Do vězení se vrátilo již 1303 vězňů amnestovaných loni exprezidentem Václavem Klausem, tedy pětina propuštěných. Vyplývá to z nejnovějších statistik Vězeňské služby. Věznice a vazební věznice jsou aktuálně obsazené z 89 procent, hrozící přeplněnost chce Vězeňská služba řešit mimo jiné efektivnějším zacházením s vězni. Uvedla to sdělila mluvčí bezpečnostního sboru Hana Löffelmannová.
V České republice s v současnosti nachází 35 věznic, z toho 10 vazebních. Podle údajů dostupných na webu Vězeňské služby v nich koncem srpna bylo celkem 17.882 vězněných. „Přeplněnost českých věznic je kvůli pokračujícímu nárůstu počtu vězněných osob reálnou hrozbou,“ připustila mluvčí.
„Ke dni 8. září 2014 se do výkonu trestu vrátilo 1303 vězňů, tedy zhruba 20 procent z původně amnestovaných 6471 vězněných osob,“ doplnila k amnestii, kterou Klaus vyhlásil loni na Nový rok.
Možnosti vedoucí ke snižování přeplněnosti věznic vidí současné vedení sboru v efektivnější práci s vězni i ve zkvalitnění přípravy vězeňského personálu. Zaměřit se chce i na příčiny vysoké recidivy pachatelů. Věznicím by mohlo výrazně ulehčit zavedení elektronického monitoringu pachatelů, tendr na takzvané náramky však dlouhodobě provázejí tlaky a ministerstvo spravedlnosti jej už několikrát odložilo.
Po amnestii ministerstvo zrušilo věznici v Drahonicích, areál se státu doposud nepodařilo odprodat. Vězeňská služba také zakonzervovala tři pobočky věznic, a to bývalé utečenecké tábory ve Velkých Přílepech, Vyšních Lhotách na Frýdecko-Místecku a Poštorné u Břeclavi. „S využitím těchto poboček nadále počítáme i do budoucna, v této chvíli ale není zřejmé, kdy se některá z nich znovu otevře,“ uvedla Löffelmannová.
Podle vězeňských historiků je v českých věznicích v dlouhodobém průměru 22.000 až 23.000 vězňů, jejich počty se od 70. let výrazně neproměnily. Stavy se sníží vždy při amnestiích, pak se ale věznice postupně dostanou na původní čísla, protože se recidivisté vrací. Před poslední amnestií počty vězňů průběžně rostly, v roce 2012 vyšplhaly na 23.337 lidí. Po lednové amnestii pak průměrný počet vězňů poklesl na 16.388. Odborníci odhadovali, že se věznice do dvou let opět zaplní.
Celkové náklady na jednoho odsouzeného se v současnosti pohybují kolem 1000 korun za den. Aktuální statistiky o tom, kolik uvězněných lidí pracuje, nejsou k dispozici. V červenci však podle Vězeňské služby bylo ve výkonu trestu schopno práce 12.880 odsouzených, přičemž reálně pracovalo za odměnu 42 procent z nich. Z odměny za odvedenou práci mohou vězni hradit jak náklady spojené s výkonem trestu, tak i pohledávky, které vznikly jejich trestnou činností.
Zaměstnávání vězňů komplikuje kromě jiného fakt, že nejvíce vězňů je zařazeno v režimu ostrahy, tedy v druhém nejpřísnějším typu věznice. Vězeňská služba poukazuje na to, že tyto vězně je z bezpečnostních důvodů nákladné a náročné zaměstnávat mimo věznice, a proto se jim snaží zajistit práci uvnitř střežených prostor. O návrzích na změnu legislativy ohledně zaměstnávání vězňů vedení bezpečnostního sboru momentálně neuvažuje.
-čtk-
