Protikorupční aktivisté slaví. Do Senátu se za Stranu Zelených dostal bývalý policista a současný advokát Václav Láska, v současnosti působící jako advokát. Podařilo se mu tak na opakovaný pokus dostat do vysoké politiky. Na málokteré osobě lze dokladovat takový rozpor mezi virtuálním vnímáním a skutečným osobním a profesním působením.
Dlouholetý kritik politiků, který se ještě nedávno zaklínal, že by mezi ně nikdy nevlezl, na sociálních sítích nebyl schopen vysvětlit svůj náhlý přerod. Zato napsal vtipnou glosu „Zelení ztratili Bursíka, ale získali lásku“ – ano s malým „l“. Podobně vtipně o sobě píše i na svých advokátských webových stránkách. „Pravda je ve víně, a v zákonech chaos, ale láska si s tím poradí.“ A do třetice – „Jmenuji se Láska. Václav Láska. A whisky piju zásadně čistou. Jen s ledem, limetkou a třešničkou,“ stylizuje se do bondovské role na svém facebookovém profilu. Esence domýšlivosti, egocentrismu a velikášství. Mediální bublina, která praskne při prvním kritickém pohledu.
Láskovi se dostávalo v průběhu let mediálního ocenění jakožto neohroženému elitnímu policistovi, který vyšetřoval ty nejsložitější případy a kvůli politickým tlakům musel od policie odejít. Pravda je ale úplně jiná. Láska totiž vyšetřoval a vyšetřoval, aby se ani po letech nedobral konce. Mediálně nejznámější byl případ IPB, který po více než sedmi letech nakonec soud shodil ze stolu. Princip tzv. podřízeného dluhopisu, kvůli kterému trápil bývalé manažery banky, nebyl zřejmě schopen či ochoten pochopit dodnes. Fiaskem skončilo i jeho následné působení v roli novináře v týdeníku Ekonom, kde měl mít pozici investigativního esa, který má rozmotávat ty nesložitější kauzy.
Láska na sebe v poslední době několikrát upozornil vstupem do mediálně sledovaných případů. Nejprve jako zástupce bývalého ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila v kauze Vidnava, poté jako obhájce dnes již rovněž bývalého policejního prezidenta Petra Lessyho a v neposlední řadě se zapsal do širšího povědomí svým angažmá v Dopravním podniku hl. m. Prahy, kdy na základě právně pochybné smlouvy s bývalým primátorem Bohuslavem Svobodou vypracoval za 3.000,- Kč/hod právní analýzu smluv mezi DP a soukromými subjekty, které s ním byly v obchodních vztazích. Láska na základě své analýzy podal trestní oznámení, ve skutečnosti jej ale museli na poslední chvíli překopávat jiní právníci, aby vůbec dávalo smysl.
Láskovo jméno je ale především spojeno s působením v zahraniční organizaci Transparency International. S touto organizací spolupracoval od roku 2002, přičemž od února 2005 do ledna 2008 byl členem správní rady, a od tohoto data až do ledna 2011 byl jejím předsedou. Jak za doby šéfování tohoto samozvaného profesionálního bojovníka proti korupci fungovala organizace, která má transparentnost vytknutou přímo ve svém názvu?
TIC pravidelně získává dotace ze státního sektoru. V roce 2001 obdržela TI půjčku ve výši třiceti milionů od Ministerstva financí na pořádání mezinárodní protikorupční konference. Tato půjčka ale byla poskytnuta v rozporu s českou legislativou, a proto byla později změněna na dotaci. Po delších peripetiích, kdy TIC oddalovala vyúčtování, část peněz sice vrátila, ale nad celkovým vyúčtováním dodnes visí řada otazníků.
Navíc se v průběhu plnění změnila právní podstata společnosti – z občanského sdružení se stala obecně prospěšná společnost, čímž TIC za podezřelou dotací šikovně zametla stopy. To už se psal rok 2005, kdy ve správní radě seděl i Láska. A k přeměně občanského sdružení v obecně prospěšnou společnost se hrdě hlásí. „Zakladatel TIC jsem ve smyslu zákona o o.p.s., nikoli, že bych TIC zakládal,“ vysvětloval v médiích.
Pro systém, kdy se jakoby nový subjekt zbaví díky přechodu na jinou právní subjektivitu dosavadních závazků, se vžil přiléhavý terminus technicus – tunelování.
Dá se jen spekulovat, kdo stál v pozadí toho, jakým způsobem byla dotace úřadována, jaká byla její geneze a proč ji dostala společnost, jež o ni nepožádala, když jiné subjekty o dotace musejí řádně žádat, vyplňovat řadu formulářů a podobně. Láskovi neprůhledná dotace nikdy nevadila. Pokud by šlo o jiný subjekt, už by nepochybně rozdával trestní oznámen na všechny strany.
Zatímco problém s podezřelou dotací se Lásky dotýká pouze zprostředkovaně, v jiném případě se stal přímo hlavní postavou. V tomto případě se jednalo o střet zájmů – tedy o problém, který sám permanentně kritizuje. Přitom právě střetu zájmů se Láska dopustil, a přiznal to až pod tlakem médií.
V roce 2009 podala jistá pracovnice Městského úřadu v Rakovníku žalobu kvůli bossingu a zároveň trestní oznámení kvůli zametání dopravních přestupků pod koberec na dva vedoucí pracovníky úřadu. Úřednice se rovněž obrátila na TIC, která jí promptně obstarala dva právníky, kteří rovněž podali trestní oznámení a nabídli jí zastupování u soudu. Jenže vzápětí překvapivě narazili – v tu chvíli zasáhl jejich šéf Láska, pocházející rovněž z Rakovníka. Z funkce předsedy správní rady TIC se postaral o odchod svých akčních kolegů a o konec zastupování dotyčné úřednice v celém případu. Takový postup je sám o sobě značně podezřelý, nicméně u něj nezůstalo.
Ve chvíli, kdy bylo oběma vedoucím pracovníkům Městského úřadu v Rakovníku sděleno obvinění ze zneužívání pravomoci veřejného činitele a maření úkonů úřední osoby, převzal Láska coby advokát jejich právní zastupování. Stojí za zmínku, že se s oběma úředníky Láska znal z minulosti. Spolupracoval s nimi ještě v době svého působení u Policie ČR. Jasnější střet zájmů si ani nelze představit. Případ vzápětí nabral zcela absurdní obrátky: V té době totiž zároveň rakovnická městská rada ustavila komisi pro transparentnost, a do jejího čela postavila právě Lásku. V rámci své funkce nebohé úřednici rovnou sdělil, že pro ni nemůže s jejím problém nic udělat, protože zastupuje jednoho z těch, proti nimž míří její podání.
Láska se zpočátku bránil uznat jakékoli své pochybení. Zpátečku začal brát až ve chvíli, kdy celý případ rozmázla místní média. Do té doby žádné pochybení nepřipouštěl. Až po mediálním tlaku odstoupil z funkce předsedy rakovnické komise pro transparentnost, zrušil zastupování obviněných úředníků a spekuluje se, že kvůli případu opustil i předsednictví správní rady TIC. „V minulém čísle týdeníku Raport byl uveřejněn článek s názvem Láska zastupuje Frolicha. V rámci tohoto článku bylo citováno mé vyjádření, že nevidím žádný konflikt v tom, že jako advokát jsem činný v trestní obhajobě ve věci zaměstnanců odboru dopravy. Bohužel jsem se při tomto svém vyjádření mýlil. Měl jsem za to, že Transparency v kauze paní J. T. byla v Rakovníku činná toliko organizováním veřejné debaty a poskytnutím právní pomoci paní J. T. při jejím civilně právním sporu s městem,“ hájil se tehdy. Ve své obhajobě ovšem zapomněl vysvětlit zcela zásadní okolnost. Proč jako představitel společnosti bojující proti korupci obhajuje městského úředníka, který kvůli korupci čelí trestnímu stíhání? Ale i jeho zveřejněná obhajoba je přinejmenším diskutabilní. Buď Láska opravdu nevěděl, co „jeho“ organizace a podřízení pracovníci dělají, a pak jeho činnost v TIC nevzbuzuje příliš důvěryhodnosti, anebo lhal a čekal, že mu to projde.
Otazníky visí i nad Láskovou působností na postu ředitele jedné z divizí nechvalně proslulé detektivní agentury ABL, která organizovala nelegální sledování osob. Láska přitom opět dlouho jakoukoli osobní spojitost se sledováním místních politiků a občanských aktivistů v letech 2006 – 2007 na Praze 11 rezolutně odmítal. „Se sledováním politiků, s politickými aktivitami, jsem nikdy neměl nic společného,“ tvrdil v médiích. „Pokud tedy lžu, jistě nebude problém mi to dokázat,“ napsal tehdy na facebooku.
Jenže zveřejněná mailová korespondence jej usvědčuje ze lži. Láska byl v době svého působení v ABL a přímém styku s člověkem uvnitř agentury, který sledování organizoval, a v případě potřeby se na Lásku i pravidelně obracel. „S okamžitou platností se obracejte ve věcech detektivních činností (tzn. prověřování, vyšetřování, forenzní program pro komerční subjekty, řešení zaměstnanecké krimi) na Mgr. Václava Lásku…,“ oznamuje jeden z vedoucích pracovníků ABL svým kolegům 22. prosince 2006, tedy vzápětí po Láskově nástupu do detektivní agentury.
Ostatně i název části firmy, jíž Láska šéfoval, (divize speciálních činností) dokladuje, k čemu sloužila. V hantýrce policie a tajných služeb toto označení patří útvarům, které zajišťují sledování, odposlechy a další operativně zpravodajské činnosti. Je tu ale jeden zásadní rozdíl – policie a tajné služby mají na rozdíl od detektivních agentur tuto činnost limitovánu příslušnými zákony. O tom, že ABL se v době Láskova působení dopouštěla protizákonné činnosti, svědčí už samotný fakt, že mezi zveřejňovanými údaji byly i výpisy z policejních databází, k nimž se žádným zákonným způsobem nemohla dostat. I tady padá podezření ze zneužívání svých bývalých kontaktů na policii přímo na Lásku. V seznamu úkolů pro jeho osobu jsou totiž i lustrace zájmových osob.
Ambicióznost a bezskrupulózní snaha vetřít se kamkoli Láskovi skutečně nechybí, což prokázal i svou snahou dostat se do představenstva České advokátní komory. Na sněmu 1. října 2013 se svou mohutnou agitkou hodně snažil, přesto dostal při volbě od kolegů advokátů „vejprask“, jak to sám popsal na svém facebookovém profilu. Těžko se lze divit, že si ČAK nezvolila do svého vedení někoho, kdo se sám nazývá fízlem. „Hlavou i srdcem jsem byl fízl, jsem fízl a budu fízl. A fakt se za to nestydím.“ Tak takový je Láska. Václav Láska. Protřepat, nemíchat.
Dušan Šrámek
