Nárok na paušální náhradu drobných hotových výdajů mají i lidé, které v civilním řízení nezastupuje advokát, rozhodl Ústavní soud (ÚS). Dosud museli všechny výdaje prokazovat, zatímco lidé, kteří si najali advokáta, dostávali v případě úspěchu paušál 300 korun za každý procesní úkon. Nález ÚS je závazný pro celou justici.
„Nezastoupení účastníci řízení nebudou mít horší prokazování hotových výdajů než ti, kteří jsou zastoupeni advokátem,“ shrnula výsledek soudkyně zpravodajka Kateřina Šimáčková. Podle ní ale právně nevzdělaní a nemajetní lidé nadále mnohdy zůstávají v nerovném postavení oproti právním profesionálům. Možným řešením je třeba nízkoprahová právní poradna.
ÚS se problematikou zabýval z podnětu Okresního soudu v Chrudimi, který dosavadní úpravu a převládající judikaturu ohledně hotových výdajů považoval za diskriminační. Navrhl, aby ÚS buď zrušil část občanského soudního řádu, anebo přišel s novou závaznou interpretací. Ústavní soudci ponechali normu beze změn, ale nově ji vyložili. Tři soudci měli odlišné stanovisko, většina je ale přehlasovala.
Zároveň ÚS upozornil na to, že dosavadní praxe nahrávala byznysu s drobnými pohledávkami, což Šimáčková označila za systémový problém české justice. Možnost získat paušální náhradu nákladů spoluvytvářela „motivaci velkých hráčů sériově žalovat malé hráče“. Při podávání stovek formulářových žalob s nízkými náklady v případě neúspěchu prakticky nic neriskovali, v případě úspěchu pak mohli získat paušály.
Hotové výdaje v občanskoprávním řízení představují například náklady na administrativu, komunikaci, rešerše či studium věci. Právní úprava se přitom nedotýká pouze jednotlivců, ale také měst nebo firem, které si neberou advokáty.
Lidé s právním zástupcem mají v případě úspěchu ve sporu nárok na paušální náhradu hotových výdajů 300 korun za každý procesní úkon. Peníze hradí neúspěšná strana sporu a končí u právníků vítězné strany. Lidé, kteří v soukromoprávních řízeních vystupují sami za sebe, museli podle dosavadní praxe své náklady jednotlivě prokazovat, což je podle chrudimského soudu mnohdy komplikované. Ocitali se tak v nevýhodě. Mnohdy ani nevěděli, že jim náklady může někdo uhradit a že si mají schovávat doklady.
„Z hlediska ústavního příkazu rovnosti není odůvodnitelné, že dobrodiní paušální náhrady nákladů bylo vyhrazeno jen těm účastníkům, kteří jsou zastoupeni právními profesionály,“ stálo v návrhu chrudimského soudu.
-čtk-
