Ministerstvo spravedlnosti vyplatilo exřediteli civilní rozvědky Karlovi Randákovi 60.000 korun, které požadoval za své trestní stíhání kvůli zveřejnění odměn někdejší šéfky kabinetu premiéra Petra Nečase (ODS) Jany Nagyové. V tiskové zprávě o tom informoval Nadační fond proti korupci. Člen správní rady fondu Randák uvedl, že ministerstvo by mělo požadovat úhradu po policistech, kteří podle něj při vyšetřování postupovali v rozporu s trestním řádem. Úřad však ČTK sdělil, že k vymáhání úhrady neshledal důvod.
Obžaloba Randáka vinila z neoprávněného nakládání s osobními údaji, které údajně výrazně zhoršilo pověst Nagyové. Soudy ale pravomocně rozhodly o tom, že vynesení informací o nadstandardně vysokých odměnách z úřadu vlády do médií nebylo trestným činem.
Randák se poté rozhodl požadovat po státu náhradu hotových výdajů, které musel kvůli trestnímu řízení vynaložit. Náhrady vzniklé nemajetkové újmy se nedomáhal.
„Náklady trestního stíhání zaplatí daňový poplatník, který s uvedeným sporem nemá co do činění. Byli bychom proto rádi, aby ministryně spravedlnosti využila své zákonné možnosti a ministerstvo požadovalo úhradu po konkrétních policistech, kteří při vyšetřování postupovali v rozporu s trestním řádem, a způsobili tím škodu,“ podotkl Randákův obhájce Petr Kočí.
Podle obžaloby předala asistentka Nagyové Lenka Pikorová v roce 2011 dvě výplatní pásky své šéfky Randákovi, který je údajně poskytl internetovému deníku Insider. Z dokumentů vyplynulo, že současná Nečasova manželka Nagyová, o níž se už tehdy spekulovalo jako o premiérově milence, dostávala statisícové odměny. Jen za rok 2011 činily 1,22 milionu korun. Randák tvrdí, že trestní řízení bylo od počátku nesmyslné a spis obsahoval „velmi podivné, nejspíše smyšlené“ důkazy.
Zákon o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci dává státu možnost požadovat regresní úhradu od těch osob, které se podílely na vydání nezákonného rozhodnutí nebo na nesprávném úředním postupu.
„Ministerstvo regres zvažovalo, ale vycházeje z odůvodnění zprošťujícího rozhodnutí se mu nejeví, že by soud, který pana Randáka osvobozoval, dovodil nějaké zásadní porušení trestního řádu, pro které by bylo možno po policejním orgánu regresní náhradu požadovat,“ uvedla na mluvčí ministerstva Kateřina Hrochová.
Upozornila na to, že regresní úhradu nemůže stát požadovat v každém případě, kdy soud obžalovaného zprostí obžaloby. Zatímco odpovědnost státu za škodu má objektivní povahu, odpovědnost úřední osoby je subjektivní. „To znamená, že ministerstvo spravedlnosti by muselo prokázat konkrétní a zaviněné porušení služebních povinností či trestního řádu,“ vysvětlila.
V současné době ministerstvo vymáhá celkem 41 regresů, z toho 18 po exekutorech, 15 po soudních úřednících, tři po policistech, tři po soudcích a dva po notářích.
-čtk-
