Předseda vlády Bohuslav Sobotka (ČSSD) nepřímo vyzval ministryni spravedlnosti Helenu Válkovou (ANO), aby respektovala výsledky výběrového řízení a jmenovala soudce Jana Sváčka místopředsedou Vrchního soudu v Praze. Sobotka tak reagoval na politické tlaky, které se v uplynulých dnech objevily. Proti jmenování se vyslovil například předseda hnutí ANO Andrej Babiš, nesouhlasí s ním ani první náměstek ministryně spravedlnosti Robert Pelikán.

„Ta věc je v kompetenci ministryně spravedlnosti, a ta by o ní také měla rozhodnout. Podle mého názoru by měla vycházet z výběrového řízení,“ řekl České justici Sobotka. Výběrové řízení na post místopředsedy pro trestní úsek vyhrál Jan Sváček, předseda vrchního soudu Jaroslav Bureš ho ministryni navrhl ke jmenování minulé pondělí.

Řízením úseku byl do rozhodnutí ministryně pověřen první místopředseda soudu Vladimír Stibořík, řekl České justici Jaroslav Bureš. Totéž platí pro úsek civilní a insolveční. „Mgr. Mlejnkovou, která vyhrála výběrové řízení, jsem pověřil úkony při správě tohoto úseku vrchního soudu. Paní ministryně mne ujistila, že Mgr. Mlejnkovou tento týden jmenuje místopředsedkyní, jelikož tomu nic nebrání,“ uvedl Bureš.

Podle něho zákon o soudech a soudcích žádný prostor pro politické zásahy do rozhodování ministryně nedává. „Podle ustanovení 103 odst. 1 ZSS jmenuje místopředsedy vrchního soudu z řad soudců na návrh předsedy vrchního soudu ministr spravedlnosti,“ citoval ze zákona předseda pražského vrchního soudu.

Podle Jaroslava Bureše postrádá smysl snaha předsedovi soudu vnutit místopředsedu, s nímž by se odmítal dělit o odpovědnost. „Zákon o soudech a soudcích  nepřiznává místopředsedům soudů žádnou kompetenci při výkonu státní správy soudu. Rozsah, v jakém místopředsedové vrchních soudů vykonávají státní správu těchto soudů, určuje předseda soudu. Originárně vykonává státní správu soudu jen předseda; místopředsedové mají pouze ty kompetence, o něž je předseda ochoten, při zachování své odpovědnosti, se s nimi podělit. Vnutit předsedovi soudu – myslím tím případnými závaznými výsledky výběrového řízení – takového místopředsedu, s nímž by se o svou odpovědnost dělit nemohl, postrádá smyslu,“ uvedl Bureš. Taková situace by podle něho vedla v důsledku jen k tomu, že v podobné situaci by předseda soudu místopředsedu vůbec státní správou soudu nepověřil či ji výrazně omezil. „To je zásadní slabina systému výběrových řízení na místopředsedy soudů,“ dodal Bureš.

Mohlo by vás zajímat

Jiná situace podle něho nastává v případě výběrových řízení na předsedy soudů. „I když je zákon též nepředjímá, omezuje se vlastně nimi ten kdo jmenuje – ministr či dokonce president republiky – ve svém volném výběru tak, že předem avizuje ochotu respektovat výsledku výběru z více uchazečů. Je to rozumné a v minulosti řada takových výběrových řízení proběhla,“ říká předseda vrchního soudu. Směrnici ministra spravedlnosti, podle níž se výběr soudních funkcionářů řídí, označil za velmi chabý právní základ. „Je nanejvýš potřebné připravit – mají-li být budoucí předsedové a místopředsedové soudů i nadále vybíráni ve výběrových řízeních – novelizaci zákona o soudech a soudcích,“ řekl Jaroslav Bureš.

Robert Malecký