Vodění Jany Nagyové nebo Davida Ratha v poutech zvaných medvěd není policejní svévole, nýbrž vyplývá z platného zákona o České policii a z interního předpisu o činnosti zásahových jednotek. O jejich nasazení rozhoduje krajský ředitel, postup dozoruje státní zástupce. Pro použití medvěda není rozhodující ani fakt, že Nagyová je žena, která se s policisty nepere, nýbrž míra závažnosti obvinění, které jí bylo sděleno, a výše trestu, který jí hrozí. Policista může podle zákona použít donucovací prostředky proti komukoli, kdo je zadržen, zajištěn či zatčen, vyplývá z odpovědi Policejního prezidia v souvislosti s některými zákroky, které se staly po zveřejnění médii doslova divadelními.
Na problém zatýkání jednotlivých lidí za použití zásahových jednotek a donucovacích prostředků upozornila v jednom ze svých prvních stanovisek Unie obhájců, která k odpovědi vyzvala policejního prezidenta Tomáše Tuhého. Česká justice tytéž otázky položila Policejnímu prezidiu. Jakkoli může být jednání policie traumatizující, podle odpovědi Policejního prezidia má oporu v zákoně, vyplývá ze zákona o policii a podléhá rozhodnutí státního zástupce i velitele zásahu.
„Opakovaně se objevuje v postupech policejních orgánu zatýkání osob za použití donucovacích prostředků a zásahových jednotek, ačkoliv je zjevné, že by dostačujícím postupem bylo předvolání na policejní služebnu či útvar, nebo pouhá výzva k následování. Toto jednání je již samo o sobě traumatizující, často pro dotčené velmi stresující a ponižující až dehonestující. Jsou tak dle nás narušeny základní zásady trestního procesu,“ uvedla ve svém stanovisku Unie obhájců, která poté položila policejnímu prezidentovi Tomáši Tuhému dvě otázky: Vyvozujete z této zažité praxe a tohoto konkrétního případu nějaké závěry?Byla přijata systémová opatření minimalizující tyto postupy na míru skutečně nezbytnou, aby i úkony zadržení, zajištění a sdělení obvinění byly spojeny s minimálním využitím donucujících prostředků a dalších psychicky či fyzicky násilných metod?
Podle vedoucí odboru tisku a prevence Policejního prezidia České republiky Jany Macalíkové je „policista je při výkonu služby oprávněn použít zbraň nebo donucovací prostředky“ a použití zbraně a donucovacích prostředku „je přesně upraveno zákonem C. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisu (hlava IX)“.
„Policista je oprávněn použít donucovací prostředek, který umožní dosažení účelu sledovaného zákonem a je nezbytný k překonání odporu nebo útoku osoby, proti níž zakročuje. Při tom je povinen dbát, aby osobě, proti níž zakročuje, nezpůsobil újmu zjevně nepřiměřenou povaze a nebezpečnosti jejího protiprávního jednání,“ uvedla Jana Macalíková v odpovědi na výše uvedené otázky.
„Citovaná ustanovení zákona o Policii České republiky platí pro všechny případy použití donucovacích prostředku, tedy i pro případy jejich použití při zadržení osob podezřelých či obviněných z trestné činnosti,“ vysvětlila Jana Macalíková.
Podle tohoto ustanovení stojí před soudem sousedem křivě obviněný osmapadesátiletý modelář, invalidní důchodce Václav Schneider z Plzně, na kterého do jeho kutilské dílničky soused zavolal policisty s tím, že fetuje. Podezřelý muž se policistům bránil, čímž se měl podle státní zástupkyně Lorencové dopustit trestného činu násilí proti úřední osobě, ačkoli nakonec po zákroku policistů skončil v nemocnici se zlomeninou žebra. „Ve chvíli, kdy se brání, už policistům bohužel nezbývá nic jiného, než užít donucovacích prostředků. A je úplně jedno, zda policistu takto napadá opilá žena, starší muž, nebo dvacetiletý svalovec. Všichni se v takovém případě dopouští protiprávního jednání,“ komentoval případ policista z Policejního deníku.
Podle Zákona o České policii, Hlava IX, §54 „Použití pout a prostředků k zamezení prostorové orientace“ je policista oprávněn použít pouta a prostředek k zamezení prostorové orientace také ke spoutání osoby a) zajištěné, b) zadržené, c) zatčené, je-li důvodná obava, že může být ohrožena bezpečnost osob, majetku nebo ochrana veřejného pořádku anebo že se osoba pokusí o útěk. Policista je oprávněn použít pouta ke vzájemnému připoutání dvou nebo více osob. Prostředek k zamezení prostorové orientace je policista oprávněn použít pouze, nelze-li účelu úkonu dosáhnout jinak, uvádí se doslova v zákoně. Více pak vysvětlila Macalíková v souvislosti s pravidly činnosti zásahových jednotek.
„Činnost zásahových jednotek zřízených v rámci krajských ředitelství policie upravuje interní předpis, tj. závazný pokyn policejního prezidenta. Podle tohoto předpisu muže být zásahová jednotka nasazena k zákrokům proti nebezpečným pachatelům organizované trestné činnosti a pachatelům zvlášť závažných trestných činu (to znamená zločinu, na než aktuálně platný a účinný trestní zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně 10 let), především při jejich zadržení nebo zatčení,“ uvedla pro Českou justici. Zadržená Jana Nagyová se tedy před kamerami pohybovala v medvědu nikoli nebo nejen proto, že by mohla pokusit o útěk, ale proto, že byla obviněna z organizované trestné činnosti s horní hranicí trestu nejméně deset let.
O nasazení zásahové jednotky rozhoduje na základe žádosti příslušného policejního orgánu ředitel krajského ředitelství policie nebo jím pověřený služební funkcionář. Výsledky činnosti zásahových jednotek jsou vedením Policie České republiky pravidelně vyhodnocovány.
„Z výše uvedeného zřetelně vyplývá, že použití donucovacích prostředku nebo nasazení zásahové jednotky při zadržení osob podezřelých či obviněných z trestné činnosti není dáno svévolně ,zažitou praxí´, nýbrž je striktně upraveno právními předpisy a interními akty řízení Policie České republiky,“ nedává za pravdu Unii obhájců Jana Macalíková.
„Nemohu samozřejmě vyloučit jednotlivé excesy při provádění tohoto úkonu, mohu však jednoznačně vyloučit systematické „narušování základních zásad trestního procesu“ v této souvislosti. Systémová opatření vedení Policie České republiky, na než se dotazujete, spočívají ve vydání zmíněných interních předpisu a kontrole jejich dodržování. Opakovaně zdůrazňuji, že konkrétní postup v přípravném trestním řízení, včetně postupu při zadržení podezřelých či obviněných osob, volí příslušný policejní orgán podle okolností konkrétního případu a že tento postup podléhá dozoru státního zástupce,“ zdůrazňuje roli státního zástupce.
Všechny donucovací prostředky jsou v zákone jednotlivě vyjmenovány a mimo ně policista není oprávněn k použití jakýchkoli jiných psychicky či fyzicky násilných metod. Každý případ použití kteréhokoli donucovacího prostředku policistou je posuzován a vyhodnocován jeho nadřízenými. Pokud by policista použil donucovací prostředek neoprávněně, dopustil by se protiprávního jednání se všemi z toho plynoucími důsledky, odmítá Policejní prezidium opačné stanovisko Unie obhájců.
Irena Válová
