Převléknout se za námořníka, pohádkovou bytost, šálek kávy nebo třeba zeleninu a propagovat tak svůj obchod nebo službu je zakázáno od 1. ledna 2015 v historickém centru Prahy stejně jako veškerá další reklama na veřejném prostranství bez ohledu na to, zda je vlastník místa soukromník nebo město. Výjimku udělilo hlavní město Praha pouze charitativním akcím, politickým shromážděním a – samo sobě. Novela vyhlášky, jak byla schválena zastupitelstvem a Radou už vyšla ve sbírce. Hlavní město Praha zakázalo veškerou lidskou propagační interakci mezi soukromníky, pokud ji neprovozuje samo. To je ovšem v rozporu s judikaturou Ústavního soudu. Je-li něco označeno za hanebnost, musí to platit pro soukromníka i pro město.
Pokud někdo uvidí před restaurací v centru Prahy osobu, jak postává s letákem v ruce, nic nerozdává, jen občas osloví kolemjdoucí, kterým dá leták přečíst, jde o aplikaci již platné pražské vyhlášky o totálním zákazu reklamy na území Pražské památkové rezervace. Podle již platné a nyní rozšířené vyhlášky totiž „komunikačními médii, kterými nesmí být šířena reklama na veřejně přístupných místech, jsou mimo jiné: letáky, navštívenky, vizitky, brožury, katalogy a jiné obdobné tištěné propagační materiály, šířené vůči neznámému adresátovi“.
Kdo se projde Prahou a pozorně se dívá kolem, zjistí, že soukromníci řeší totální zákaz propagace svých podniků tím, že se pokoušejí obsah své služby či popis výrobku kolemjdoucím odvyprávět a leták jim pouze ukáží, aniž by ho předali. Hlavní město Praha dosud totiž nezakázalo lidi oslovovat a hovořit s nimi. Luxusní restaurace La Casa Argentina v Dlouhé ulici pro změnu letáky s informací o sortimentu a programu položila na stůl umístěný před vchodem, což je už na hraně zákona, ne-li přímo jeho překročením.
Novelou vyhlášky, jak ji podepsal primátor Tomáš Hudeček, jsou zakázány rovněž „plakáty z jakéhokoli materiálu, kromě těch, které jsou na základě smlouvy uzavřené s hlavním městem Prahou umístěny na městském mobiliáři, zařízení a plakáty na sloupech veřejného osvětlení kromě těch, které jsou zde umístěny na základě smlouvy uzavřené s hlavním městem Prahou, a dále tabule, tyče, pulty, či jiné konstrukce a zařízení, ať pohybující se, nesené, opřené či zavěšené, včetně jejich osvětlení, upoutané balóny nebo jiné tvary a plovoucí předměty“.
Úplný zákaz reklamy platí pro místa přístupná veřejnosti včetně míst, která mají soukromého vlastníka: „Veřejně přístupným místem mimo provozovnu se pro účely tohoto nařízení rozumí prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru,“ stojí ve vyhlášce.
Úplnou novinkou je ovšem v novele vyhlášky zákaz reklamních převleků. Mezi striktně vyjmenovanými způsoby propagace služby nebo výrobku v centru Prahy se nově objevil zákaz komunikačního prostředku „reklamní převleky, do nichž jsou oblečeny osoby, které se pohybují nebo postávají“. Za papriku, vepřovou kýtu, šálek kávy, papírové noviny, Amadea, námořníka nebo kabaretiéra z 30. let se od ledna příštího roku nikdo v centru Prahy za účelem propagace služby nebo výrobku nepřevlékne.
„Nově je navrhováno doplnění zakázaných komunikačních médií o reklamní převleky, kterými je podle poznatků z praxe šířena reklama formou osob, převlečených za určité postavy (zvířata) nebo věci (ovoce, kelímek s kávou) apod., v případech, kdy tento převlek nemá charakter konstrukce – jako zakázaného reklamního média již uvedeného pod písmenem b). Tímto způsobem reklamy, kdy převlečené osoby se převážně pohybují v blízkosti určitých provozoven nebo prodejen, je realizována reklama či propagace těchto provozoven a jimi zabezpečovaných služeb či sortimentu prodávaného zboží,“ uvádí se v důvodové zprávě, ze které vyplývá, že převleky se zakazují pouze proto, že jejich prostřednictvím je – realizovaná reklama v blízkosti provozoven, což považuje hlavní město Praha za nežádoucí. Sankce za porušení vyhlášky je až 2 miliony korun.
Vyhláška uvádí tři výjimky ze zákazu, a těmi jsou charitativní akce, prezentace politických stran a hnutí a pouliční shromáždění a průvody podle zvláštního právního předpisu a akce pořádané hlavním městem Prahou nebo městskými částmi či na základě smlouvy uzavřené mezi pořadatelem a hlavním městem Prahou.
Rozhodnutí Ústavního soudu z letošního srpna ve věci zákazu používání zábavní pyrotechniky ve městě Cheb, kdy si město udělilo samo sobě výjimku, že pyrotechnika není zakázána v případě, kdy pyrotechniku používá samo město, ovšem jasně uvádí, že obec nemá výsadní postavení, aby mohla zakazovat činnosti fyzickým a právnickým osobám, aniž by se sama takovému zákazu nepodrobila v obdobné činnosti.
Město Cheb schválilo obecně závaznou vyhlášku k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku na veřejných prostranstvích v roce 2012. Šlo o zákaz používání zábavní pyrotechniky s výjimkou případu, kdy ji používá samo město Cheb. Cheb nezjednal nápravu ani po napadení vyhlášky ministerstvem vnitra v roce 2013. Rozhodnutím Ústavního soudu PL ÚS 35/13 ze dne 5. srpna 2014 vyhlášku soud zrušil pro rozpor s principem materiálního právního státu a pro překročení meze zákonného zmocnění.
Z rozhodnutí Ústavního soudu vyplývá, že pokud zastupitelé považují reklamu v Praze za nežádoucí, protože sama reklama a její existence je podle důvodové zprávy nežádoucí, a proto je nutné ji v plném rozsahu zakázat, nemohou z tohoto zákazu bez závažných důvodů vyjmout sami sebe, tedy město Prahu a jednotlivé městské části a jejich akce.
„Vymezení smyslu, podstaty, obsahu a rozsahu práva obcí na samosprávu se Ústavní soud ve své judikatuře věnoval již mnohokrát, a to jak v rovině obecné,tak i konkrétně ve vztahu k ústavnímu právu obcí vydávat v mezích své působnosti obecně závazné vyhlášky a ještě konkrétněji k možnosti obcí regulovat činnosti, které by mohly narušit veřejný pořádek v obci nebo být v rozporu s dobrými mravy, ochranou bezpečnosti, zdraví a majetku. … K tomu Ústavní soud konstatuje, že ani přes určitý vývoj, kterým jeho judikatura v této oblasti prošla, z účastníkem citovaných rozhodnutí ani z žádného jiného rozhodnutí Ústavního soudu nelze dovozovat takové výsadní postavení obcí, které by jim umožňovalo regulovat na území obce určité činnosti fyzických a právnických osob, aniž by se takové regulaci nebyly nuceny samy podrobit, pokud druhově shodnou či obdobnou činnost samy vykonávají. Pokud zákon či přímo ústavní pořádek umožňuje obci zakázat či omezit obecně závaznou vyhláškou ze stanovených důvodů a ve veřejném zájmu určité činnosti, musí platit, že takové zákazy či omezení musí platit stejně pro všechny případy, které splňují stanovené podmínky, a zejména pro všechny osoby, které by takové činnosti mohly či chtěly vykonávat, včetně obce samotné,“ uvádí se v nálezu Ústavního soudu z 5. srpna 2014.
Hlavní město Praha si je dobře vědomo, že novela vyhlášky se dotkne podnikatelů: „Účinnost navrhovaného nařízení je předpokládána od 1.1.2015, tzn. účinnost této části nové právní úpravy je posunuta tak, aby podnikatelské subjekty, kterých se nové podmínky pro aplikaci tohoto druhu reklamy dotkne, mohly přizpůsobit své závazky nové právní úpravě,“ píše se v odůvodnění. Řečené subjekty tak mají plných šest týdnů na napadení předmětného elaborátu hlavního města Prahy.
Irena Válová
