Za Atlantikem právníci polidšťují šimpanze. Ochránci soukromí si musejí připadat jako Kassandra. Ekologové dvakrát v roli kazisvětů. Doma řešíme kde vzít lavičky, v Bostonu instalují chytré. V Oklahomě jsou hrdí na novou popravčí komoru.
PODÍL NEVLÁDNÍCH ORGANIZACÍ NA POLIDŠTĚNÍ OPIC
„Podíl práce na polidštění opice.“ Tak se jmenuje jeden ze spisků amatérského filozofa Friedricha Engelse. Populárního vousáče by jistě potěšilo, že se díky úsilí newyorských ochránců zvířat opice dostaly tak blízko člověku, jak je to jen možné. Alespoň z právního hlediska.
Steven Wise z neziskové organizace Nonhuman Rights Project, skupiny právníků zaměřujících se na případy spojené s právy zvířat, vznesl u newyorského soudu protest proti osudu šestadvacetiletého šimpanze jménem Tommy. Toho jeho majitel chová v průhledném boxu. Wise tvrdí, že se jedná o trýznivé uvěznění. Pozoruhodná je ale právní argumentace, kterou Wise zvolil. Odvolává se totiž na ctihodný habeas corpus, jinak řečeno hodlá opici předvolat před soudní stolici.
Vychází přitom z teze, podle které jsou primáti natolik blízcí lidem, že zasluhují zvláštní právní status, definovaný na pomezí zvířete a člověka blíže člověku. Tento „úsvit planety opic“ se opírá mimo jiné o podobnou legislativní úpravu, která od roku 2008 platí – možná překvapivě – ve Španělsku, pravlasti koridy. Takovou ohleduplnost by od býkobijců autor tohoto digestu nečekal.
HORŠÍ, NEŽ VĚŠTILI PESIMISTÉ
Když ve Velké Británii začal platit předpis o předávání údajů o uživatelích mobilních služeb policii, ochránci soukromí začali bít na poplach. Mnoho kritiků jim vyčetlo, že to přehánějí. Ukazuje se, že RIPA, jak se normě zkráceně říká, má ještě horší dopady než čekali i ti nejzarytější pesimisté.
Jak zjistil deník Guardian, RIPA umožňuje vyšetřovatelům v podstatě nekontrolovatelně získávat soukromá data uživatelů všech čtyř mobilních sítí působících na území britských ostrovů. „Stačí jedno kliknutí a mají všechno,“ popsal systém předávání dat policii anonymní zdroj z jednoho z mobilních operátorů.
Jak se ukázalo, tři ze čtyř poskytovatelů mobilních služeb klikají jako o život. Vodafone, EE a Three předávají policii data o hovorech a dalších údajích policii dokonce automaticky a plošně.
„Nic horšího už dělat nemohou,“ říká znechuceně zástupce ředitele neziskové společnosti dohlížející na ústavní svobody a jejich porušování Privacy International Eric King.
Policejnímu tlaku na vydávání dat zatím vzdoruje jediný operátor a to O2. A pokud je známo, začíná kvůli svému postoji ze strany vyšetřovatelů čelit dosti nevybíravému tlaku hraničícímu se šikanou.
Z toho plyne ponaučení: Až budou novodobé Kassandry zvedat varovný prst, nesmějme se jim. Mohli bychom se smát naposledy.
PŘÍLIŠ ZAPÁLENÍ EKOLOGOVÉ
„Vysvětlili mi, že za pár let už žádné období lesních požárů nebude, protože budou zuřit nepřetržitě po celý rok,“ nechal se jednou slyšet někdejší kalifornský guvernátor Arnold Schwarzenegger.
Myslel si, že za stále častější a stále ničivější lesní požáry může globální klimatická změna způsobená člověkem. Na tom něco bude, větší podíl na požárech ale má jiná lidská činnost, konkrétně přílišný zápal ekologů pro ochranu jednoho živočišného druhu.
Ještě kolem roku 1930 bylo běžné, že tam ročně lehlo popelem kolem 50 milionů akrů lesa. Pak se ale o lesy začali starat lesníci a požárů dramaticky ubylo. A potom jich opět začalo, alespoň v Kalifornii a Oregonu opět přibývat. Může za to jedna sovička – a její ochránci.
Ekologové prosadili koncem 80. let pod záminkou ochrany jedné sovy. Jde o puštíka západního. Uvnitř americké lesní správy se strhla hotová válka, protože zkušení lesníci se proti požadavkům ekologů tvrdě vymezovali. Ekologové ale předvedli obvyklou taktiku, přivazovali se ke stromům a ničili zařízení dřevorubců. Spor se dostal před soud a soudce William Dwyer rozhodl ve prospěch sovy. Kácení bylo zakázáno, což pro americký venkov znamenalo ekonomickou pohromu. Jim Geisinger, který tehdy byl ředitelem Northwest Forestry Association, vzpomíná: „Americká těžba dřeva klesla o 90 procent. Stovky pil se musely zavřít. Desetitisíce lidí přišly o práci.“
Ochránci přírody slavili triumf. Puštík se dnes už nemusí bát seker dřevorubců, protože jednoduše uhoří při lesních požárech. Například v Oregonu tři požáry zasáhly loviště osmdesáti puštíků. V následujících letech uhynulo osm z dvaceti čtyř puštíků, kteří byli vybaveni vysílačkou. Šest z nich bylo pitváno a stanovenou příčinou smrti byl hlad. Ve vypáleném teritoriu nebylo co jíst. To není všechno. V neudržovaných lesích se kůrovec a jde o nejhorší kalamitu za desítky let. Zákaz odstranění napadených a mrtvých stromů z lesa ale platí. Požáry mají co strávit – a pokud právě za toto může globální oteplování, pak to je opravdu jen okrajový vliv.
EKOLOGOVÉ ROZLOŽILI PARTNERSTVÍ SHELLU A LEGA JAK STAVEBNICI
Laskavý čtenář snad promine ještě jednu zprávu ze světa ochránců přírody, ale nemělo by zapadnout, že se organizaci Greenpeace podařilo rozbít marketingové partnerství výrobce stavebnic Lego a ropného giganta Shell.
Rozhodnutí managementu Lega ovlivnila kampaň ekologické organizace Greenpeace. Poslední kapkou se stalo video, jehož sdělení Legu bylo jasné: „Ne všechno je skvělé, Lego!“
Video si na YouTube přehrálo přes šest milionů lidí. Viděli v něm kostičkový legosvět pomalu se potápějící a mizející v rozlité ropě. Greenpeace současně Lego, které ve svých stavebnicích často používalo logo Shellu, obvinili ze „znečišťování představivosti našich dětí.“
Poslední smlouva o marketingové spolupráci platí od roku 2011. Vedení Lega dlouho váhalo, ale nakonec tlaku ekologické organizace známé nevybíravými nátlakovými metodami ustoupilo. Greenpeace tento krok uvítalo. Zda se mezi figurkami Lega nyní objeví ekolog přivázaný řetězem k atomové elektrárně zatím není zcela jasné.
TO BY SE U NÁS STÁT NEMOHLO
„Váš chytrý mobil také není „jen“ telefon. Tak proč by lavičky v našem městě měly být jen obyčejnými lavičkami?“ vysvětlil starosta Bostonu Marty Walsh, proč se rozhodl kývnout na nabídku spolupráce skupině studentů z věhlasného Massachussettského technického institutu (MIT). Ti se rozhodli skloubit touhu Američanů být online s nutností dělat něco pro jejich zdraví – či spíše nezdraví. Dokonce i poevropštělí obyvatelé massachussettského Bostonu se totiž v narůstající míře začínají potýkat s bičem Ameriky, kterým v rozporu s přesvědčením mnoha liberálů nejsou daně, ale obezita způsobená nedostatkem pohybu.
Jedna věc je přesvědčit lidi, aby pořád neseděli doma, a raději vyrazili někam ven na procházku. Spousta pohodlím zhýčkaných Američanů ale výletům do parků příliš nefandí. Není tam pořádný signál, a za chvilku se jim stejně vybije jejich mobil.
Podle studentů MITU (a starosty Walshe) cestu k řešení nabízejí designově provedené lavičky pojmenované Soofa. Ty jsou vybavené vybaveny wi-fi stanicí a dvěma USB porty, na kterých si si je možné prostřednictvím instalovaných solárních panelů dobít chytrý telefon nebo jeho rozměrnější a ještě chytřejší příbuzné. Pořád tak můžete být on-line, stále ve spojení s přáteli anebo v práci – a přitom na čerstvém vzduchu. O tom, jak čerstvý okolní vzduch je, navíc bude informovat i malý displej, který bude hodnotit kvalitu ovzduší nebo hluk.
Lavičky budou nejen místem odpočinku, ale zároveň automatickou jednotkou, která bude sbírat lokální data o městském prostředí. Městští radní si nemohou lavičky Soofa dost vynachválit, a to jich zatím instalovali jen devět. Autora digestu napadá co by se dělo, kdyby někdo přišel s myšlenkou nainstalovat do městského parku kdekoliv v Česku. Vedla by se diskuze, vypsal tendr a když by se to postavilo, bylo by to předražené a nefunkční. Nikomu by to ale nevadilo, protože by to beztak hned někdo zničil a zbytek ukradl.
DOBROVOLNĚ SI NIKDO NELEHNE
Dubnová poprava Claytona Locketta v oklahomském vězení se změnila v noční můru. Popravčí v bílém plášti se víc než hodinu snažili najít žílu, do které by kandidátovi smrti mohli vstříknout smrtící substanci. Nakonec mu ji vpravili namísto do krevního řečiště do svalu. Lockett zemřel v hrozných bolestech na infarkt a Oklahoma popravy zastavila až do doby kdy bude jisté, že se morbidní blamáž nebude opakovat.
V tomto týdnu se ředitel věznice novinářům pochlubil s rekonstruovanou popravčí komorou. Je vybavená nejmodernějšími zařízeními, které by měly zaručit, že odsouzenec zemře důstojně, rychle a bez zbytečného utrpení přesně tak jak to vyžaduje zákon. V rámci úprav, které přišly celkem na jednasedmdesát tisíc dolarů, bylo nainstalováno také nové, pohodlnější popravčí lůžko. Protože si ho nikdo ze sezvaných novinářů nechtěl vyzkoušet, stane se prvním kdo na něj ulehne Charles Fredrick Warner, odsouzený k smrti za znásilnění a zavraždění ani ne roční holčičky. Stane se to na začátku listopadu tohoto roku.
Ondřej Fér, Start-up.cz