Ministryně spravedlnosti Helena Válková chce vědět, jakými informacemi disponuje o Janu Sváčkovi tajná služba. Soudce byl v minulosti prověřen na stupeň tajné. Foto: archiv

Válková žádá BIS o informace k Janu Sváčkovi

Ministryně spravedlnosti Helena Válková se obrátila na Bezpečnostní informační službu, aby jí poskytla informace o soudci Janu Sváčkovi, pokud jimi disponuje. Sváček zvítězil ve výběrovém řízení na post místopředsedy Vrchního soudu v Praze, proti jeho jmenování ale protestují některé nevládní organizace, proti je i šéf hnutí ANO Andrej Babiš. Proti zpochybňování řádných výběrových řízení ze strany politiků se po Kolegiu předsedů krajských soudů postavila i Soudcovská unie.

„Vedení Soudcovské unie vyjadřuje zásadní nesouhlas se zpochybňováním uchazečů o funkce v soudnictví po ukončení řádných výběrových řízení. Je nepřípustné, aby po završení procesu výběru soudního funkcionáře, který proběhl řádným způsobem, byla prostřednictvím médií vznášena závažná obvinění, která napadená osoba nemá možnost relevantním způsobem vyvrátit. Takový postup je možno záměrně zneužívat k oslabení autority soudního funkcionáře ihned na počátku jeho funkčního období, což může mít vliv na činnost celé soudní soustavy,“ uvedlo vedení Soudcovské unie v pátečním prohlášení.

Ministryně spravedlnosti Helena Válková dostala návrh na Sváčkovo jmenování na stůl v pondělí. Vzala si čas na rozmyšlenou, během něhož chce prověřit informace, které se po skončení výběrového řízení objevily. „Nepodlehnu tlaku médií a dám si na čas, abych si některé informace ověřila. A to nepůjde v řádu dnů, ale třeba v řádu týdnů. Jde o to, zda jsou to skutečně jen fámy, nebo zda jde o informace, které jsou doložitelné fakty,“ řekla v úterý. Podle informací České justice si ministryně, která je pod tlakem předsedy hnutí ANO Andreje Babiše, svého prvního náměstka Roberta Pelikána a nevládní organizace Vraťte nám stát, aby Sváčka nejmenovala, vyžádala v tichosti informace od BIS.

Bývalý ministr spravedlnosti, poslanec Pavel Blažek (ODS), považuje tlak na ministryni za nepřípustný. „Na celé věci je nejzajímavější a zároveň nejsmutnější to, že ministryně byla odsunuta na vedlejší kolej. To, že o tak zásadní personální věci jedná prezident s ministrem financí a vlastně šéfem jedné z parlamentních stran, tedy lidé, kteří k tomu nemají žádnou zákonnou kompetenci, je velmi špatný signál pro nezávislost justice,“ řekl Blažek. „Kdyby se tak dělo dříve, tak by všichni z Rekonstrukcí státu a podobných aktivistických sdružení hlasitě křičeli, a teď jsou velmi zajímavě potichu,“ dodal Blažek. Podle bývalého ministra těžko hledat lepší obraz doby, než je právě dění kolem návrhu na Sváčkovo jmenování. „Paní ministryně se ocitla v situaci, když vlastně ministryní de facto není a rozhoduje se jinde a jinak. A pokud rozhodnutí nakonec formálně učiní, bude už navždy podezřelá, že to nebylo rozhodnutí její, ale rozhodnutí buďto pana prezidenta, nebo pana ministra financí. A to je mimořádně špatná situace,“ řekl České justici Pavel Blažek.

O nevhodnosti politických tlaků na jmenování či nejmenování soudních funkcionářů je přesvědčen i sociálnědemokratický poslanec a stranický expert pro resort spravedlnosti Jan Chvojka. „O jménech konkrétních kandidátů na soudcovskou funkci by se určitě nemělo rokovat na sekretariátech politických stran. Na druhou stranu – pokud je soudce jmenován na návrh politika, tak tomu nelze vždy úplně zabránit,“ připouští Chvojka.

Další politický vzkaz proti jmenování Sváčka přišel ze Senátu. Skupina pěti senátorů vedená Alenou Dernerovou z hnutí Severočeši.cz vyzvala ministryni, aby Sváčka místopředsedou vrchního soudu nejmenovala. Podle nich by šlo o znevážení Senátu, který v minulosti dvakrát Sváčka odmítl jako soudce Ústavního soudu.

Soudcovská unie navrhuje systémové řešení sporů, které v souvislosti se jmenováním soudních funkcionářů v poslední době vyvstávají. Měla by tomu zabránit pevně stanovená lhůta pro podání námitek a určení orgánu, který by takové námitky vyhodnocoval. „Relativizování výsledků řádně vedených výběrových řízení je možno předejít připuštěním podnětů k osobám uchazečů o funkci, tj. určením pevného časového prostoru na začátku výběrového řízení a zejména subjektu, který by případné výhrady zodpovědně vyhodnotil. Podstatné a ověřené informace by bylo možno promítnout do výběrového řízení. Naopak jakékoliv dodatečné zpochybňování vítězného uchazeče na základě skutečností, které byly či mohly být včas uplatněny a které tak byly výběrové komisi známy, musí být vyloučené,“ uvedlo vedení Soudcovské unie. Ta vyzývá Ministerstvo spravedlnosti k legislativním změnám úpravy výběrového řízení soudních funkcionářů.

Robert Malecký