Do vlády by schválené principy nového trestního řádu měly jít po zapracování drobných připomínek v lednu příštího roku, na konci roku 2015 by pak mělo být připraveno paragrafové znění včetně doprovodných norem. Ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO) v rozhovoru pro Českou justici odhaduje, že nový trestní řád, pokud se nestane nic mimořádného, by Česko mohlo mít v roce 2017.

V pátek schválené principy nového trestního řádu si chcete nechat schválit vládou. Očekáváte kolem toho diskusi, nebo jste si jista, že hladce projdou?

Jistá si nejsem vůbec ničím, když předkládám tak zásadní změnu. A toto je nepochybně reforma. I když její výsledky uvítají všichni, a zejména vláda, jejímuž programovému prohlášení to odpovídá. Třeba právě v záměru zrychlit trestní řízení. A pokud jsem se setkala s argumenty, že trestní řízení je dostatečně rychlé, tak samozřejmě ano; takto obecně řečeno se hodně zrychlilo. Ale to jsou jednoduché případy nebo trestní příkazy. Ale nám jde právě o to, aby v případech závažnější trestné činnosti to netrvalo pět let, než se zjistí, že je důkazů nedostatek. Vzpomeňme si na Klausovu amnestii, která se ve druhém článku týkala zastavení trestního stíhání věcí starších než osm let. Těch případů bylo dost na to, aby jejich počet vzbudil veřejnou nevoli. Došlo k modifikaci trestní politiky prostředkem naprosto výjimečným. Já jsem pro to, aby se pro takový výsledek vůbec nevyužívalo nástrojů typu milostí nebo amnestie. Musíme tedy dát státním zástupcům i policejním orgánům procesní nástroj, který by jim umožnil, aby byli rychlejší.

Významné novinky se mají týkat mimořádných opravných prostředků. O návrhu na povolení obnovy řízení by už například neměl rozhodovat soudce, který věc původně soudil. To asi vzbudí hodně nevole.

Setkávám se s tím, a když děláme prověrky na soudech, vidíme, že je velice těžké, aby soud, když jde o mimořádný opravný prostředek, změnil své původní rozhodnutí. Já to i chápu. Každý odborník nerad přizná chybu. Pokud jde o opravné řízení řádné, tam to není vnímáno jako chyba, tam je to naprosto legitimní korekce ze strany odvolacího soudu. Bere se to tak, samozřejmě soudce, který je stále opravován, asi nemůže být moc spokojený. Stejně jako není spokojený předseda takového soudu. Ale na druhé straně je to pořád v rámci neuzavřené věci. Jakmile ale padne pravomocný rozsudek, zbývají už jen mimořádné prostředky. V těchto případech je pozice soudů, které rozhodují, jako je Nejvyšší soud, ztížená v tom, že se musí argumentačně vypořádat jednak s tou revizí provedenou odvolacím soudem, ale také s tím, že jde o pravomocnou věc a že jen opravdu podstatné porušení zákona nebo práv obviněných může vést k revizi pravomocného rozhodnutí. A pokud nejde v případě žádosti o obnovu o nějaký jasný případ, kdy se po letech objeví nový svědek a podobně, jsou nové skutečnosti velmi často definovány jako skutečnosti, se kterými se už soud v rámci původního rozhodnutí vypořádal. A od tohoto schématu je obtížné se odklonit. U jiného soudu, který by znovu skutečnosti zhodnotil, samozřejmě za předpokladu, že se objeví něco nového, je větší záruka, že se na věc po seznámení podívá novýma očima včetně zhodnocení, zda opravdu jde o novou skutečnost, či nikoli. Má lepší výchozí pozici, není ničím z minulosti ovlivněn. Nebo chcete-li zatížen.

Mohlo by vás zajímat

Myslíte, že změna v tomto smyslu může nakonec projít?

Říkám, že posun v této věci by byl potřebný. Jsem si vědoma, že taková změna může narazit na diskusi, zda je nutná a do jaké míry jsou na to naše soudy připraveny. Ale myslím, že by se to řešit mohlo a není to ani obtížné technicky.

V návrhu jsou i změny týkající se stížností pro porušení zákona.

Ano. V návrhu je i možnost, že by ministr spravedlnosti tuto možnost ztratil. Místo toho by se rozšířily možnosti dovolání o důvody, které teď mohou ke stížnosti pro porušení zákona vést. Ale jde stále o východiska, v rámci kterých se píše paragrafové znění. Nemusí to dopadnout tak, že se podaří všechny ty zásady v plném rozsahu naplnit. Ale základní rysy jsou dány. Evropský trestní proces by měl být i v České republice nejen toužebným přáním, ale realitou. A to realitou třeba za dva roky.

Skutečně jste přesvědčena, že je možné mít nový trestní řád platný například 1. ledna 2017?

Teď jsme v momentu, kdy došlo k jednomyslnému konsensu nad základním materiálem. V širší pracovní skupině byli zastoupeni i nejvýznamnější představitelé právnických profesí, kterých se to bude týkat. Samozřejmě státní zástupci, zástupci ministerstva vnitra, obhájci, advokacie, pochopitelně soudci. Já bych velmi ráda, kdybychom do konce letošního roku zapracovali zbylé drobné připomínky. V lednu materiál předložím do vlády.

Souběžně se píší paragrafy?

Ano. Jednotlivé části trestního řádu už jsou uloženy konkrétním expertům a v průběhu příštího roku by paragrafové znění mohlo být připravené. Pak přichází legislativní proces, který bych viděla v rámci jednoho roku. Doufám, že do toho nepřijde nic mimořádného, co by práce přerušilo.

Čili může padnout vláda, ale nesmí se rozpustit sněmovna.

Asi tak. Pokud nebude nic mimořádného, v roce 2017 bychom měli mít trestní řád.

Robert Malecký