Oslabení významu poradního orgánu vlády i jeho jednotlivých členů v sobě obsahuje návrh nového jednacího řádu Legislativní rady vlády, který má ve středu projednat vláda. Ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu, který z Legislativní rady vlády odvolal praktikující právníky z řad advokátů, chce nyní zástupcům České advokátní komory, Rady hospodářské a sociální dohody či Českého olympijského výboru a profesních komor přiznat právo promluvit na jednání jako divák. Podle svého statutu však LRV hodnotí navrhované zákony pouze ve vztahu k právnímu řádu České republiky, nejedná o politice, tedy o záměru.
Legislativní rada podle svého statutu při výkonu své působnosti posuzuje legislativní návrhy (věcné záměry zákonů, návrhy zákonů a návrhy nařízení vlády) z toho hlediska, zda a) jsou v souladu s ústavním pořádkem a s ostatními součástmi právního řádu České republiky, b) jsou v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je České republika vázána, c) jsou v souladu s právem Evropských společenství a Evropské unie, d) jsou ve všech svých částech a jako celek nezbytné, e) jejich obsah je přehledně členěn, srozumitelně a jednoznačně formulován a je v souladu s ostatními závaznými pravidly legislativního procesu, f) bylo provedeno hodnocení dopadů regulace v souladu s Obecnými zásadami pro hodnocení dopadů regulace (RIA).
Pouze z tohoto hlediska pak Legislativní rada vlády zaujímá stanoviska k legislativním návrhům, přičemž žádný člen LRV ani Rada jako celek nehodnotí legislativní záměr, neboť takové hodnocení je součástí debaty nikoli odborné, nýbrž politické. Jakým způsobem bude politickou neutralitu dodržovat k jednání LRV přizvaný zástupce Rady hospodářské a sociální dohody České republiky nebo připomínky jakého charakteru k souladu s právním řádem České republiky bude v roli diváka přednášet členům LRV zástupce Českého olympijského výboru, není z návrhu změny jednacího řádu, jak jej předkládá ministr Jiří Dienstbier, vůbec jasné. Navíc tyto činnosti nemají ve svých statutech ani předmětné organizace.
Podle ministra pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu je „cílem předloženého návrhu ve vazbě na souběžně předkládanou novelu Legislativních pravidel vlády, přijmout dílčí opatření vedoucí ke zkvalitnění tvorby právních předpisů a posílení stability právního prostředí v České republice.“
Za tímto účelem se zejména navrhuje rozšířit okruh osob pravidelně zvaných na (celé) zasedání LRV o Veřejného ochránce práv a zástupce České advokátní komory s tím, že tyto osoby mají právo vystoupit k projednávanému bodu zařazenému na program zasedání LRV (právo slyšení, nikoliv hlasovací právo), dále rozšířit okruh osob zvaných na zasedání LRV jenom k některým bodům programu jednání LRV o zástupce sociálních partnerů Rady hospodářské a sociální dohody České republiky, jde-li o návrh právního předpisu týkající se důležitých zájmů pracujících, zejména hospodářských, výrobních, pracovních, mzdových, kulturních a sociálních podmínek, profesních komor zřízených zákonem, jde-li o návrh právního předpisu týkající se právní regulace dotčené komory, Českého olympijského výboru, jde-li o návrh právního předpisu týkajícího se problematiky sportu a jeho financování, uvádí se v návrhu ministra Jiřího Dienstbiera.
Například tzv. tripartita neboli Rada hospodářské a sociální dohody České republiky podle svého statutu je společným dobrovolným dohadovacím a iniciativním orgánem odborů, zaměstnavatelů a vlády České republiky pro tripartitní vyjednávání s cílem dosáhnout shody v zásadních otázkách hospodářského a sociálního rozvoje. RHSD ČR umožňuje vzájemně respektovanou formou dialogu udržet sociální smír jako základní předpoklad pozitivního vývoje ekonomiky i životní úrovně občanů. Takový status je však přímo v rozporu s působností Legislativní rady vlády, jejímž cílem není politický dialog, nýbrž vytvoření právního stanoviska k návrhu vlády ve vztahu k právnímu řádu ČR.
Také například Český olympijský výbor je podle svého statusu založen k rozvíjení olympijských ideálů a k zajištění účasti republiky na olympijských hrách a nově zastupuje zájmy českého sportu jako celku vůči státu, má za cíl zlepšení postavení sportu ve společnosti a jeho zpřístupnění nejširší veřejnosti a usiluje o zlepšení financování sportu, a to zejména v oblasti mládeže. Takový status ovšem vylučuje, aby před právníky – členy Legislativní rady vlády – zástupce Olympijského výboru nehájil tyto cíle. Členům Legislativní rady vlády však jejich status neumožňuje k politickým názorům, zájmovým oborovým stanoviskům nebo různým třídním dialogům přihlédnout a vzít je v úvahu.
O tom, že návrh nového jednacího řádu Legislativní rady vlády zakotví ve skutečnosti jakési veřejné slyšení před členy LRV a přednášení debatních příspěvků od úzce odborných přes politické až po nátlakové včetně tlaku na peníze, svědčí odůvodnění návrhu: „Současně se navrhuje rozšířit okruh osob zvaných na jednání Legislativní rady vlády o zástupce ostatních profesních komor zřízených zákonem (jedná se zejména o Notářskou komoru České republiky, Českou lékařskou komoru, Českou stomatologickou komoru, Českou lékárnickou komoru, Komoru auditorů, Komoru patentových zástupců, Komoru daňových poradců, Exekutorskou komoru České republiky apod.), pokud se návrh právního předpisu týká jejich právní regulace, o zástupce sociálních partnerů Rady hospodářské a sociální dohody České republiky, jde-li o návrh právního předpisu týkající se důležitých zájmů pracujících, zejména hospodářských, výrobních, pracovních, mzdových, kulturních a sociálních podmínek, a o zástupce Českého olympijského výboru, pokud se návrh právního předpisu týká problematiky sportu a jeho financování; těmto osobám se umožňuje k projednávanému bodu aktivně vystoupit,“ píše se v odůvodnění.
Legislativní radu vlády jako neutrální poradní orgán s jasně vymezeným statutem a působností to posouvá směrem k debatnímu fóru, na kterém jsou řádní členové LRV povinni strpět přizvané diváky, ale současně se striktně držet své působnosti a hodnotit předkládanou legislativu výhradně ve vztahu k právnímu řádu České republiky dle své odbornosti a nejlepšího vědomí a svědomí.
Irena Válová
