Vláda na svém zasedání tento týden zamítla podnět několika bývalých i současných členů ČSSD ze severní Moravy na podání návrhu k pozastavení činnosti této strany. Důvodem je údajné nerespektování pravidel vnitrostranické demokracie. Vláda tak poprvé jednala o osudu strany, která je její součástí. Oslovení ústavní právníci v tom ale nevidí problém, který by měl vést ke změně zákona o politických stranách a hnutích. O dalším osudu podnětu bude rozhodovat prezident Miloš Zeman.
Jako nejznámější příklad porušování zákona o sdružování v politických stranách a hnutích uvádějí členové ČSSD případ ostravského primátora Petra Kajnara, který byl vyřazen z kandidátní listiny pro nadcházející komunální volby a poté, co se obrátil na soud, mu bylo zrušeno členství ve straně. I další případy se týkají ostravské organizace ČSSD, kdy například byl vyloučen ze strany odvolaný místostarosta Městského obvodu Ostrava-jih Radim Lauko, a to nadvakrát, což stanovy neznají, případně dvou členů kvůli nezaplacení členských příspěvků, ačkoli tento přestupek s nimi nebyl projednán. I všichni tři zmínění se v této věci obrátili na soud. Neplatnost vyloučení namítá rovněž bývalý poslanec ČSSD a místostarosta Mohelnice Pavel Němec, který byl vyloučen v době, kdy měl řádně přerušeno členství z rodinných důvodů.
Soud o zrušení členství vyhrál již v únoru letošního roku ostravský zastupitel Richard Bednařík, jenže byl po vyhraném soudu vyzván, aby se vzdal mandátu a opustil zastupitelský klub. Kvůli nátlaku se tak obrátil na soud znovu. Neplatnost konstatoval soud prvního stupně rovněž v případě zrušení jedné místní organizace na Šumpersku, o zrušení druhé z nich soud ještě nerozhodl.
Členové ČSSD se ve svém podnětu dovolávají příslušného nálezu ÚS ze dne 27. 12. 2011 sp. zn. II. ÚS 1969/10. Upozorňují rovněž na to, že vyčerpali všechny možnosti nápravy. „Žádný orgán však nikdy nesjednal nápravu, jedinou reakcí pak bylo, že si Česká strana sociálně demokratická najala proti vlastním členům právního zástupce,“ píší ve svém podnětu. Podle nich rovněž v řadě soudních sporů strana uplatňuje zjevně obstrukční přístupy, nikdy nereagovala na obsah žaloby, ale vždy jen účelově uplatňuje procesní námitky. Odvolávají se přitom na to, že za obstrukční označil postup ČSSD v jednom z případů i soud.
Autoři podnětu rovněž zmiňují střet zájmů, jestliže o podnětu rozhodují ministři, kteří jsou sami členy, respektive funkcionáři ČSSD. Z toho důvodu zaslali podnět Evropské komisi, zda by neměla být celá věc projednána též na úrovni orgánů Evropských společenství.
Podle vedoucího Katedry politologie a sociologie PF UK Jana Kysely je dostatečnou brzdou případné svévole vlády substituce prezidenta republiky, který může podnět rovněž podat. Upozorňuje na postup z první republiky, kdy o případném zrušení politické strany rozhodovala pouze vláda, bez možnosti soudního přezkumu. Podle něj je těžké určit, jaký jiný subjekt by měl toto právo mít. Případnou změnu současného znění zákona by si zasloužila situace, kdy by došlo ke skutečné svévoli. „Nedomnívám se, že je to tento případ, takže zatím k nějakým změnám zákona není důvod,“ říká Kysela.
Podobného názoru je i odborník na ústavní právo a sám člen ČSSD, Zdeněk Koudelka. „Je možné zvýšit počet navrhujících subjektů na zrušení politické strany, vedle vlády tak dnes může činit i prezident. Ovšem sám nejsem zastánce této myšlenky.“ Větší počet navrhovatelů podle něj znamená jen větší počet soudních sporů, které zastírají faktickou nevraživost k politické straně. „Politické boje se mají řešit u volebních uren, a ne v soudních síních,“ uzavírá Koudelka.
Potřebu měnit v tomto smyslu zákon nevidí ani oslovení opoziční poslanci. Například poslanec Daniel Korte z TOP 09 si myslí, že nechat rozhodování o zastavení či zrušení politické strany více v rukou nezávislých soudů by mohlo znamenat, že politické strany se stanou rukojmím nejrůznějších kverulantských podání. Marek Benda z ODS si nedokáže představit jiný subjekt, kterému by mohla být tato pravomoc svěřena. „Přestože vnímám, že rozhodování o bytí či nebytí vlastní strany je problém. Považoval bych alespoň za korektní, aby se v takových případech příslušní ministři neúčastnili projednávání daného bodu, respektive o něm nehlasovali.“
„O osudu podnětu nyní bude rozhodovat prezident republiky, a já věřím, že se jím bude seriózně zabývat,“ říká jeden z autorů podnětu, bývalý poslanec Pavel Němec. Šanci, že by mohli uspět u Evropské komise, podle Zdeňka Koudelky stěžovatelé nemají. „V této věci nemá EU jakoukoli kompetenci,“ uvedl.
Dušan Šrámek
