Jak česká média referovala v uplynulém týdnu o dění v české justici? Ve spolupráci se společností HI-LIGHTS Česká-justice.cz přináší pravidelné týdenní shrnutí důležitých událostí. Zároveň jsme pro vás připravili i přehled očekávané agendy následujícího pracovního týdne.

Nejen kritika novely zákona o státním zastupitelství, ale také hned několik rozhovorů s představiteli českého justičního prostředí se objevilo v českých médiích v uplynulém týdnu. Mediální ohlas vzbudila také nová pozice Renaty Vesecké v ERÚ a bez pozornosti by neměl zůstat ani žebříček TOP 50 nejvlivnějších českých žen, který zveřejnil časopis Forbes.

Česká justice jako první informovala o novele zákona o státním zastupitelství, kterou zákonodárcům předložila ministryně spravedlnosti Helena Válková, se stala předmětem kritiky ze strany Pavla Zemana a Lenky Bradáčové. Nejvyšší státní zástupce ve čtvrtek pro ČTK vyjádřil svou nelibost nad tím, že novela nepočítá se zrušením vrchních státních zastupitelství a rozšiřuje informační povinnosti státního zastupitelství vůči ministerstvu spravedlnosti. „Oficiálně jsem předlohu nedostal, ale neoficiálně jsem se s ní už seznámil a zhrozil jsem se. Státní zastupitelství nebo veřejnou žalobu vrací do dob, kam jsme se už vracet nechtěli,“ citoval Zemanova slova např. Český rozhlas či server Aktuálně.cz, který zároveň informoval o nesouhlasném postoji vrchní státní zástupkyně. O pohledu obou stran, tedy jak ministryně, tak i kritiků referoval v průběhu týdne server Česká justice.

Zájem pátečního vydání deníku Právo vyvolalo rozhodnutí Ústavního soudu v případu ženy, která chybovala při podání dovolání k Nejvyššímu soudu. Prvoinstanční soud ji tehdy na chybu neupozornil a Nejvyšší soud tak posléze podání odmítl. Podle Ústavního soudu by však tuzemské soudy měly být vůči lidem domáhajícím se soudní ochrany vstřícnější. Zpráva vyšla již ve čtvrtek na serveru Novinky.cz.

Statistiku trestních kauz vedených v tzv. zkráceném řízení přinesl na svých stránkách v úterý deník Právo. Tento institut byl využit v 56 tisících z 95 tisíců všech trestních kauz za prvních devět měsíců letošního roku. Podmínkou užití je horní hranice sazby do pěti let vězení a příslušnost okresním soudům. Průměrná délka soudního procesu ve zkráceném řízení činí 78 dnů, ovšem výjimkou nejsou ani případy trvající řádově pouhé dny.

Stejně jako vloni označil časopis Forbes za nejvlivnější ženu v Česku Lenku Bradáčovou. Vrchní státní zástupkyně řeší už více než dva roky kauzy, které jdou do stovek milionů korun. Kromě známých případů současnosti se zabývá také staršími kauzami. „Lidé si nesmí myslet, že se něco promlčí a k některému období se už nebude nikdo vracet,“ dodala pro magazín Bradáčová. V žebříčku 50 nejvlivnějších žen Česka se umístily také soudkyně tribunálu SDEU Irena Pelikánová a soudkyně Ústavního soudu ČR Kateřina Šimáčková.

Týdeník Ekonom publikoval rozhovor s bývalým děkanem Právnické fakulty Univerzity Karlovy Alešem Gerlochem na téma revize Ústavy. „Ústava je účinná více než 20 let. Už je na to vhodná doba, ústavní praxe přinesla dostatek podnětů k úvaze,“ podotkl Gerloch. Současný místopředseda legislativní rady vlády zmínil například omezení prezidenta republiky při jmenování členů bankovní rady nebo změnu procesu sestavování Ústavního soudu. Naopak rezervovaně se staví k zavedení volební povinnosti nebo rozšíření působnosti NKÚ.

Rozhovor s předsedou Nejvyššího správního soudu Josefem Baxou publikoval ve čtvrtek server iHNed.cz. Interview bylo zaměřeno především na téma zveřejňování platů státních zaměstnanců. Baxa si postěžoval, že se první rozsudek upravující zveřejňování platů z roku 2011 setkal až na výjimky s ignorancí úřadů včetně těch spadající pod českou justici. „Justice sama není celá příznivcem transparence, kterou jí naše judikaturu vnucuje. Až naše judikatura je k tomu postupně donutila,“ řekl v obsáhlém rozhovoru Baxa.

Poměrně rozsáhlé interview s novým viceprezidentem Mezinárodní advokátní komory (IBA) Martinem Šolcem, nabídly pondělní Lidové noviny. Otázky směřovaly na nedávné zvolení advokáta do globální stavovské organizace, jeho předešlé působení ve vedení České advokátní komory a nešvary, které jsou spojeny s dnešní advokacií.

Bývalá nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká je od úterka místopředsedkyní Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Její jmenování vzbudilo napříč médii značné pozdvižení. Např. Lidové noviny ve čtvrtek poukázaly na možné využití Vesecké jako štítu proti státním žalobcům. Vesecká, která se dříve „proslavila“ v kauze justiční mafie, by totiž svou znalostí soustavy státních zastupitelství a kontakty na vlivné politiky mohla pomoci současné ředitelce ERÚ Aleně Vitáskové, která čelí obžalobě v souvislosti s udělením licence dvěma solárním elektrárnám a vznikem škody až 1,9 mld. korun pro stát.

Značné pozornosti se od médií dostalo případu dvou českých dětí, kterým v Norsku hrozí adopce. Na podporu vrácení dětí do České republiky se v úterý pořádala demonstrace a v oběhu je taktéž petice. O případu hovořil v rozhovoru pro server Reflex.cz právník Pavel Hasenkopf. Poté co Evropský soud pro lidská práva zamítl stížnost matky, vstoupila do případu také veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová, která se obrátila na norskou dětskou ombudsmanku. O názorech významných českých politiků informoval mj. portál ČT24.cz a také Česká justice.

Vývojem kauzy možné korupce v řadách EULEXu, která rezonovala napříč tuzemskými médii v předminulém týdnu, se opakovaně zabývala Česká justice. V úterý server informoval o tom, že na vyšetření skandálu apelují bývalá zpravodajka Evropského parlamentu pro Kosovo Ulrike Lunacek či britský konzervativní poslanec David Campbell Banneman. Ve čtvrtek pak server na základě vyjádření šéfky unijní diplomacie Federicy Mogheriniové vydal zprávu, že okolnosti kauzy prověří nezávislý a zkušený právní expert. Jeho jméno však prozatím známé není.

Bývalý hradní právník Pavel Hasenkopf neuspěl s trestním oznámením na kancléře Vratislava Mynáře. Policie jej označila za nedůvodné. Informaci přinesla řada tuzemských médií včetně serverů Týden.cz a Česká justice či deníku Právo. Připomínány byly i Hasenkopfovy motivy pro podání oznámení, kdy se podle právníka Mynář dopustil pomluvy, když opakovaně tvrdil, že Hasenkopf je spoluautorem Klausovy amnestie.

OČEKÁVANÁ AGENDA:

12.11.2014 10:00	Na programu schůze vlády je mj. návrh zákona, kterým se do trestního zákona implementuje směrnice EP a Rady o útocích na informační systémy a směrnice o trestně právní ochraně životního prostředí. Zároveň předkládá ministryně spravedlnosti návrh nařízení o jednotné nadnárodní právní formě nadace.
12.11.2014 10:00	Na 22. schůzi ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny bude diskutováno mj. o kapitolách návrhu státního rozpočtu týkajících se např. ministerstva spravedlnosti či Ústavního soudu. Již o hodinu dříve se k témuž vyjádří finanční podvýbor.
13.11.2014 8:30	Ústavně právní výbor pořádá v budově Poslanecké sněmovny ve spolupráci s VŠE seminář „Insolvenční praxe: Věřitelé a dlužníci“. Mezi řečníky bude např. poslanec Jan Farský nebo náměstek ministryně spravedlnosti Robert Pelikán.