemců. Což může inklinovat k postupnému vyčleňování dalších a dalších specifických skupin příjemců. Domníváme se, že je realizováno dostatečné množství programů, které jsou určeny jak pro podnikatele, tak i pro podnikatelky bez nutnosti rozlišování. Navrhujeme tento úkol vyřaditi,“ odmítá ministerstvo rozdělování příjemců dotací na další menšiny i většiny podle pohlaví stejně jako odmítá další školení v oblasti pohlavní rovnosti.
Ministerstvo rovněž upozorňuje na nemožnost zasahovat do svobody médií. „Vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o oblast mediální politiky, považujeme za stěžejní vyjádření nejen odboru komunikace a marketingu, které připravuje zprávy, ale bylo by třeba i vyjádření médií, které zprávy tvoří,“ uvádí Ministerstvo průmyslu k bodu Strategie, jehož ambicí je změnit informování o ženách a o mužích v médiích. Jde o hlavní cíl již zmíněného oddílu „všední život a životní styl“, kterým je „vyrovnaný podíl na rozhodování, vyrovnaná účast žen i mužů na rozhodování a uplatňování gender mainstreamingu v oblastech média, životní prostředí, sport, veřejná doprava, kultura, veřejný a virtuální prostor“.
Strategie – jakožto střednědobý dokument – vůbec poprvé v české polistopadové politice rámuje agendu rovnosti žen a můžu v delším časovém horizontu, uvádí ke Strategii na svém webu ministr Jiří Dienstbier. „Prostřednictvím Strategie se téma rovnosti žen a mužů stane kontinuálně řešeným politickým tématem, s přesně danými cíli a způsoby revize implementace. Naplňování tohoto dokumentu přispěje k dosahování rovnosti žen a mužů v České republice, která se v tomto ohledu dle řady mezinárodních srovnání pohybuje hluboko pod průměrem Evropské unie,“ vysvětluje cíl svého ministerstva Jiří Dienstbier.
Irena Válová
