Českému Ministerstvu vnitra se za poslední tři roky nepodařilo navázat v Číně kontakt, který by na ministerské úrovni pomohl řešit společný boj proti pašování padělaného zboží. Z koncepce boje proti organizovaném zločinu, který dostala k projednání vláda, plyne, že čínská strana české žádosti o jakoukoli pomoc přímo ignoruje. Stejně tak ignorovala snahu uspořádat schůzku na úrovni ministrů, která by měla položit základ budoucí spolupráce. Ministr vnitra Milan Chovanec dostal na splnění úkolu další tři roky.
„Čínský problém“ považovala za jeden z důležitých pilířů zahraniční linie už Koncepce boje proti organizovanému zločinu na léta 2011 až 2014. „Čínská strana přitom nevěnuje českým žádostem o poskytnutí relevantních informací dostatečnou pozornost, což znemožňuje vyšetřování a postihování této trestné činnosti,“ uvádí se v materiálu, který dostala na stůl vláda.
Ministerstvo vnitra mělo sjednat schůzku ministrů, to se ale nepodařilo. „Úkol nebyl splněn z důvodu čekání na příhodný politický moment v obou zemích,“ uvádí odbor bezpečnostní politiky Ministerstva vnitra. V materiálu je vyjádřena naděje, že se to podaří v následujících třech letech, jasno o schůce by mělo být do jara 2015. Náklady, zejména na cestu ministerské delegace a zástupců Policie ČR by neměly přesáhnout půl milionů korun.
Čínská lidová republika hraje podle Koncepce významnou roli v oblasti organizovaného zločinu páchaného na území České republiky především jako země původu zboží určeného k prodeji na území České republiky. „Velkou část tohoto dovozu kontrolují organizované zločinecké skupiny působící na českém i čínském území a kromě toho, že se často jedná o zboží porušující autorská práva či práva ochranné známky, je toto zboží při dovozu do České republiky významně podhodnocováno tak, že českému státu vznikají miliardové škody na daňových únicích,“ vysvětlují úředníci Ministerstva vnitra. Cílem do roku 2017 by mělo být uzavření smlouvy mezi ČR a Čínou o spolupráci v boji proti trestné činnosti. Na to je v návrhu dalších 300 tisíc korun.
Domácí organizovaný zločin: jak postihnout legální jednání?
Organizovaný zločin představuje podle vládního materiálu v současné době nejzávažnější nevojenskou hrozbu pro českou společnost. Zločinecké skupiny prý prostřednictvím své činnosti mohou podrývat společenské uspořádání, narušovat stabilitu ekonomiky, podkopávat demokratické struktury a v konečné fázi způsobovat zánik právního státu.
Materiál „s jistou mírou zjednodušení“ tvrdí, že existují dva typy organizovaného zločinu: klasický a moderní. „Zatímco klasický organizovaný zločin se věnuje zajišťování nelegálního zboží a služeb, moderní organizovaný zločin působí v legální ekonomice, přičemž zisku dosahuje neregulérními, nelegitimními prostředky. Takovými prostředky disponuje buď proto, že zákony příslušné jednání dosud neupravily jako nelegální, nebo proto, že zákonná regulace daného prostředí je nedostatečná, popř. jednotlivé dílčí kroky jsou sice v souladu se zákonem, ale jejich řetězec vyústí v jednání protizákonné,“ píše ministerstvo.
Materiál využívá formulace, které jsou známé z konstrukce státních zástupců VSZ v Olomouci o tzv. sabotáži. „Tyto aktivity spočívají především v prosazování partikulárních zájmů prostřednictvím nestandardního ovlivňování rozhodování orgánů státní správy, samosprávy a justice. Často se jedná o nelegitimní ovlivňování legislativního procesu na centrální úrovni. Takovéto aktivity často vedou k poškození veřejných rozpočtů a majetku, ale jejich negativní dopad na zájmy státu významně přesahuje rovinu čistě ekonomickou. Těmito aktivitami dochází k narušování legality výkonu státní moci a legitimity rozhodování státních orgánů, což ohrožuje samy demokratické základy právního státu,“ píše odbor bezpečnostní politiky.
Zatímco klasický organizovaný zločin prý využívá metody postižitelné trestněprávní represí, moderní organizovaný zločin využívá postupy, které samy o sobě protizákonné nejsou. „Z toho vyplývá i hlavní rozdíl mezi klasickým a moderním organizovaným zločinem – postižitelnost z hlediska trestního práva. Zatímco klasický organizovaný zločin, a priori nelegální, je jednoznačně v působnosti policejních složek, u moderního organizovaného zločinu nelze de iure hovořit o nezákonném jednání, přestože se nepochybně jedná o nežádoucí a společensky vysoce nebezpečnou činnost,“ uvádí Koncepce. Pro orgány činné v trestním řízení užívající nástroje trestního práva tak v rámci rozkrývání a eliminace moderního organizovaného zločinu existuje pouze minimální prostor, pročež je tento druh organizovaného zločinu spíše předmětem činnosti zpravodajských služeb.
Robert Malecký
