Prezident České republiky by měl v budoucnu jmenovat předsedu vlády a členy kabinetu bez zbytečného odkladu. Počítá s tím změna ústavy, kterou vláda předložila do připomínkového řízení. V současnosti ústava lhůtu, ve které má prezident vládu jmenovat, nespecifikuje.
Předložená novela upravuje prezidentské pravomoci i u jmenování členů bankovní rady České národní banky, nově by hlava státu potřebovala souhlas Senátu. Při jmenování předsedy a místopředsedů Nejvyššího soudu by měla být nově vyžadována kontrasignace premiéra. Ústavní novela by mohla nabýt účinnosti 1. července 2015.
Přímá volba prezidenta, v níž byla současná hlava státu zvolena, podle důvodové zprávy přirozeně posílila postavení prezidenta v české politickém systému. Návrh připomíná, že v ČR funguje parlamentní politický systém, ve kterém je hlava státu zavázána ke spolupráci s vládou a Parlamentem.
„Aby nedocházelo k pochybnostem o charakteru státního zřízení České republiky, navrhuje se předloženým návrhem zpřesnit kompetence prezidenta,“ uvádí se v důvodové zprávě. Součástí ústavy by proto nově měla být formulace: „Prezident republiky předsedu vlády a ostatní členy vlády jmenuje bez zbytečného odkladu.“
Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) ale na jaře mluvil o konkrétních termínech. Chtěl, aby prezident musel po volbách jmenovat nového premiéra do 30 dnů od konání ustavující schůze Sněmovny. V důvodové zprávě se nyní uvádí, že by stanovení konkrétní lhůty nebylo vhodné.
Upřesnit by se měly také některé formulace, které se týkají demise vlády. Podle současné úpravy není jednoznačné, zda s demisí premiéra končí i celá vláda. V úpravě se proto navrhuje upřesnění, podle kterého prezident po demisi premiéra odvolá celou vládu, aniž by kabinet či jeho členové museli podávat vlastní demise.
Předložená novela upravuje i pravomoci prezidenta vzhledem k soudní moci. Nově bude při jmenování předsedy a místopředsedů Nejvyššího soudu vyžadována kontrasignace premiéra. Místopředsedy nejvyšších soudů bude prezident nově jmenovat na návrh jejich předsedů. V Ústavě by také měla být uvedena pravomoc prezidenta jmenovat předsedu a místopředsedy Nejvyššího správního soudu. Ta je podle důvodové zprávy nyní obsažena jen v soudním řádu správním.
U jmenování členů bankovní rady České národní banky by měl platit stejný systém jako u jmenování ústavních soudců. Kandidáty na členy rady by tak musel schválit Senát.
Návrh také dává Poslanecké sněmovně právo podat ústavní žalobu na prezidenta. Nyní může žalobu podat Senát se souhlasem Sněmovny. Na Ústavní soud by se tedy mohly obrátit obě komory Parlamentu, a to bez souhlasu té druhé. Rozhodnout by o tom musela třípětinová většina všech poslanců či přítomných senátorů. Tato úprava by se neměla týkat současného prezidenta, ale až další hlavy státu, která bude zvolena po uplynutí nynějšího funkčního období v roce 2018.
O upřesnění či omezení prezidentských pravomocí se mluví delší dobu. Více o tom opoziční i koaliční strany diskutovaly zejména poté, co prezident Miloš Zeman loni navzdory vůli parlamentních stran jmenoval úřednickou vládu Jiřího Rusnoka. Podle některých odborníků tím porušil dosavadní ústavní zvyklosti a jednal proti duchu základního zákona. Podle některých kritiků také Zeman otálel se jmenováním nynější Sobotkovy koaliční vlády, která se svého uvedení do funkce dočkala až 95 dnů od voleb, tedy nejdéle v dosavadní historii ČR.
Zeman v minulosti médiím řekl, že návrhy na omezení prezidentských pravomocí považuje za nelogické. Podle něj zvažované úpravy odporují roli hlavy státu jako „krizové pojistky“.
-čtk-
