Státní zástupce nesnesl v návrhu na zákaz vycestování obviněného Rittiga a spol. patřičné důkazy, Obvodní soud pro Prahu 5 přesto bez důkazů rozhodl o odebrání dokladů a Městský soud v Praze přes neexistující důkazy toto rozhodnutí zrušil. Tak lze popsat sérii chyb v rozhodování o zákazu vycestování obviněných Rittiga a spol. Nejvyšší soud se vůbec nezabýval tím, zdali bylo chybou Rittigovi a spol. doklady odebrat nebo vrátit, zabýval se mylným rozhodovacím postupem, kdy obvodní soud pro Prahu 5 udělal chybu, ale Městský soud v Praze ji nezhojil. Judikát bude mít dopad na dosavadní rozhodovací praxi.
Vyplývá to z rozhodnutí Nejvyššího soudu o stížnosti pro porušení zákona, kterou v dané věci letos v červnu podala ministryně Helena Válková a o které včera jednal Nejvyšší soud. Skutečnost, že Nejvyšší soud se nezabýval tím, zda odebrání nebo vrácení dokladů Rittigovi a spol bylo důvodné, potvrdila předsedkyně senátu Nejvyššího soudu Danuše Novotná: „Pokud vytýkáme soudům to, že provedly nedostatečná skutková zjištění, nemáme sami dostatek podkladů, abychom si mohli vytvořit pevné stanovisko,“ uvedla v souvislosti s rozhodnutím Nejvyššího soudu Danuše Novotná.
Znamená to, že žádná instituce reálně nepředložila takové důkazy, aby na jejich základě mohl Nejvyšší soud rozhodnout. To je ve skutečnosti ona chyba, které se při jednání o cestovních dokladech podle Nejvyššího soudu dopustily jak Obvodní soud pro Prahu 5, tak i Městský soud v Praze, když v souvislosti s návrhem státního zástupce na odebrání a posléze navrácením dokladů Rittigovi a spol. nezjišťovaly skutkový stav. Další chyby se dopustil Městský soud v Praze, když pouze konstatoval, že Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl nesprávně, avšak neučil žádné opatření: Věc ani nevrátil zpět k doplnění, ani ji sám namísto OS pro Prahu 5 neobjasnil a nerozhodl, pouze zrušil nesprávné usnesení soudu prvního stupně. Tyto chyby měla na mysli soudkyně Nejvyššího soudu Danuše Novotná, když hovořila o tom, že „soud zůstal v půli cesty“.
Takový obsah rozhodnutí Nejvyššího soudu potvrzuje jeden z obhájců Vlastimil Rampula. „Nejvyšší soud uvedl, že když odvolací Městský soud v Praze konstatoval, že u soudu prvního stupně nebyly splněny podmínky pro vydání rozhodnutí, měl věc vrátit anebo rozhodnout sám. Zejména proto, že to byl právě Městský soud v Praze, který konstatoval, že neexistovaly podklady pro to, aby bylo možné rozhodnout. Za těchto okolností měl věc vrátit k doplnění Obvodnímu soudu pro Prahu 5 anebo sám objasnit, zda jsou, nebo nejsou důvody k vydání rozhodnutí o zákazu vycestování,“ uvedl Vlastimil Rampula pro Českou justici.
Na dotaz, zda z rozhodnutí Nejvyššího soudu vyplývá, že totožné chyby se dopustil Obvodní soud pro Prahu 5, který nemohl mít podklady – ať už pro jakékoli – rozhodnutí, když je neměl Městský soud v Praze, potvrdil Vlastimil Rampula, že tomu tak je. „Nejvyšší soud uvedl, že rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 5 je strohé a neobsahuje žádné důkazy, na jejichž základě by bylo možné rozhodnout. Ani Nejvyšší soud se k zákazu vycestování nemohl logicky vyjádřit, neboť pokud nesnesl důkazy k zákazu nebo nezákazu vycestování Obvodní soud pro Prahu 5 ani Městský soud v Praze, neměl Nejvyšší soud o čem rozhodovat,“ potvrdil výrok soudkyně Danuše Novotné.
Podle Rampuly série vadných rozhodnutí začala už u návrhu státního zástupce. „Už státní zástupce udělal chybu, když podával návrh bez důkazů. Obvodní soud pro Prahu 5 se s tím spokojil a Městský soud v Praze tomu nasadil korunu, když usnesení soudu prvního stupně bez důkazů zrušil, ale neučinil další opatření. Městský soud pouze konstatoval, že Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl špatně, ale o návrhu státního zástupce poté nerozhodl, čímž nechal návrh státního zástupce viset ve vzduchu. To je ono napůl cesty,“ vysvětlil Vlastimil Rampula, podle kterého měl Městský soud v Praze zjistit skutkový stav, což neučinil. Podle něho Obvodní soud pro Prahu 5 udělal chybu, ale Městský soud v Praze ji nezhojil.
Na dotaz, zda judikát bude mít dopad do praxe, uvedl Vlastimil Rampula, že zcela jistě ano. „K tomuto zatím neexistovala judikatura, jde o první rozhodnutí tohoto druhu. Nikdo není poražený ani vítěz, prohrávajícími jsou v tuto chvíli všichni, kteří by podávali návrhy na zákaz vycestování bez důkazů nebo o takových návrzích bez důkazů rozhodovali,“ řekl Vlastimil Rampula.
Lze předpokládat, že analogicky se judikát dotkne návrhu na vazbu, neboť jde o ještě horší zásah do osobní svobody než zákaz vycestování. Nejvyšší soud v případu nezrušil žádné rozhodnutí. Ministryně spravedlnosti Helena Válková ve své stížnosti argumentovala, že byly dány důvody pro zákaz vycestování obviněných. O tom však Nejvyšší soud nemohl rozhodnout, protože žádná instituce podle Nejvyššího soudu k takovému rozhodnutí nesnesla patřičné důkazy, jak uvedla soudkyně Danuše Novotná i obhájce Vlastimil Rampula.
Irena Válová
