Klientelismus, korupce a dysfunkce orgánů veřejné správy, zájmové skupiny uplatňující vliv na instituce státu a samospráv, ovlivňování legislativy, propojování podnikatelů se zástupci státní správy i zástupci regionální politiky, střet zájmů, zneužívání veřejných prostředků, parazitování na sektorech zdravotnictví, školství, dopravy či odpadového hospodářství, pro stát nevýhodně prodeje i nákupy, tak popisuje český stát Výroční zpráva BIS za rok 2013. Ze zprávy vyplývá, že organizovaný zločin prorostl státem, kraji i obcemi.
„Za dysfunkci státní správy při hospodaření s majetkem považuje BIS také zcela netransparentní nákup nemovitosti na adrese Dobrovského č.p. 1278/25 v pražských Holešovicích ministerstvem práce a sociálních věcí (MPSV). MPSV si zdejší administrativní budovu vyhlédlo jako ideální pracoviště pro Generální ředitelství Úřadu práce ČR, tj. nevyhlásilo veřejné poptávkové řízení. Partnerem MPSV v transakci za 299 milionů korun, která proběhla v listopadu 2013, byla akciová společnost Alkatria s nejasnou vlastnickou strukturou, která uvedený objekt v květnu 2013 koupila za 140 milionů od společnosti Economia. Kromě rozdílu v cenách je podezřelé i to, že majitel budovy neúspěšně usiloval o její prodej dalším dvěma veřejným institucím,“ uvádí se ve Zprávě, kterou BIS vydala dnes. O podezřelém nákupu budovy pro Generální ředitelství Úřadu práce již Česká justice informovala. Podobný případ je podle BIS nákup domů v Opletalově ulici Karlovou univerzitou.
Příkladem, který BIS vnímá jako ve výsledku zjevně nevýhodný obchod státu se státem, je prodej domů č.p. 47 a 49 v pražské Opletalově ulici společností České dráhy (ČD) soukromé společnosti Apuro a.s., za 203 milionů korun. Ta je pak prodala Univerzitě Karlově za 402,5 milionu korun, přičemž nákup dotovalo ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy (MŠMT) částkou 372 miliony korun. Obchod umožnilo neprofesionální jednání zástupců veřejného sektoru, kteří sledovali pouze úzké zájmy vlastních institucí, uvádí se ve Zprávě.
BIS se roce 2013 soustředila na prvky moderního organizovaného zločinu, tedy na dysfunkci orgánů veřejné správy, potažmo problematiku klientelismu a korupce na úrovni centrálních orgánů státní správy a některých samosprávných celků – zejména krajů a statutárních měst, píše se v úvodu kapitoly s názvem Organizovaný zločin. Tato kapitola se nakonec celá týká nikoli jednání soukromých osob, ale dysfunkce a korupce na úrovni státu i samospráv.
„Korupce a dysfunkce veřejných orgánů byla úzce spojena s ohrožením legality a legitimity výkonu veřejné moci, jehož projevy spočívaly mimo jiné ve snaze různých zájmových skupin uplatňovat a upevňovat svůj vliv na instituce státu a samospráv. K dosažení tohoto cíle využívaly svých kontaktů na představitele státní správy a samosprávy, ale zejména nedostatečné legislativní úpravy některých právních institut,“ uvádí se ve Zprávě.
Aktivity těchto skupin byly provázeny typickými projevy moderního organizovaného zločinu, jako je klientelismus, korupce, střet zájmů či zneužívání veřejných finančních prostředků. Tyto jevy bylo v roce 2013 možné pozorovat hned v několika regionech, konstatuje Zpráva.
BIS se tak mimo jiné zabývala systémovými nedostatky v hospodaření státu s veřejným majetkem. Projevují se např. v transakcích s nepotřebnými nemovitostmi, jejichž součástí bývá odprodej zbytného majetku státu (primárně pod tržní cenou), nakupování majetku potřebného (často nad tržní cenou), popř. čerpání dotací na nákupy, opravy nebo správu majetku. Legitimní zájmy tím vytvářejí prostor pro spekulativní obchody s realitami.
Při tom dochází jak k individuálním pochybením s trestně-právním rozměrem, tak k jednání, které je pro stát extrémně nevýhodné, ačkoliv kriminální charakter nemá. Účastníci majetkových transakcí totiž využívají metody a prostředky, které jednotlivě samy o sobě nejsou nezákonné, ale teprve jejich kombinace činí obchod nelegálním. K nim patří zmanipulované znalecké posudky, poskytování informací jen vybraným (spřízněným) subjektům, přenášení individuální odpovědnosti na kolektivní orgány a poradenské společnosti, změny v managementu institucí, které komplikují vynutitelnost odpovědnosti konkrétních statutárních zástupců za jimi schválené obchodní projekty apod.
BIS se rovněž intenzivně zabývala regionální dysfunkcí ve veřejné správě vyvolané klientelistickými skupinami propojujícími zástupce regionální politiky, veřejné správy i podnikatelské sféry, jejichž činnost byla zaměřena zejména na oblast veřejných služeb, kam každoročně proudí velké objemy financí z veřejných rozpočtů, včetně prostředků EU. Konkrétně se jednalo o sektory zdravotnictví, školství, dopravy či odpadového hospodářství.
Další klientelistická struktura působila v oblasti dotačního poradenství a vzdělávání s vazbami na orgány místní samosprávy i státní správy. Tato skupina se v průběhu loňského roku zaměřila na investičně významný regionální projekt v oblasti odpadového hospodářství, u něhož docházelo jednak k nestandardní podpoře a propagaci na úrovni regionu, jednak ke snahám o ovlivnění legislativního procesu na úrovni centr.
-ire-
