Pokud vláda potvrdí nominaci Michala Bobka na funkci generálního advokáta Evropského soudního dvora, uvede Českou republiku v riziko, že český kandidát neprojde evropským výborem, který o kandidátech rozhoduje. Doporučení výboru, že kandidát na generálního advokáta by měl mít dvacet let praxe, a to ve vyšší pozici, je míněno velmi vážně a výbor na něm trvá. České justici to z vlastní zkušenosti potvrdil také Petr Mlsna, kterého stejný výbor v roce 2013 odmítl jako nominanta ČR na funkci soudce Tribunálu z důvodu věku, a tudíž nesplnění doporučené délky praxe ve vysoké funkci.

Výbor zřízený podle článku 255 Smlouvy o fungování Evropské unie, který posuzuje vhodnost kandidátů na funkci generálního advokáta Evropského soudního dvora, je toho názoru, že kandidát na tuto funkci by měl mít alespoň 20 let praxe na vyšší pozici, upozornilo Ministerstvo spravedlnosti v rámci zveřejněných podmínek pro výběr generálního advokáta Soudního dvora EU. Splnění této podmínky lze nahradit nominací osobnosti s výjimečnými právními schopnostmi, avšak výbor vždy přihlíží k právní praxi a vysokým funkcím, které taková osobnost ve svém životě zastávala.

V roce 2013, kdy byl JUDr. PhDr. Petr Mlsna, PhD. českou vládou nominován na funkci soudce Tribunálu, mu bylo třicet pět let a evropský výbor podle jeho slov zcela nekompromisně požadoval pro funkci soudce Tribunálu praxi dvanáct až patnáct let. „Ovšem ve vysoké pozici,“ upozorňuje Petr Mlsna na detail doporučení výboru, který lze snadno přehlédnout. „Takže mně započítali praxi celkem osm let včetně funkce ministra,“ vysvětluje.

Podle jeho slov hned první otázka, kterou dostal, když předstoupil před výbor, zněla: Kolik je vám let? Podmínka patnáctileté praxe ve vyšší funkci pro soudce Tribunálu a dvacetileté praxe ve vyšší funkci pro generálního advokáta je podle jeho slov mimo jiné nepochopením historie nových členských zemí Evropské unie. „Tuto podmínku může splnit jen meritokraticky zasloužilá osoba ,“ upozorňuje.

Mohlo by vás zajímat

„Členové výboru jsou přesvědčeni, že ve funkcích u Evropského soudního dvory by měli působit lidé starší a zkušení. Výbor inklinuje k meritokracii, tedy ke stavu, kdy ve funkcích jsou lidé zasloužilí na sklonku své profesní kariéry. Je to velké omezení vůči novým státům Evropské unie,“ vysvětluje situaci Petr Mlsna. Podle jeho slov je podmínka dvacetileté praxe pro funkci generálního advokáta Soudního dvora EU stejná jako pro soudce Evropského soudního dvora, neboť samotná funkce generálního advokáta je stejně významná.

Situaci si podle něho uvědomilo Slovensko, když do funkce generálního advokáta ESD vyslalo v roce 2004 předsedu slovenského ústavního soudu. „Slovensko vyslalo do funkce generálního advokáta tehdejšího předsedu ústavního soudu Jána Mazáka.“ Z tohoto úhlu pohledu by podle něho logicky nejlepším kandidátem byla profesorka Irena Pelikánová, která je v současnosti soudkyní Tribunálu. Irena Pelikánová byla komisí ministerstva spravedlnosti zařazena mezi dva náhradníky. Na ty by přišla řada pouze v případě, že by například vítěz výběrového řízení Michal Bobek odstoupil, neboť výběrové řízení má pouze jednoho vítěze.

Podle dalších slov Petra Mlsny to přesto neznamená, že by se nyní sedmatřicetiletý funkční profesor Michal Bobek nemohl nakonec generálním advokátem ESD stát. Je to politické rozhodnutí a bude velmi záležet na tom, jak silnou lobby pro něj vyvinou nejvyšší čeští justiční představitelé, protože podle jeho zkušenosti se do neveřejného slyšení v evropském výboru stejně jako do rozhodování promítá politické zákulisí, zájmy a vazby členů výboru z různých zemí. Podle něho byly v jeho případě rozhodující negativní postoje Francie a Velké Británie, zatímco ostatní členové výboru specifikum nových členských států vnímali a zásluhy kandidátů brali spíše jako doporučující kritérium.

Michala Bobka vybrala jako kandidáta na funkci generálního advokáta Soudního dvora EU komise, v níž kromě ministryně spravedlnosti zasedl i ministr zahraničních věcí, předsedové Ústavního soudu, Nejvyššího soudu, Nejvyššího správního soudu, dále vládní zmocněnec pro zastupování ČR před Soudním dvorem EU, náměstek ministryně spravedlnosti pro úsek mezinárodní a ústavněprávní, předseda České advokátní komory a děkan Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Sedmatřicetiletý Michal Bobek pracuje jako funkční profesor na College of Europe v Bruggách, kde vyučuje evropské právo. Současně je výzkumným pracovníkem Institutu evropského a srovnávacího práva Univerzity v Oxfordu. Michal Bobek získal dva tituly magistr v roce 2004 na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy, Institut politologie a mezinárodních vztahů a na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Kromě toho získal v roce 2005 titul magistr práva (M.Jur.) na Univerzitě v Oxfordu a v roce 2011 titul PhD. v Evropském univerzitním institutu ve Florencii. V České republice působil například jako vedoucí analytického oddělení při Nejvyšším správním soudu.

Nominaci nyní ministerstvo spravedlnosti postoupí výboru pro evropské záležitosti Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, kde bude muset kandidát podstoupit slyšení. Poté kandidaturu bude schvalovat vláda.

Irena Válová