Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský se vyjádřil pro změnu právní úpravy insolvenčního řízení, a to zejména kvůli uměle vyvolaným insolvencím. Soudy by měly prověřovat, kdo návrh podal, údajný dlužník by pak měl dostat alespoň krátkou lhůtu k obraně, než se jeho jméno objeví v insolvenčním rejstříku. Na konkrétní případy mají také lépe dohlížet státní zástupci a policisté, uvedl dnes Rychetský v ČT v pořadu Otázky Václava Moravce. V souvislosti s očekávanou stížností prezidenta proti služebnímu zákonu řekl, že nechá zřejmě plénum rozhodnout, zda není podjatý.
Insolvence označil Rychetský za největší problém české legislativy. Současný stav podle něj neprospívá ani ekonomice, ani věřitelům, ani dobrému jménu justice. Systém se totiž těžko vypořádává s falešnými návrhy a pokusy o zneužití insolvencí.
„Insolvenční dlužník, ten na koho je podán ten návrh, nemá možnost se k němu vůbec vyjádřit dopředu, to znamená dřív, než spadne do insolvence, dřív, než spadne do rejstříku, než je mu zcela zablokován majetek,“ uvedl Rychetský.
I když se později podaří insolvenci zvrátit a prokázat, že nárok je smyšlený, firma už může být prakticky zlikvidovaná.
V případě, kdy insolvenci navrhuje evidentní bílý kůň, prokazatelně nastrčená osoba, třeba bezdomovec, nebo fingovaná firma, měla by prý zakročit policie. „Je to jasně jedna z forem závažného trestného činu podvodu,“ uvedl Rychetský.
Insolvenční soudy navíc podle předsedy ÚS rozhodují nejednotně a nepředvídatelně, nepředstavují tak právní jistotu a stabilitu. „Ty insolvenční řízení trvají léta a skutečně působí jako samostatný způsob likvidace. Ale že tam je vědomá protizákonná činnost ze strany soudců, to si vůbec netroufám říct,“ řekl Rychetský, který se mimo jiné vyjádřil také k avizované ústavní stížnosti prezidenta Miloše Zemana na schválený zákon o státní službě.
Rychetský asi nechá plénum hlasovat, zda není podjatý
Podle Pavla Rychetského Ústavní soud jen těžko stihne posoudit služební zákon do konce letošního roku. Návrh na přezkoumání normy, která má platit od ledna, podá prezident Miloš Zeman, a to například kvůli politickým náměstkům. Rychetský dnes v pořadu ČT také uvedl, že pravděpodobně nechá plénum, tedy sbor všech ústavních soudců, rozhodnout, zda není v případě služebního zákona podjatý.
Rychetský totiž působil v Zemanově vládě, která připravovala původní verzi důležité normy. Nynější šéf Ústavního soudu se sice na tvorbě zákona osobně nepodílel, je však možné, že mu například prošel pod rukama v legislativní radě vlády. Proto je prý vhodné, aby upozornil plénum na to, že mohou vzniknout pochybnosti o jeho nestrannosti. „Bylo by fér, kdyby o tom plénum rozhodlo,“ uvedl Rychetský v ČT. Plénum jej případně může z projednávání vyloučit, místo 15 soudců by tak o výsledném nálezu hlasovalo jen 14.
Novelu služebního zákona 24. října potvrdila Sněmovna, a přehlasovala tak veto prezidenta Miloše Zemana, který v předloze kritizuje zejména takzvané politické náměstky. Už dříve avizoval, že se kvůli normě obrátí na Ústavní soud. Zákon upravuje práva a povinnosti úředníků. Měl by zajistit odpolitizování, profesionalizaci a stabilizaci státní správy.
Rychetský řekl, že případné rozhodnutí Ústavního soudu ještě v letošním roce je krajně nepravděpodobné. Důvodem jsou například zákonné lhůty pro vyjádření účastníků řízení, které musí soud respektovat.
Zeman své veto zdůvodnil také zásadními ústavněprávními pochybnostmi počínaje nestandardní procedurou projednávání po mezery v zákoně a neurčitá a nejasná ustanovení. Prezident během návštěvy Číny novinářům řekl, že podání k Ústavnímu soudu je připraveno a samozřejmě může být podáno teprve potom, co norma vyjde ve sbírce zákonů.
-čtk-, ire
