Rozsáhlou stížnost rozdělenou do pěti kapitol, která v deseti bodech popisuje údajná chybná rozhodnutí, podivné jednání, a dokonce excesy soudce Roberta Pacovského, zaslal předsedkyni Krajského soudu v Praze Ivaně Švehlové advokát obžalovaného Davida Ratha Adam Černý. Obhájce ve stížnosti shrnuje všechny námitky k jednání soudce Pacovského od začátku procesu. Předsedkyně soudu má nástroje k přezkoumání oprávněnosti stížnosti a o stížnosti musí rozhodnout do dvou měsíců, uvedla pro Českou justici mluvčí soudu Zuzana Steinerová.

Rozsáhlé dílo nikoli co se týče délky, ale podle množství údajných chyb a excesů soudce Roberta Pacovského, jak je vypočítává a popisuje Rathův advokát Adam Černý, odeslal obhájce k předsedkyni soudu Ivaně Švehlové v září. Krajský soud v Praze ústy své mluvčí potvrdil, že stížnost skutečně obdržel. Obhájce Černý ve stížnosti shrnuje všechny námitky vůči jednání soudce Pacovského od samého začátku procesu loni v září. Stížnost na chování soudce Pacovského dává advokát na vědomí rovněž ministryni spravedlnosti Heleně Válkové.

V rozporu s trestním řádem nechal soudce Pacovský média nahlédnout do spisového materiálu, v červenci 2013 zamítl žádost obviněného o propuštění z vazby a nepřijal žádnou nabídku nahrazující vazbu, nevěnoval pozornost námitkám MUDr. Davida Ratha k provedeným důkazům, čímž porušil jeho právo na obhajobu, v rozporu se obsahem spisu vycházel z nepřesvědčivých důkazů o peněžních prostředcích Ratha v zahraničí, neprovedl Rathem navrhované důkazy, nelogicky a abstraktními nepodloženými úvahami odůvodnil trvající vazbu, což byl exces, v jehož důsledku byl David Rath nucen snášet omezení svobody. Na žádost o eskortu k hlavnímu líčení bez donucovacích prostředků soudce Pacovský nikdy neodpověděl a obžalovaný byl vláčen na jednání v poutech, uvádí obhájce ve stížnosti.

Předseda senátu Pacovský ani Krajský soud v Praze neučinili nic, aby zabránili dehonestaci Davida Ratha před médii, naopak upřednostnili zájem médií. Soudce Pacovský opakovaně odmítl konfrontovat svědky s nahrávkami prostorových odposlechů, svědkům jsou předčítány pouze neúplné a neautorizované přepisy, nevypořádal se se skutečností, že od znalců zazněla řada nesrovnalostí, nepravdivých tvrzení a došlo k překročení a došlo k překročení znaleckého oprávnění, opakovaně odmítá sdělit, co bude předmětem konkrétního jednání na hlavním líčení, čímž znemožňuje obhajobě, aby se připravila, vypočítává dále Adam Černý. Zvláštní odstavec věnuje rozhodnutí Ústavního soudu, který vyhověl Rathově stížnosti na vazbu a zrušil rozhodnutí Vrchního soudu v Praze. I v tomto bodě podle obhájce Černého sehrál roli soudce Krajského soudu v Praze Pacovský, neboť Vrchní soud v Praze při zamítnutí žádosti o propuštění z vazby vycházel právě z jeho argumentace.

Předsedkyně soudu Ivana Švehlová má na vypořádání se s obsáhlým elaborátem dva měsíce. „Co se týče lhůty na vyřízení stížnosti, stanoví ji zákon č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích a činí dva měsíce,“ uvedla mluvčí Krajského soudu v Praze Zuzana Steinerová.

Mohlo by vás zajímat

Na dotaz České justice, zda má předsedkyně soudu vůbec nástroje přezkoumat všechny body stížnosti, mluvčí sdělila, že ano. „Předseda soudu má nástroje, jak  přezkoumat její oprávněnost. Může kontrolovat spis, poslechnout si zvukové záznamy z jednání, činit dotazy na strany a podobně,“ vysvětlila Zuzana Steinerová, která upozornila, že zákon vyjmenovává, kdy a konkrétně na co si strany mohou stěžovat.

„Podle zákona o soudech a soudcích si lze stěžovat u orgánů státní správy soudů, jen jde-li o průtahy v řízení nebo o nevhodné chování soudních osob anebo narušování důstojnosti řízení před soudem. Stížností se nelze domáhat přezkoumání postupu soudu ve výkonu jeho nezávislé rozhodovací činnosti,“ upozornila Zuzana Steinerová. Obhájce Adam Černý se stížností domáhá právě prověření chování soudce Pacovského.

„Vzhledem k závažnosti výše uvedených skutečností si Vás tímto dovoluji požádat o prověření jednání Mgr. Pacovského, zejména vyhodnocení, zda takové jednání soudce lze považovat za souladné s požadavkem morální integrity soudce a zda takovým chováním a jednáním není narušována důstojnost soudcovské funkce a ohrožena důvěra v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudů,“ uvádí Adam Černý požadavek v závěru stížnosti.

Obžalovaný David Rath je jediný, kdo si stěžuje na jednání soudce Roberta Pacovského, potvrdila Zuzana Steinerová. „Závěrem dodávám, že v této věci je celkem 11 obžalovaných, tedy i 11 obhájců. Od žádného z dalších krajský soud žádnou stížnost neobdržel,“ uvedla pro Českou justici.

Irena Válová