Ministerstvo financí ve středu oznámilo, že sestavilo a analyzuje databázi údajů o nákladech nemocnic a srovnání úhrad zdravotních pojišťoven. Tuto analýzu chce využít například k optimalizaci zdravotního pojištění nebo zvýšení ekonomické efektivity poskytované zdravotní péče. Následující den se ale ukázalo, že bylo zcela obejito ministerstvo zdravotnictví. Podle zjištění Zdravotnického deníku tak ministerstvo financí překročilo kompetenční zákon. Navíc tají, kdo pro něj citlivá data zdravotních pojišťoven zpracovává, což posiluje podezření, že je svěřilo vyvolené soukromé firmě, a to také bez zákonné opory.

Databáze podle správců státní kasy obsahuje finanční toky v pětileté časové řadě v rozsahu téměř 100 miliard korun ročně ve zhruba 150 nemocnicích. „Tento projekt je unikátní svým rozsahem a strukturou vstupních dat,“ pochlubil se sám ministr financí Andrej Babiš. Databáze prý obsahuje přes 9 milionů hospitalizací, 100 milionů dokladů a přibližně 500 milionů kódů výkonů, léků a materiálů za období pěti let.

MF zřejmě svěřilo data pojišťoven vyvolené externí firmě

Zdravotnický deník se zajímal o to, odkud byla data získána. „Jde o data ze zdravotních pojišťoven, které nám je dobrovolně poskytly. Jedná se o úhrady a náklady za zdravotní péči poskytovanou v rámci akutní lůžkové péče. Data jsou anonymizovaná, není tedy možné jakkoliv identifikovat konkrétní pacienty, v tomto směru plně dodržujeme zákon o ochraně osobních údajů. Předaná data byla zpracována ve speciálním informačním systému, který umožňuje podrobné analýzy a srovnání úhrad ze zdravotních pojišťoven a nákladů nemocnic,“ vysvětlil Radek Ležatka, vedoucí tiskového oddělení MF.  Už ale neuvedl, jaký „speciální informační systém“ ministerstvo využilo, ani kdo a za jakých podmínek ho spravuje. Podle zjištění Zdravotnického deníku předaly zdravotní pojišťovny data pod mediálním tlakem, aby na ně nepadl stín, že chtějí cosi tutlat a zamlčovat. Samy si ale nebyly úplně jisté, zda se nepohybují na hraně zákona. Vymínily si tedy na Babišově ministerstvu, že data budou anonymizována ve vztahu k pacientům (tedy že nejsou identifikovatelná rodná čísla) a připojily zmocnění, které říká, že data byla předána pouze ministerstvu a nikomu jinému. Zdravotnickému deníku ale dva na sobě nezávislé zdroje potvrdily, že tato data zpracovává minimálně jedna známá soukromá IT firma pohybující se léta ve zdravotnictví. Je to samozřejmě logické, protože ministerstvo financí nemá aparát, aby práci s takovým objemem specifických dat vůbec zvládlo. Jenže pojišťovny předaly data výhradně ministerstvu financí, takže pokud je ono pak odevzdalo nějakému zpracovateli – soukromé firmě, porušilo zákon. A ne jeden.

Porušení kompetenčního zákona a pojišťovenských zákonů

Mohlo by vás zajímat

„Je základní ústavní maximou (čl. 2 odst. 3 Ústavy), že orgány veřejné správy mohou činit jen to, co jim zákon ukládá. Pro ministerstva je takovým zákonem kompetenční zákon. Ministři nemůžou svým úřadům vymýšlet agendu jen proto, že mají pocit, že by se jim taková agenda mohla hodit v politickém boji. Pokud tedy Ministerstvo financí vynakládá finanční prostředky na analýzy systému veřejného zdravotního pojištění, i když to zjevně patří dle zákona do kompetence Ministerstva zdravotnictví, jedná se o prima facie nezákonný postup,“ vysvětlil Zdravotnickému deníku právník specializující se na zdravotnictví Jan Klusáček.

Onen kompetenční zákon, přesněji Zákon č. 2/1969 o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ČR, definuje, co má které ministerstvo ve své gesci. Ministerstvo financí je podle zákona ústředním orgánem mj. pro finanční kontrolu a audit. Nemůže však nahrazovat ministerstvo zdravotnictví, o němž stejný zákon praví, že je zřízeno pro poskytovatele zdravotních služeb v přímé řídící působnosti, léčiva a prostředky zdravotnické techniky, zdravotní pojištění a zdravotnický informační systém atd.

Mluvčí ministerstva financí Zdravotnickému deníku podrobněji popsal, co všechno chce úřad dál dělat. „Vytvořený informační systém Ministerstva financí s databází zpracovaných informací, který byl použit pro úvodní analýzu, je dlouhodobě využitelný zejména pro: optimalizaci systému veřejného zdravotního pojištění, zprůhlednění finančních toků mezi poskytovateli zdravotní péče a zdravotními pojišťovnami, pro podporu kontrolní a regulační úlohy Ministerstva financí a Ministerstva zdravotnictví, pro zvýšení ekonomické efektivity poskytované zdravotní péče a pro snížení nadbytečných nákladů, pro podporu společné revizní činnosti zdravotních pojišťoven,“ uvádí mluvčí Ležatka. Toto všechno, ani v obsahu ani rozsahu, ovšem není v kompetenci ministerstva financí.

Také případné postoupení citlivých dat, která dostalo ministerstvo financí od zdravotních pojišťoven, soukromé firmě může znamenat překročení zákona.  V ustanovení zákona o zdravotních pojišťovnách (máme dva podobné zákony:  č. 551/1991 Sb. O Všeobecné zdravotní pojišťovně ČR a č. 280/1992 Sb. O resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách,) se mj. píše, že „používání údajů z informačního systému zaměstnanecké pojišťovny pro vlastní potřebu je jejím výhradním právem.“ A dále, že: „používat údaje z informačního systému zaměstnanecké pojišťovny pro jiné účely lze jen způsobem a za podmínek stanovených tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem“. Žádný jiný předpis ani samotný zákon o pojišťovnách (ani například další zákon o zdravotním pojištění) nic o ministerstvu financí a jeho kompetenci vzít si údaje zdravotních pojišťoven a dokonce je předat třetí straně, neříká.  „Z citovaného ustanovení lze dovodit, že pokud zdravotní pojišťovny poskytly (a MF si je vyžádalo) údaje z informačního systému bez zákonného zmocnění, jde o protizákonný postup jak pojišťoven, tak i ministerstva,“ hodnotí situaci Jan Klusáček.

Ředitel ÚZIS: Je to práce na několik let

Andrej Babiš se navíc dobývá do otevřených dveří a obchází nejen svého kolegu z vlády, ale i premiéra Bohuslava Sobotku. Ministerstvo zdravotnictví totiž přímo řídí specializovaný Ústav zdravotnických informací (ÚZIS), kam nedávno instaloval ministr Němeček nového ředitele s jasným zadáním: udělat pořádek ve zdravotnických datech a v úhradách zdravotní péče, resp. tzv. DRG (diagnosis related group – způsob, jakým lze popisovat případy v určitých klinicky a ekonomicky stejných skupinách a porovnávat vynaložené finanční náklady). „Rekonstrukcí a revitalizací systému DRG a zajištění transparentnosti úhrad lůžkové péče byl oficiálně pověřen ÚZIS. Tento úkol je součástí programového prohlášení vlády. Měl jsem tu čest o něm hovořit s panem premiérem, mandát pro ÚZIS jsme probrali velmi adresně – z očí do očí,“ říká ředitel ÚZIS docent Ladislav Dušek s tím, že původně přišel na ÚZIS revitalizovat zdravotnickou informatiku, ale DRG a systém úhrad byly v tak špatném stavu, že byl vyzván, aby je se svým týmem napravili.  „O zprávě ministerstva financí jsem se dozvěděl z médií. To, co zatím zjistili, ale už dnes ví s prominutím každé dítě. Víme, že je tu heterogennost a netransparentnost, že nemáme funkční systém DRG. V České republice nyní nejsou k dispozici reprezentativní reálná data o oceňování hospitalizačních případů. Nejsou sesbírána a neexistuje k tomu jednotná standardní metodika. Tudíž se nemáme od čeho odpíchnout a neumíme tím pádem ani říci, zda a jakou mají srovnatelné hospitalizační případy reálnou cenu v praxi,“ vysvětluje Ladislav Dušek. Podle něj jsme s úsilím o transparentnost systému teprve na počátku. „My tady na ÚZIS s tím máme práce až nad hlavu, spíme kvůli tomu tři čtyři hodiny denně a tak mě trochu rozesmutňuje, když se dozvím, že to někdo má vyřešené za víkend či za měsíc. My sami jsme si dali adrenalinový deadline, že s tím významně pohneme do dvou až tří let. Ale ve všech vyspělých státech to trvá déle a pracují na tom velké týmy. Například v Německu ztransparentňuje tamní systém celý výzkumný ústav více než deset let. Slovensko přijalo německý systém a měli by jej plošně implementovat po cca čtyřech letech,“ říká ředitel ÚZIS.

Ministerstvo tají složení pracovní skupiny

Ministerstvo financí také oznámilo, že vytvořilo odbornou pracovní skupinu, která „se bude uvedenou oblastí zabývat“. Zdravotnický deník se snažil zjistit složení této skupiny. „Jména v komisi vám nesdělíme. Nevidíme důvod proč, bychom to měli dělat,“ reagoval mluvčí Ležatka. Data zdravotních pojišťoven jsou tak v rukou neznámých zpracovatelů a interpretovat je bude pracovní skupina, jejíž složení ministerstvo tají.

„Ve svém pokročilém věku nemám vůbec čas na klukovské hrátky. Jestli je něco tajného, tak to hra na schovávanou, ale ta nepatří do světa dospělých. My se nestydíme říci, že jsme na začátku a že nám bude trvat dva až tři roky, než reálná data získáme a systém spravíme. V listopadu proběhne velká národní konference, tam budou všichni naši lidé transparentně představeni. Obličejem. To je můj svět,“ uzavírá Ladislav Dušek.

Tomáš Cikrt, Michaela Koubová

Článek vyšel na našem partnerském webu www.zdravotnickydenik.cz