Novým ředitelem Vojenského zpravodajství (VZ) vláda jmenovala Jana Berouna, dosavadního poradce ministra obrany Martina Stropnického (ANO). Na tiskové konferenci po jednání kabinetu to oznámil právě Stropnický. Beroun střídá dočasného šéfa vojenských zpravodajců Rostislava Pilce.
Stropnický uvedl, že si od Berouna, kterého považoval za jednoznačně nejsilnějšího kandidáta, slibuje čerstvý pohled na dění ve vojenské rozvědce. Je podle něj dobře, aby do uzavřeného světa vstoupil někdo zvenku. Zároveň poznamenal, že si je vědom toho, jak je výběr nového šéfa zpravodajců citlivý vzhledem k aféře, kterou služba loni prošla.
Pilc se do vedení VZ dostal poté, co byl dřívější šéf Milan Kovanda loni postaven mimo službu kvůli aféře týkající se údajného zneužití VZ tehdejší šéfkou kabinetu premiéra Janou Nečasovou, dříve Nagyovou. Kromě nich je v případu obžalovaný Kovandův předchůdce Ondrej Páleník a zpravodajec Jan Pohůnek. Čtveřici hrozí za zneužití pravomoci až tříleté vězení.
Ministr obrany Martin Stropnický (ANO) chtěl mít původně do konce června hotovou analýzu fungování VZ a na jejím základě vybrat kandidáta na nového ředitele rozvědky. Výběr však prý zpozdilo udělování prověrky právě pro ministrova poradce Berouna, který měl analýzu na starost.
Dvaapadesátiletý Beroun působil podle dostupných informací od poloviny 80. let u policie, mimo jiné jako šéf kriminalistů v Praze 2. Po listopadu 1989 absolvoval několik zahraničních stáží a v roce 2004 byl jmenován náměstkem ředitele Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI). Když v roce 2006 odcházel z čela ÚZSI Karel Randák, doporučil Berouna jako svého nástupce. Ředitelem rozvědky se ale Beroun nestal a místo toho do roku 2011 pracoval jako styčný důstojník ÚZSI ve Washingtonu. Později řídil českou pobočku mezinárodní detektivní agentury.
Vizitka Jana Berouna (52):
– Narodil se 12. února 1962. Podle dostupných informací působil od poloviny 80. let u policie, mimo jiné jako šéf kriminalistů v Praze 2.
– Po listopadu 1989 absolvoval stáž u FBI a u německých a britských bezpečnostních složek. Byl šéfem speciální policejní jednotky takzvaných nelegálů, tedy detektivů pohybujících se v přestrojení mezi zločinci. Později stál u zrodu policejního útvaru na ochranu svědků.
– V březnu 2002 vyhrál výběrové řízení na místo náměstka policejního prezidenta pro uniformovanou policii. Tehdejší ministr vnitra Stanislav Gross (ČSSD) však konkurz zrušil.
– V roce 2004 byl jmenován náměstkem ředitele Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI). V rámci civilní rozvědky odpovídal za zpravodajství a operativu. Když v roce 2006 odcházel z čela ÚZSI Karel Randák, doporučil Berouna jako svého nástupce. Ředitelem rozvědky se Beroun nestal, místo toho do roku 2011 pracoval jako styčný důstojník ÚZSI ve Washingtonu.
– Koncem roku 2010 se o něm spekulovalo jako o nástupci Oldřicha Martinů ve funkci policejního prezidenta. Podle tisku se proti Berounově nominaci postavil tehdejší premiér Petr Nečas (ODS), údajně proto, že ho považoval za příliš spjatého se sociální demokracií. Novým policejním prezidentem se v lednu 2011 stal Petr Lessy.
– Od roku 2011 Beroun řídil českou pobočku americké detektivní agentury Pinkerton. Jednatelem společnosti Pinkerton ČR byl podle obchodního rejstříku od ledna 2012 do letošního června. Začátkem letošního roku se stal poradcem ministra obrany Martina Stropnického (ANO).
-čtk-
