Vláda dnes dostane na stůl novelu trestního zákoníku, podle které by u praní špinavých peněz a u podílnictví byla trestná i příprava těchto trestných činů. Nově také výslovně zakazuje podporu teroristických skupin a rozšiřuje trestný čin nepřímého úplatkářství. Součástí návrhu měla být původně i silnější ochrana učitelů a dalších pedagogických pracovníků nebo úprava působení léčitelů. Tyto návrhy se ale Ministerstvo spravedlnosti rozhodlo neakceptovat.
Návrh na zvýšení ochrany učitelů v rámci připomínek uplatnilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. „Měl by být jedním z opatření na ochranu učitelů před stále častějšími útoky ze strany žáků a studentů či jejich rodičů,“ uvedla mluvčí resortu Klára Bílá. Konkrétně ministerstvo požaduje přísnější postih pro toho, kdo „spáchal trestný čin jako odplatu vůči jinému za to, že plnil vůči pachateli zvláštní povinnost, zejména vůči pedagogickému pracovníkovi“.
Ministerstvo spravedlnosti jako předkladatel normy ovšem namítá, že by nová právní úprava dopadla především na osoby, vůči nimž je zpravidla vykonávána přímá pedagogická činnost, tedy na osoby mladistvé. „Takový postup je však v příkrém rozporu se základními principy trestního práva, které je ovládáno (mimo jiné) zásadou subsidiarity trestní represe a je pojímáno jako ultima ratio při ochraně společnosti před protiprávními jednáními. Princip subsidiarity trestní represe a ultima ratio je obzvláště důležitý v trestním právu mladistvých, kde oproti účelu trestání dospělých pachatelů je mimořádně zdůrazněn výchovný, resp. individuálně preventivní účel,“ uvedlo Ministerstvo spravedlnosti. K nepřípustnému porušení zásady subsidiarity trestní represe a principu ultima ratio by podle něho došlo zejména s ohledem na to, že navrhovaná úprava počítá nejen se spácháním trestného činu vůči osobě vykonávající přímou pedagogickou činnost, ale postačí pouze činnost vykonávaná v souvislosti s ní.
S takovým vysvětlením se ale Ministerstvo školství nespokojilo, i když připouští určitou problematičnost v tom, že „limity praktické využitelnosti navrhovaného řešení jsou dány skutečností, že trestněprávní odpovědnost nastává dovršením patnáctého roku věku a vyšší trestní sazby trestu odnětí svobody lze uvažovat pouze u mladistvých pachatelů (15 až 18 let) a u dospělých pachatelů“. „Trváme na svém stanovisku,“ řekla pro Českou justici Klára Bílá.
Pojem léčitel není v českém právu dosud stanoven
Mohlo by vás zajímat
Podobně negativně se resort spravedlnosti postavil proti návrhu Ministerstva zdravotnictví na zavedení trestnosti léčitelů, kteří svým počínáním osobám, které se svěřily do jejich péče, způsobily vážné poškození zdraví, které vedlo v některých případech i ke smrti. Návrh zněl takto: „Požadujeme do trestního zákoníku doplnit skutkovou podstatu nového trestného činu, jímž by se založila trestnost osob – tzv. léčitelů, kteří svým přesvědčivým vystupováním „o uzdravovací moci“ jimi používaných postupů (schopností), uvedli v omyl nemocné lidi, kteří pak upřednostnili tyto „léčitele“ před zdravotní péčí poskytovanou k tomu způsobilými poskytovateli zdravotních služeb, a toto jednání tak vedlo k vážnému poškození jejich zdraví až smrti.“
Ministerstvo spravedlnosti ani v tomto případě nevyhovělo. „Stanovení nové skutkové podstaty trestného činu postihujícího osoby léčitelů – „šarlatánů“, kteří v rámci léčitelské činnosti způsobili újmu na zdraví nebo smrt třetí osoby, a to i s použitím praktik, jejichž smyslem bylo odradit pacienta od návštěvy kvalifikovaného lékaře, není v současnosti možné, neboť by orgány činné v trestním řízení byly v trestní praxi postaveny před neřešitelný problém. Nebylo by totiž jasné, jaké konkrétní jednání zde má být vlastně trestně postihováno,“ uvádí ve vypořádání připomínek Ministerstvo spravedlnosti. Není-li totiž náležitá odborná péče zákonem nikde vymezena, není ani možné posoudit, zda léčitel v daném případě s touto náležitou odbornou péčí postupoval. Nadto není podle resortu spravedlnosti ani možné určit, kdo konkrétně by měl být za takové jednání trestně postihnut, když není zákonem jasně vymezeno, které osoby lze pod pojem „léčitel“ vůbec zařadit.
Robert Malecký
