Zrušení časově neomezeného mandátu soudců obecných soudů či povinnost předchozí zkoušky plus patnáct let předchozí praxe u soudců Ústavního soudu. Stejně tak úprava požadavků na odbornou způsobilost soudce Nejvyššího soudu, který by měl mít minimální právní praxi rovněž patnáct let, z toho pět let praxe advokáta a deset let soudce. I takové jsou požadavky Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) v boji proti insolvenčním mafiím. Kvůli jejich činnosti o práci přicházejí tisíce lidí. Úřady řeší nejméně šest desítek takových případů.
„Máme připravenou řadu návrhů, jak současný dramatický stav věcí obrátit, jeho součástí je změna insolvenčního zákona,“ uvádí místopředseda SP ČR Pavel Juříček, sám jeden z podnikatelů poškozených činností insolvenční mafie. Podle Juříčka podnikatelské prostředí je kvůli insolvenčním mafiím ve stavu, kdy podnikatelé chtějí odejít do zahraničí. Jak vyplývá z aktuálního šetření SP ČR, téměř šestina tuzemských podnikatelů poukazuje na zhoršování vymahatelnosti práva a více jak čtyři pětiny považují současný stav za neměnný. Pouze čtyři procenta podnikatelů mají pocit, že se vymahatelnost práva zlepšila.
Vedle požadavků na změnu insolvenčního zákona přichází ovšem SP ČR s návrhy, které by znamenaly změnu či úpravu Ústavy ČR nebo zákona o soudech a soudcích či dalších právních norem. K těm patří i již zmíněné požadavky uvedené na stránkách SP ČR, které se ovšem v některých bodech negují. Na jedné straně je zde uvedený požadavek na desetileté omezené funkční období soudců, v jiné pasáži se pak hovoří o povinném přezkušování soudců každých deset let.
U některých požadavků není zcela jasné, co konkrétně má navrhovatel na mysli. To se týká například povinnosti soudů vykládat předpisy způsobem neodporujícím vyjádření zákona, či zakotvení povinnosti soudů respektovat zákony, nařízení Evropské unie a pro Českou republiku závazné mezinárodní smlouvy, což jsou požadavky, jejichž splnění musí naplňovat každé soudní rozhodnutí již dnes. Stejně tak jako v případě požadavku na primární povinnost soudu respektovat stávající judikaturu, sekundárně pro případ odchylky řádně a přesvědčivě vysvětlit důvod této odchylky.
Problematický může být i požadavek SP ČR po zavedení lhůty pro vyřízení každé věci v každém stupni v termínu jednoho roku, přičemž nedodržení je nutno vnímat jako porušení povinnosti soudce. Lhůtu by mělo získat rovněž vyřizování stížností stěžovatelů k předsedovi příslušného soudu, a to třicet dnů.
Průmyslníci rovněž požadují zpřísnění povinností soudců a přísedících směrem k zajištění nestrannosti, nezaujatosti a zákonnosti rozhodování. Zpřísnění by se měla dočkat i kárná odpovědnost, kdy by ze zákona vyplývala přímá povinnost kárného navrhovatele podat návrh na zahájení kárného řízení v případě opakování protiprávního jednání soudce, kterého se dopustil i přes výtku. Tato povinnost by zahrnovala předsedy okresních soudů, krajských soudů, vrchních soudů, Nejvyššího soudu, případně ministra spravedlnosti.
Svaz průmyslu ČR také poukazuje na dřívější slib Ministerstva spravedlnosti z minulých let, že vypracuje analýzu dopadů fungování zákona o insolvenci na podnikatelské prostředí. Nic podobného připraveno není. Nejenom z toho důvodu průmyslníci navrhují, aby téma insolvence převzalo ministerstvo financí, a to i kvůli návaznosti na daňové úniky. Jednoznačně se představitelé Svazu shodli na nutnosti hmotné odpovědnosti správců a soudců.
Podle advokátky Hany Marvanové by odpovědnost za nezákonná soudní rozhodnutí měl nést ten krajský soudní obvod, v němž k danému rozhodnutí došlo. Na připravovaných změnách insolvenčního řízení a souvisejících právních norem nyní bude pracovat expertní tým Svazu průmyslu a dopravy ČR v čele s Juříčkem. Co z návrhů bude nakonec předloženo do legislativního procesu, není zatím jasné. „Jsou to zatím podněty, které je teprve třeba rozebrat a zhodnotit,“ říká tiskový mluvčí SP ČR Milan Mostýn.
Dušan Šrámek
